Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská8. října 20183 minuty čtení

Foto: VHÚ

Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Výstava je rozdělena na osm hlavních částí, které představují nejvýznamnější státní symboly – Ve znamení lva (státní znak), Příběh vlajky (vlajka), Pravda vítězí (prezidentská standarta), Píseň písní (hymna), Den všední i sváteční (28. říjen), Státní symboly (symbolika obecně), Jak lvové bijem o mříže (odpor proti nesvobodě a zlu) a Kdo neskáče není Čech (spojení symbolů a sportu). Mezi jedinečné exponáty vztahující se k daným oblastem patří návrhy státní symboliky z let 1918, 1919 i 1993. Součástí výstavy je i klenotnice s nejvyššími státními vyznamenáními nebo unikátní archiválie vážící se k přelomovým okamžikům.

Konkrétní náplň výstavy tvoří množství dokumentů i artefaktů, například dlaždice s dvouocasým lvem z hradu Zvíkov, vývěsní štít Československé národní rady v Paříži, Plečnikova umělecká díla, pracovní stůl a jídelní servis T. G. Masaryka, první československé letadlo Bohemia B-5, výtvarné práce Vojtěcha Preissiga a Františka Kupky, bomba Jana Kubiše, odbojový přívěsek s českým lvem, fotbalový míč ze zápasu mezi výběrem spojeneckých armád a britské armády, který se konal v Londýně 15. března 1941, vlajka 312. čs. peruti RAF, falešná legitimace Václava Morávka, stejnokroj Otakara Jaroše, zkrvavená vlajku ze srpna 1968, odposlouchávací zařízení StB, kosmický skafandr Vladimíra Remka, tretry Emila Zátopka či talisman českých hokejistů v Naganu. Největším exponátem je první československý letoun Bohemia, další unikátním exponátem je původní hraniční sloup z období první republiky.

Výstavu Doteky státnosti připravil ke stému výročí vzniku Československa Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci se Správou Pražského hradu, Kanceláří prezidenta republiky, Archivem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Vojenským ústředním archivem, Národním muzeem a Poštovním muzeem.

Ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník gšt. Aleš Knížek k expozici Doteky státnosti zmiňuje: „Letos slavíme sté výročí vzniku Československé republiky. Republiky, která by neexistovala bez zakladatelské idey několika politiků a bez boje téměř sta tisíc československých legionářů na frontách 1. světové války. Republiky, za jejíž svobodu během druhé světové války nasazovali své životy vojáci i civilisté, kteří se nesmířili s nacistickou okupací, a mnozí se stejným úsilím vzdorovali komunistickému režimu po roce 1948. Tato výstava je poctou demokratickým hodnotám, na jejichž základě byla republika vybudována, připomíná však i nelehká období našich dějin.“

K obsahu výstavy říká její hlavní autor, plukovník Michal Burian, ředitel muzejního odboru Vojenského historického ústavu Praha: „Za dobu působnosti Vojenského historického ústavu Praha a jeho předchůdců se podařilo shromáždit statisíce ojedinělých sbírkových předmětů. Tyto předměty byly svědky historických událostí, které ovlivňovaly dějiny českého státu. V Jízdárně Pražského hradu představujeme výběr z toho nejcennějšího. Na výstavě Doteky státnosti se návštěvníci mimo jiné seznámí s tím, jakým vývojem prošly státní symboly, uvidí dotýkané předměty, jež patřily významným i zapomenutým osobnostem, které utvářely naši novodobou historii“.

Výstava Doteky státnosti probíhá už jen do konce října. Výstavní prostory jsou přístupné denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Vstupné je pro všechny zdarma.

Nepřehlédněte

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.

Výstava Masaryk a Svatá země v Nové budově Národního muzea připomíná vztah T. G. Masaryka ke Svaté zemi.

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu • Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Výstava orchidejí v Botanické zahradě představuje rostliny z Jižní Ameriky • Trojská botanická zahrada zahájila nejočekávanější výstavu letošního roku. Skleník Fata Morgana již počtrnácté zaplnila přehlídka orchidejí, a to jak vzácných přírodních druhů, tak pestrá škála vyšlechtěných kultivarů.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Nová výstava v Grévinu připomíná zlaté časy českého hokeje • Dát gól Dominiku Haškovi, vyfotit se s Jaromírem Jágrem přímo v akci, prohlédnout si unikátní sbírku fotografií našich reprezentačních hokejových týmů od roku 1909 nebo si zahrát stolní hokej – to nyní mohou návštěvníci Muzea Grévin Praha, ve kterém byla zahájena výstava „Zlaté časy českého hokeje“. A proč letos? I když se to nezdá, od naganského úspěchu uplynulo dlouhých a kulatých dvacet let.

Krásné madony z celé Evropy se představí ve vánočním Anežském klášteře • V Anežském klášteře se na svátek sv. Mikuláše otevře výstava Krásné madony. Mariánskou tématikou, spjatou neodmyslitelně s časem adventu a Vánoc, vrcholí v Národní galerii letošní výstavní program.