RUBRIKY
HLEDAT

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák?

MagazínKristián Vích • 29. května 2019 • 2 minuty čtení
Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Foto: Peter Zelizňák, Wikimedia Commons

„Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Ludvík Svoboda byl poprvé zvolen prezidentem 30. března 1968 po abdikaci Antonína Novotného. V roce 1973 ho do funkce zvolili podruhé, a to i přesto, že rok předtím utrpěl mozkovou příhodu. Zdravotní komplikace ale neustávaly a v roce 1974 prezidenta postihl infarkt a několik mrtvic. Bylo jasné, že svůj úřad již nemůže vykonávat.

Dle některých historiků a publicistů Svoboda lpěl na své funkci a nechtěl rezignovat. Podle vzpomínek dcery Zoe Svobodové-Klusákové ale sám generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák nechtěl Svobodovu dobrovolnou abdikaci schválit. Argumentovat měl údajně tím, že není jasné, kdo by mohl být Svobodovým nástupcem. A také prý tvrdil, že veřejnost není na změnu prezidenta připravena a přijala by ji s nedůvěrou.

Husák se do historie několikrát předtím (ale i potom) zapsal jako cílevědomý kariérista a všehoschopný intrikář. Je tedy možné, že z jeho strany šlo v o čirý kalkul. Nepřijetím Svobodovy abdikace mohl získat čas na dojednání podpory k vlastnímu zvolení. Této tezi by nahrával sled dalších událostí.

Prezidentské funkční období Ludvíka Svobody, hrdiny 2. světové války, bylo předčasně ukončeno na základě zmíněného ústavního zákona 28. května 1975. Už o den později se ve Vladislavském sále Pražského hradu konala volba nového prezidenta a Husák složil Ústavou ČSSR předepsaný slib.

Zbytek života prožil Ludvík Svoboda s manželkou Irenou v Praze–Břevnově v rodinné vilce, kterou společně vlastnili ještě před výkonem prezidentské funkce. Zemřel 20. září 1979 po sérii dalších mrtvic a mozkových příhod.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

31. 3. 1868: Položení základního kamene národního divadla se bude slavit i ve světě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Praha se rozrůstá Praha má té doby 3470 domů, čili 3519 čísel; a sice na Novém městě 1477, na Starém Městě 1021, na Malé Straně 543, na Hradčanech 195 a Židovském městě 283 čísel. Za posledních třicet let přibylo Praze přes 200 domů. – Národní listy, 31. 3. 1868 K slavnosti národního divadla Nejen v zemích české koruny bude dávno toužená slavnost položení základního kamene národního divadla slavností skutečně národní, již nás docházejí zprávy i z ciziny, že i tam pomýšlejí na to, aby památný tento den spůsobem svým oslavili. Tak se nám píše z Bělehradu, že tamní Slované všech kmenů, Čechové ovšem v čele, v den položení základu divadla národního uspořádají „Slovanskou Besedu', jejiž čistý výnos věnován bude našemu národnímu podniknutí. „Pantáto Bajloni“ v Bělehradě vůbec známa osobnost, jehož hostinec vůbec „českým konsulstvím“ se nazývá, postoupí k slavnosti bezplatně veliký svůj sál. – Národní listy, 31. 3. 1868 [related-post id="8855"] Nařízení Ministerstvo vyučování výnosem ze dne 3. pros. 1867 č. 9212 rozhodlo, že studující k vojsku odvedení nemají příště do klerikálních seminiřů a duchovních řádů přijímáni býti. – Národní listy, 31. 3. 1868

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy • Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

15. 10. 1868: Kouzelník očaroval Pražany svým skvělým vystoupením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejeti Přelet byl v úterý odpoledne v sirkové ulicí starý jeden muž. Jel tamtudy drožkář velmi rychle, ač lidé naň volali, aby jel volněji; než ale jej k tomu přiměli, strhla náprava vozová jednoho starce pod vůz a přední kola přes něho přejela. Muž ten je těžce poraněn a s drožkářem zavedeno vyšetřování. – Téhož dne o 4 hod. odpoledne dostal se na Poříčí čtyřletý chlapec pod kolo ručního vozíku, na kterém bylo mnoho zboží naloženo. Hošíkovi byla hlava těžce poraněna, tak že jej musel posluha odnést v náručí rodičům. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Kouzelné divadlo v sále konviktském Předevčírem večer uspořádal p. Basch první své představení z oboru zábavné fysiky, magie a optiky v sále konviktském. Dobrá pověst p. eskamoteura se v tomto představení opět co nejskvěleji osvědčila. Bylo viděti, že p. Basch výborně pečuje o zábavu hojně shromážděných diváků, kteří veškeré prostory sálu naplňovaly, neboť nejen že z bohatého programu velká část nových, původních kusů jest, nébrž i ostatní známější představení provedl nanejvýš elegantním a překvapujícím spůsobem. Při vystoupení byl umělec hlučným potleskem uvítán, a skoro po každém čísle bouřlivou pochvalou vyznamenán. Neuvádějíce menší kousky, kterými p. Basch pozornost obecenstva poutal, připomínáme jen ku konci dávané představení se skříni přeměňovací, jedinou tohoto spůsobu v Evropě, ježto skutečně překvapujícím provedením na diváctvo působí a umělci nekonečné pochvaly získalo. Podotknouti sluší, že jeviště páně Baschovo jest velmi vkusně upraveno a jednoduché prostředky jeho přece velmi elegantní jsou. V každém ohledu nejvýš zdařilá představení tato budou i na dále velké oblibě se těšiti. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Málem se utopila V Střešovicích spadla v pondělí odpoledne dvouletá dceruška jednoho tamního hokynáře, hrajíc si s jinými dětmi, do studně, byla však ještě v čas vytažena a tak zachována. – Pražský denník, 15. 10. 1868

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

1. 1. 1869: Pražané oslavili Sylvestrovu noc v kostelích a hostincích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 9. 1868: Opilého řeznického chasníka okradl krejčí ze Smíchova • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár