Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák?

29. května 2019 ∙ 02:33
Kristián Vích
Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.
Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák. ∙ Foto: Peter Zelizňák, Wikimedia Commons

„Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Ludvík Svoboda byl poprvé zvolen prezidentem 30. března 1968 po abdikaci Antonína Novotného. V roce 1973 ho do funkce zvolili podruhé, a to i přesto, že rok předtím utrpěl mozkovou příhodu. Zdravotní komplikace ale neustávaly a v roce 1974 prezidenta postihl infarkt a několik mrtvic. Bylo jasné, že svůj úřad již nemůže vykonávat.

Dle některých historiků a publicistů Svoboda lpěl na své funkci a nechtěl rezignovat. Podle vzpomínek dcery Zoe Svobodové-Klusákové ale sám generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák nechtěl Svobodovu dobrovolnou abdikaci schválit. Argumentovat měl údajně tím, že není jasné, kdo by mohl být Svobodovým nástupcem. A také prý tvrdil, že veřejnost není na změnu prezidenta připravena a přijala by ji s nedůvěrou.

Husák se do historie několikrát předtím (ale i potom) zapsal jako cílevědomý kariérista a všehoschopný intrikář. Je tedy možné, že z jeho strany šlo v o čirý kalkul. Nepřijetím Svobodovy abdikace mohl získat čas na dojednání podpory k vlastnímu zvolení. Této tezi by nahrával sled dalších událostí.

Prezidentské funkční období Ludvíka Svobody, hrdiny 2. světové války, bylo předčasně ukončeno na základě zmíněného ústavního zákona 28. května 1975. Už o den později se ve Vladislavském sále Pražského hradu konala volba nového prezidenta a Husák složil Ústavou ČSSR předepsaný slib.

Zbytek života prožil Ludvík Svoboda s manželkou Irenou v Praze–Břevnově v rodinné vilce, kterou společně vlastnili ještě před výkonem prezidentské funkce. Zemřel 20. září 1979 po sérii dalších mrtvic a mozkových příhod.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela

Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu je slavnostně uvedena historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka. Pražané postavili lanovou dráhu na Letnou u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Vedla od řetězového mostu císaře Františka Josefa (dnešní dolní vyústění Letenského tunelu) k restauraci v Letenských […]

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele

Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny. Usmrcen kobylkami Přinesli jsme těchto dnů telegrafickou zprávu, že francouzský přírodozpytec Kunkel d’Herculaire byl v Alžíru, kam byl vyslán, aby studoval spousty spůsobené kobylkami, kobylkami usmrcen. Avšak poněvadž nebylo bližších podrobností, zdála se zpráva ta velice dobrodružnou a pravdě nepodobnou. […]

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

X Zavřít