voda

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Pražané opět pijí vodu z Vltavy. Vodárna v Podolí obnovila provoz • Podolská vodárna začala znovu dodávat vodu do veřejné vodovodní sítě. Poprvé od roku 2002, kdy její provoz ukončily ničivé povodně. Od té doby sloužila pouze jako záložní zdroj.

Mlžítka se vrací do pražských ulic. Letos budou na 25 místech • Do ulic hlavního města se po zimě vracejí mlžící zařízení, která v horkých letních dnech ve svém nejbližším okolí dokáží pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost.

Mráz ohrožuje vodoměry. Jejich ochrana je starostí odběratelů • Mrazivé teploty, které nyní panují v celé České republice, mohou poškodit vodoměry. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) proto nabádají odběratele k jejich ochraně.

Odhalení černých odběrů vody vyneslo čtyři miliony korun • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) nafakturovaly v loňském roce zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod čtyři miliony korun. V celkové sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce.

Havárií v pražské vodovodní síti bylo loni výrazně méně • Na pražské vodovodní síti bylo v loňském roce zaznamenáno 4 372 havárií. Je to o 657 událostí méně než v roce 2019. Zároveň poklesl i počet havárií na kanalizační síti z 3 507 na 2 827.

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu • Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020.

Cena vody v Praze vzroste. Může za to i koronavirus • Pražané si v novém roce sáhnou hlouběji do peněženek. Za tisíc litrů vody zaplatí v roce 2021 přesně 92,36 korun bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzroste o 7,9 procenta.

Úniky vody v Praze se nově vyhledávají přes satelit • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) začaly k vyhledávání skrytých úniků z vodovodní sítě používat unikátní technologii – satelitní dálkový průzkum Země. Pracuje na stejném principu jako při hledání vody na Marsu.

Praha zatím jen tak nevyschne. Zásob pitné vody je dostatek • Vodárenská nádrž Švihov, která pokrývá zhruba 75 procent spotřeby vody v metropoli, je aktuálně plná. V pondělí ráno byla dokonce její hladina pět metrů nad přelivem, jenž má kótu 377 metrů nad mořem.

Havárií na pražské vodovodní síti bylo letos zatím méně • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) řešily za prvních šest měsíců letošního roku 2 320 mimořádných událostí, což je o 230 méně než ve stejném období předchozího roku.

Mlžítka zpříjemní Pražanům horké letní dny. Letos na třiceti místech • Až na třiceti různých místech v metropoli se letos v létě objeví mlžící zařízení. Ta dokáží v nejbližším okolí pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost.

Na okraji Prahy vznikl nový rybník. Měl by pomoci v boji se suchem • Praha dokončila výstavbu rybníka mezi městskými částmi Běchovice a Dubeč. Nový Lítožnický rybník zabírá plochu 11 hektarů a nachází se na místě původního rybníka, který byl v minulosti vypuštěn a vysušen. Součástí úpravy vodních ploch bylo i zmeandrování Říčanského potoka pod hrází, což přispěje k zadržení vody v místní krajině. 

Likvidace roušek má svá pravidla. Do kanalizace nepatří, varuje PVK • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vyzývají občany Prahy, aby nevhazovali do kanalizace jakékoliv ochranné prostředky (jednorázové i šité roušky) proti šíření nemoci Covid-19.

Nákaza koronavirem z pitné vody nehrozí, uklidňuje PVK • Pražané se nemusejí obávat používat pitnou vodu z kohoutku k pití i k běžné hygieně. Voda pro hlavní město i nadále splňuje všechny parametry dané pro pitnou vodu a je pod stálým dohledem.

Podolská vodárna chystá dny otevřených dveří. Vstupné bude zdarma • V Muzeu pražského vodárenství v Podolské vodárně proběhne o víkendu 21. a 22. března každoroční oslava Světového dne vody. Vstupné do objektu bude zdarma a přichystána je i přednáška odborníka.

Pražská vodárna.

Voda v Praze už se tolik neztrácí. Úniky za loňský rok klesly na historické minimum • Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce klesly na 12,49 procent, což je historické minimum. Přitom ještě v roce 2000 ztráty přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent.

Připravte vodoměry na zimu. Mráz může způsobit škody za tisíce korun • V zimním období, kdy teploty často klesají hluboko pod bod mrazu, jsou ve velkém ohrožení nejen vodovodní rozvody, ale především vodoměry. Mráz může způsobit jejich nenávratné poškození, přičemž pořízení nového přístroje vyjde hodně draho. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) proto doporučují jejich ochranu.

Silné mrazy mohou poškodit vodoměry.

Pražané si připlatí za vodu. Část peněz půjde na obnovu infrastruktury • S novým rokem si budou muset Pražané opět sáhnout o něco hlouběji do kapsy. Tisíc litrů vody v hlavním městě bude stát 81,82 korun bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzroste o 4,9 procenta. 

Za černý odběr vody v Praze hrozí pokuta. PVK fakturují statisíce korun • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) za první pololetí letošního roku zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod nafakturovaly částku přesahující 1,15 milionu korun. V sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce. Ve stejném období loňského roku to bylo 2,3 miliónu korun.

Nepřehlédněte

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.

6. 3. 1868: Žebračky se popraly kvůli penězům. Pořádek musel zjednat strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zpronevěření V těchto dnech poslal jistý živnostník v truhlářské ulici své dva učenníky s rozličnou prací obuvnickou k svým odběratelům. Oba učenníci odvedše práci obdrževše peníze za ní v obnosu 15 zl. zmizeli, aniž se byli posud k svému mistru navrátili. Přes vše pátrání se mistr nadějných učenníků ještě nedopídil. Mladí ničemové bezpochyby za obdržené peníze dobré časy si dělají a někde se potulují. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Nové stavby Na stavbách nedokončených loňského roku se již po delší čas úsilovně pracuje, tak že v brzkém čase ukončeny budou. Stavba nové vyšehradské školy dopěla již tak daleko, že nyní se již na upravení jejího vnitřku pracuje. Budova tato bude v měsíci červnu vysvěcena. Vedlejší staré části radnice vyšehradské vezmou letos též za své, čímž se značně k okrášlení Vyšehradu přispěje, neboť na jich místě nové stavby se provedou. Nová synagoga v dušní ulici jest již také pod střechou a nedávno byly na střechu vztyčeny dvě ohromné makovice s odznaky náboženskými. Nyní se pracuje na vkusném okrašlení průčelí a postranních výběžků stavebních. V ječné ulici, u nové brány v soukenické ulici a jinde se blíží veliké činžovní domy vloni započaté k svému úplnému zbudování. Na stavbách na Karlově a na porodnici jest opět množství dělníků zaměstnáno. V zadní části rozbořeného hostince u »Palmů« na Karlovu náměstí staví se již základy k novému domu. V žitné ulici strhují se blíže vápenice též staré stavby, na jichž místech nové povstanou. V nádraží se přikročilo v těchto dnech k budování rozličných velkolepých závodů. Neméně pilně bude stavěno téz v Karlíně a na Smíchově. Zvláště v prvním předměstí počne se letos pod Žižkovem několik domů stavěti. Ze novou branou na vídeňské silnici nálezá se též několik činžovních domů v další stavbě a k některým jiným se již opět základy počínají upravovati. – Pražský denník, 6. 3. 1868 [related-post id="6479"] Spory žebraček Výtržnost učinilo včera dopoledne v sírkové ulici několik žebraček. Majitel jednoho krámu tamže doručil jedné ze zebraček v řadě stojících peníze, by se mezi sebou rozdělily. Ostatní žebračky však měly v podezření onu, jez peníze příjmula, že pro sebe nějaký díl uchovala. Počaly jí tuto nespravedlivost vyčítati a když nařknutá žena se bránila, přišlo k tuhé hádce, která brzo ve rvačku vzešla a množství lidu shromáždila. Konečně důrazným zakročením policejního strážníka vyrovnaly co rozhorlené žebrečky v dobrotě. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Udávil se kostí Do nemocníce přinešen byl ve středu11letý hošík jednoho zdejšího kamenníka, an u oběda polkl kost, která z hrdla hnouti se nechtěla. Ač téhož dne večer chřtán byl chlapci rozříznut a kost odstraněna, předce ubohý včera ráno skonal. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Neposlušnost Ve středu odpoledne jel špitalskou ulici příliš rychle jeden sedlák z Michle a když jej strážník městský napomínal, práskl ještě do koní a nadávaje dál ujížděl. Strážník ale za ním běžel a u vyšehradské strážnice jej dal zatknout. – Pražský denník, 6. 3. 1868

Univerzita Karlova slaví výročí a otevře Karolinum pro veřejnost. Návštěvníci dostanou dárky • Univerzita Karlova slaví v tomto roce 670 let od svého založení. Při této významné příležitosti otevře v sobotu 7. dubna své historické sídlo Karolinum široké veřejnosti a zájemcům o historii. K vidění budou reprezentační prostory i místa, která běžně přístupná nejsou. Pro návštěvníky je připravena prohlídková trasa s několika zajímavými zastávkami. Vstup bude ze Želené ulice č. 9 a příchozí postupně navštíví například prostory mázhauzu, Rektorský klub, stálou expozici o historii univerzity, Císařský sál, Vlastenecký sál, rektorskou nebo profesorskou šatnu či Malou nebo monumentální Velkou aulu. Prohlédnout si též budou moci jeden z vnitřních dvorů Karolina, kde byla vystavena rakev s ostatky Jana Palacha. Na návštěvníky čeká během trasy řada zajímavostí. U vstupu je bude například vítat pedel v taláru, který je nošen při slavnostních promocích, v průběhu dne budou rovněž moci potkat Karla IV. s chotí. Vystavené exponáty jsou doplněny o vysvětlivky a fotografie dostupné přes QR kódy. V místnostech Karolina budou po celou sobotu přítomni pracovníci Ústavu dějin a Archivu UK k zodpovězení dotazů, instalovány jsou panely s informacemi a fotografiemi z významných roků 1848, 1948 a 1968. Pro děti je připravena vědomostní soutěž o ceny. [related-post id="8156"] Návštěvníci budou mít rovněž unikátní příležitost spatřit všech 13 žezel včetně detailních popisků o významu zobrazených symbolů na insigniích. Každý 670. návštěvník navíc obdrží dárek a speciální prohlídku do běžně nepřístupných prostor historické budovy. Program Dne otevřených dveří 11:00 — přednáška o stavebním vývoji Karolina 12:00 — komentované ukázky talárů 13:00 — koncert varhanní hudby 14:00 — komentované ukázky talárů 15:30 — přednáška o významných památkách Univerzity Karlovy Kdy a kde? Den otevřených dveří se koná v sobotu 7. dubna od 10:00 do 17:00 hod. Vstup posledního návštěvníka v 16:30 hod. vchodem ze Železné ul. 9, Praha 1. Handicapovaní návštěvníci mohou navštívit výstavu insignií v Křížové chodbě a také se podívat do reprezentačních prostor v 1. patře. Bude pro ně připraven průvodce a mohou využít přednostního vstupu. Vstupné pro všechny je zdarma.

Univerzita Karlova otevře Karolinum pro veřejnost.

2. 5. 1868: Mladá dívka náhle zemřela na Václavském náměstí. V kapse měla tři brambory • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oslavy 1. máje První máj byl za včerejšího dne od časného rána az do poledne oslavován četnými hudebními kapelami zdejšími a venkovskými, jez po ulicích táhly a v domích hlučné své produkce za dobré zpropitné provozovaly. V některých zahradních hostincích byly k oslavení onoho dne hudební zábavy uspořádány a hned časně z rána hudba z nich zaznívala, by četných návštěvníků přivábila, kterých ale následkem chladné a nepříznivé včerejší povětrnosti velmi málo se dostavilo. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera odpoledne skočila do Vltavy na Františku třicítiletá ženština, byla ale v čas vytažena a poněvadž se shledalo, že má padoucí nemoc a že je blbá, byla odevzdána do blázince. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Náhlá smrt Ve středu v 8 hodin večer nalezena byla na sv. Václavském náměstí osmnáctiletá služka bez sebe na dlažbě a donešena jest na nosítkách na policejní strážnici. Okresní lékař uznal, to se ta osoba opila líhovinami a snad při tom otrávila. Ač se prostředky k uzdravení jejímu staly, předce po dvou hodinách ducha vypustila. V zástěrce nalezeny u ní tři vařené brambory. – Ve čtvrtek večer sklesnul v jedné karlínské vinárně 56letý železničný strážník Karel Chrastil náhle k zemi a přes všecku pomoc nebyl více k sobě přiveden. Mrtvola jeho byla rodině odevzdána. Týž byl v oné vinárně se dvěma známými vypil tři žejdlíky vína. – Pražský denník, 2. 5. 1868 [related-post id="9843"] Třetí most otevřen Třetí most pražský byl včerejším dnem veřejnosti odevzdán. Přechod přou něj jest nyní každému volný proti zaplucení vstupného, jež 1 kr. obnáší. Na mostních věžích vlají veliké prapory v českých barvách, v polovici mostu pak jsou ni řetězích vztýčeny dva prapory anglických barev. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Kámen z Radhoště Základní kámen k národnímu divadlu přivezen byl ve čtvrtek po železnici do Prahy také z hory Radhoště na Moravě; jest to mohutný balvan 48 centů těžký a svalení jeho z hory Radhoště spojeno bylo s nebezpečím života. Kámen došel do Prahy ozdoben bílou stužkou a nesl nápis: »Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený.« – Pražský denník, 2. 5. 1868 Fotografie Fotografie hraběte Chorinského, otravené jeho manželky a travičky Julie Ebergényiové, všeobecně známých to osobností z possledního soudu vídeňského, jsou vyvěšeny za sklem v zdejších kněhkupectvích a vábí nemalé množství diváků. – Pražský denník, 2. 5. 1868

Past na miliony pražských potkanů. V metropoli startuje plošná deratizace • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) startují každoroční plošnou deratizaci stokové sítě ve vybraných lokalitách metropole. Akce začíná v těchto dnech a probíhat bude až do října.

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem • Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.

8. 7. 1890: Špatná sklizeň ovoce, nehoda na železnici a prudký liják • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha nechala opravit pozůstatky po bývalé lanové dráze • V Letenských sadech byla obnovena jedna ze zapomenutých pražských technických památek, část původní lanové dráhy. V místě bývalé horní stanice vznikla nová vyhlídka. Rekonstrukce vyšla na 2,3 milionu korun.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

6. 9. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch. Nových bytů je ale stále málo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavební ruch Nové stavby letos na jaře v Praze započaté chýlí se poznenáhla k úplnému ukončení, ba některé jsou již v hořejších místnostech nájemníky obývány, co zatím v dolejších ještě se pracuje. Důkaz to, že vzdor velkému přibývání nových a rozsáhlých staveb bytů takřka ještě se nedostává. Chuť ke stavění však dosud ještě neutuchla, jak lze viděti zvláště na předměstí Smichově, kde blíže silnice košířské několik nových velkolepých domů se staví, tak že tam více nových ulic povstane. Také v Karlíně se letos více stavělo, jak svědčí karlínské náměstí, které několika velkými stavbami, buď již provedenými neb započatými, nemálo ozdobeno bude. V nejbližším okolí Prahy se také ještě pilně pracuje na nových budovách. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Přejeté děti Přejeto bylo na Pohořelci u sochy sv. Jana Nep. tříleté dítě, které se kočáru od strahovské brány kvapně jedoucímu vyhnouti nemohlo. Vozka se vymluvil, že mu paní v kočáře sedící nařídila, by na chvíli nechal říditi koně dvanáctiletému jejímu hošíkovi, což pak mělo to neštěstí za následek. – Kočí z Braníka Václav K. přejel předevčírem na smichovské hlavní silnici čtyřleté dítko jednoho truhláře. Dítě to přišlo pod koně, kočí ale ještě v čas je zastavil, tak že další neštěstí vyvarováno bylo. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Drahé hrozny a zelí Úroda na ovoce byla letos vzdor panujícímu suchu a parnu dosti hojná. Jmenovitě švestek se množství urodilo, jak patrně svědčí ony nesčetné nůše jimi naplněné, které tyto dny a zejmena včerejšího dne na Josefské náměstí přivezeny byly. Vína se letos také hojně urodilo, zvláště v Uhersku, odkud se každodenně množství košů s hrozny po železnici sem dováží. Daleká však cesta a vysoké clo činí, že se ovoce toto doti draze prodává; platí se totiž libra hroznů po 12 až 16 kr. Naproti tomu se zeleniny všeho druhu nedostává, zejmena zelí, jehož letos posud na zdejších trzích skoro ani nebylo. Včera teprve sem několik vozů se zelím přijelo, nebylo však pro vysokou cenu kupováno, an se kopa cenila až i na 8 zl. – Pražský denník, 6. 9. 1868 [related-post id="12397"] Na horách sněží Jak se nám z krkonošské krajiny sděluje, padal tam již za posledních chladných dnů sníh. Na Bukové hoře nedaleko Tannwaldu sněžilo v úterý odpoledne po tři hodiny, jen že sníh nezůstal dlouho ležet. – Pražský denník, 6. 9. 1868

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 4. 1868: Zima neřekla poslední slovo, v noci umrzli dva muži • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmrzli v dubnu O bílou sobotu jistý venkovan z Michle stráviv den v Praze vracel se po večer k domovu, posilniv se ovšem na cestu několika sklenkami kořalky. Na cestě přemáhalo jej spaní, sedl si tedy stranou podle cesty do příkopu a usnul – do věčnosti. Ráno nalezena jeho mrtvola celá skřehlá. – V týž den (o bílou sobotu) nalezen byl u Horoměřic jistý P. ze Statenic na širém poli zmrzlý. – Národní listy, 16. 4. 1868 Oběť zamýšlené nové daně Finanční předloha Jeho finanční Excelenci p. dra. Brestla dotkla se mimo jiné též zdejšího obuvníka Vojtěcha N. na dolejším Novém městě pražském bydlícího, tak silně, že včera v úplné šílenství nad tím upadl, jakž aspoň jednotlivé výroky jeho nade všechnu pochybnost dosvědčují. Jak velkým jměním vládne ubohý, dosud nezjištěno, zatím odevzdán po uznání lékařském do blázince. – Národní listy, 16. 4. 1868 [related-post id="9427"] Výstava květin Květinová výstava již každoročně pořádá česká zahradnická společnost v Praze, bude otevřena již příští sobotu a potrvá čtyři dny, totiž 18. 19. 20. a 21. dubna v sále na ostrově střeleckém. – Národní listy, 16. 4. 1868

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

30. 11. 1889: Zhuštěný vzduch jako hnací síla a příprava na jubilejní výstavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.