Pražský hrad

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Pražský hrad zahájí letní turistickou sezónu. Otevřeno bude mít zdarma • Při zahájení sezóny v sobotu 12. května bude možné tradičně zdarma vidět návštěvnické objekty. Hrad letos navíc u příležitosti 100. výročí republiky výjimečně přidá i reprezentační prostory, výstavy a stálé expozice. Nejen Starý královský palác a všechny další návštěvnické objekty, ale i reprezentační prostory v Novém královském paláci budou na Pražském hradě otevřeny v rámci symbolického zahájení letní turistické sezóny v sobotu 12. května 2018. Kromě toho budou volně přístupné výstavy uspořádané k 100. výročí založení ČSR, na III. nádvoří se uskuteční festival dechových hudeb a v Jelením příkopu bude připraven program pro děti. Vstupné zdarma V rámci symbolického zahájení sezóny bude tradičně možné od 9 do 18 hodin zdarma navštívit všechny návštěvnické objekty – kromě zmíněného Starého královského paláce s Vladislavským sálem to bude například katedrála sv. Víta, bazilika sv. Jiří a Zlatá ulička se stálou expozicí. Z liturgických důvodů bude poslední vstup do katedrály sv. Víta návštěvníkům umožněn v 17 hodin. Souběžně budou otevřeny reprezentační prostory v prvním patře Nového královského paláce, do nichž se bude vstupovat majestátní Sloupovou síní vybudovanou podle návrhu Josipa Plečnika. [related-post id="5254"] Od 9 do 18 hodin budou otevřeny také krátkodobé výstavy – Labyrintem dějin českých zemí v Císařské konírně, Doteky státnosti v Jízdárně, Obnova Pražského hradu v Tereziánském křídle a O výstavě Josipa Plečnika 1996 v prostoru pod vyhlídkou v jižních zahradách. Festival dechových hudeb bude po celý den probíhat na pódiu na III. nádvoří, v Jelením příkopu se mohou děti těšit na ukázky výcviku dravých ptáků.

Korunovační klenoty jsou po dvou letech vystaveny pro veřejnost • Sedm klíčníků včera odemklo Korunní archiv ve Svatováclavské kapli, aby vyzvedli české korunovační klenoty. Ty jsou ode dneška až do 23. ledna vystaveny ve Vladislavském sále. Vstupné je zdarma.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Nepřehlédněte

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

4. 4. 1868: Dělníkovi vyteklo oko při práci v sadech. Zřejmě nedával pozor • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na Vltavě je rušno Plavba po Vltavě se nyní ve velmi rozsáhlé míře provozuje. V Karlíně nestačí ani rameno řeky, jež za přístav slouží, by pojmulo všech lodí, již tam zakotviti chtějí. Náklad lodí záleží nejvíce v obilí. Též dříví po vorách se denně množství Prahou ubírá. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Přišel o oko O oko přišel včera ráno jistý dělník na hradbách, jenž v tamních sadech prací zaměstnán byl. Prodíraje se hustým křovím byl od jednoho náhle se vyšvihnuvšího prutu tak mocně do oka udeřen, že mu v malé chvíli zcela vyteklo. Na bolestný jeho pokřik odvedli okolojdoucí ubohého do blízké restaurace, kdež náhodou se procházející lékař poraněné oko obvázal a na své útraty nešťastnka do jeho bytu odvezti dal. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Zastřelil se V penízkové ulici hned vedle domu, v kterémž se ve středu odpoledne zastřelil důstojník, bydlí jistý setník od pěšího pluku prince Karla Ludvíka; sluha tohoto setníka vzal si ve čtvrtek před poledním ručnici a zúmysla se zastřelil. Kule mu projela srdcem, tak že okamžitě byl mrtev. Mrtvola byla odnešena do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník, 4. 4. 1868 [related-post id="8676"] Blázen Jakožto šílený byl tyto dny do blázince dodán jistý zahradnický pomocník z Hradčan, který už častěji z domova odešel a po okolí pražském se potuloval. Poněvadž se šílenství jeho horšilo, musel do řečeného ústavu odevzdán býti. – Pražský denník, 4. 4. 1868

17. 11. 1889: Dláždění ulic v Praze, smrt stoleté stařenky a výuka francouzštiny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 4. 1868: Zima neřekla poslední slovo, v noci umrzli dva muži • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmrzli v dubnu O bílou sobotu jistý venkovan z Michle stráviv den v Praze vracel se po večer k domovu, posilniv se ovšem na cestu několika sklenkami kořalky. Na cestě přemáhalo jej spaní, sedl si tedy stranou podle cesty do příkopu a usnul – do věčnosti. Ráno nalezena jeho mrtvola celá skřehlá. – V týž den (o bílou sobotu) nalezen byl u Horoměřic jistý P. ze Statenic na širém poli zmrzlý. – Národní listy, 16. 4. 1868 Oběť zamýšlené nové daně Finanční předloha Jeho finanční Excelenci p. dra. Brestla dotkla se mimo jiné též zdejšího obuvníka Vojtěcha N. na dolejším Novém městě pražském bydlícího, tak silně, že včera v úplné šílenství nad tím upadl, jakž aspoň jednotlivé výroky jeho nade všechnu pochybnost dosvědčují. Jak velkým jměním vládne ubohý, dosud nezjištěno, zatím odevzdán po uznání lékařském do blázince. – Národní listy, 16. 4. 1868 [related-post id="9427"] Výstava květin Květinová výstava již každoročně pořádá česká zahradnická společnost v Praze, bude otevřena již příští sobotu a potrvá čtyři dny, totiž 18. 19. 20. a 21. dubna v sále na ostrově střeleckém. – Národní listy, 16. 4. 1868

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

25. 9. 1889: Otázka zřízení jatek v Praze, poctivá nálezkyně a oheň na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 11. 1889: V Praze chybí cihly a jejich cena roste do astronomické výšky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 4. 1889: Analfabeti ve Vídni, teplé lázně a vzpomínka na Vítězslava Hálka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 3. 1868: Žena neměla na jídlo pro děti, tak se pokusila zabít. Pražané ale ukázali dobré srdce… • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběť bídy Tyto dny v noci po osmé hodině vrhla se ženština jakás u Šipkových mlýnův do Vltavy. Stráž spozorovavši to, vytáhla samovražednici a že ještě bez sebe byla, odnesti ji dala na strážnici novoměstskou. Když ji zde přivedli k životu shledáno, že ubohá je vdova jmenem Anna Heinrichova, matka pěti malých dítek v čísle 423-2 bydlící a že jen bída nejvyšší dohnala ji k zoufalému činu. Všechna snaha její, aby pro sebe a dítky své vydělala si na chleb byla marna a žebrati chudák styděla se. Nemohouc již déle snesti nářku hladem mroucích dítek svých, umínila si, že zbaví se života. Nad sirotky snadže prý se předce někdo spíše slituje… Vyšetřovací úřadník přesvědčiv se o pravdivosti výroku a o poměrech ubohé, obdaroval nešťastnou matku a po příkladu jeho učinili i ostatní úřadníci městského komisariatu dolejšího nového města. – Národní listy, 24. 3. 1868 Slavnost položení základního kamene k divadlu národnímu K žádosti slavnostního výboru uvázal se ochotně výtečný náš skladatel hudební a ředitel Hlaholu pražského pan Karel Nendl v řízení celé pěvecké části při slavnosti položení základního kamene k divadlu národnímu. – Národní listy, 24. 3. 1868 [related-post id="7928"] Ošizená milenka Četný počet vojínů, nyní od zdejší obsádky na dovolenou do svých rodišl se ubírajících, zanechává zde též velký počet milenek, s kterýmiž byl časem na trampoty vojínské zapomínal. Jistý vojín se měl také na dovolenou odebrati, milenka jeho jej však tak horoucně milovala, že jí konečně slíbil zde ostati, pakli něco od ní na památku obdrží. Obradovaná služka i hned vyzvídala, co by miláčka potěšilo a ten se jí svěřil, že by si rád hodinky koupil. Ochotná služka dala mu i hned peníze na ně, v sobotu však ubohá zvěděla, že nevěrný milovník odtud na dovolenou se odebral a sice i s penězi, jež mu na hodinky dala. – Pražský denník, 24. 3. 1868 Zabloudilé dítě V neděli večer shromáždil u prašné brány asi čtyřletý hošík bolestným svým nářkem množství lidí kol sebe. Ztratil se matce v davu lidí na Josefském náměstí a vida se opuštěn na neznámém místě, dal se do pláče. Přístojící hleděli hocha potěšiti až konečně strážník ujmuv se chlapce na strážnici jej zavedl. – Pražský denník, 24. 3. 1868

28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868

4. 7. 1890: Přejetý dělník, americký svátek a slavnost v Měšťanské besedě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.