voda

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Pražané opět pijí vodu z Vltavy. Vodárna v Podolí obnovila provoz • Podolská vodárna začala znovu dodávat vodu do veřejné vodovodní sítě. Poprvé od roku 2002, kdy její provoz ukončily ničivé povodně. Od té doby sloužila pouze jako záložní zdroj.

Mlžítka se vrací do pražských ulic. Letos budou na 25 místech • Do ulic hlavního města se po zimě vracejí mlžící zařízení, která v horkých letních dnech ve svém nejbližším okolí dokáží pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost.

Mráz ohrožuje vodoměry. Jejich ochrana je starostí odběratelů • Mrazivé teploty, které nyní panují v celé České republice, mohou poškodit vodoměry. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) proto nabádají odběratele k jejich ochraně.

Odhalení černých odběrů vody vyneslo čtyři miliony korun • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) nafakturovaly v loňském roce zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod čtyři miliony korun. V celkové sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce.

Havárií v pražské vodovodní síti bylo loni výrazně méně • Na pražské vodovodní síti bylo v loňském roce zaznamenáno 4 372 havárií. Je to o 657 událostí méně než v roce 2019. Zároveň poklesl i počet havárií na kanalizační síti z 3 507 na 2 827.

Úniky vody v Praze se hledají stejným způsobem jako voda na Marsu • Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce dosáhly výše 12,91 procenta. Ještě v roce 2000 přitom přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Celkový objem ztrát vody se podařilo Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK) snížit na historické minimum z 11 979 tis. m³ v roce 2019 na 11 680 tis. m³ v roce 2020.

Cena vody v Praze vzroste. Může za to i koronavirus • Pražané si v novém roce sáhnou hlouběji do peněženek. Za tisíc litrů vody zaplatí v roce 2021 přesně 92,36 korun bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzroste o 7,9 procenta.

Úniky vody v Praze se nově vyhledávají přes satelit • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) začaly k vyhledávání skrytých úniků z vodovodní sítě používat unikátní technologii – satelitní dálkový průzkum Země. Pracuje na stejném principu jako při hledání vody na Marsu.

Praha zatím jen tak nevyschne. Zásob pitné vody je dostatek • Vodárenská nádrž Švihov, která pokrývá zhruba 75 procent spotřeby vody v metropoli, je aktuálně plná. V pondělí ráno byla dokonce její hladina pět metrů nad přelivem, jenž má kótu 377 metrů nad mořem.

Havárií na pražské vodovodní síti bylo letos zatím méně • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) řešily za prvních šest měsíců letošního roku 2 320 mimořádných událostí, což je o 230 méně než ve stejném období předchozího roku.

Mlžítka zpříjemní Pražanům horké letní dny. Letos na třiceti místech • Až na třiceti různých místech v metropoli se letos v létě objeví mlžící zařízení. Ta dokáží v nejbližším okolí pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost.

Na okraji Prahy vznikl nový rybník. Měl by pomoci v boji se suchem • Praha dokončila výstavbu rybníka mezi městskými částmi Běchovice a Dubeč. Nový Lítožnický rybník zabírá plochu 11 hektarů a nachází se na místě původního rybníka, který byl v minulosti vypuštěn a vysušen. Součástí úpravy vodních ploch bylo i zmeandrování Říčanského potoka pod hrází, což přispěje k zadržení vody v místní krajině. 

Likvidace roušek má svá pravidla. Do kanalizace nepatří, varuje PVK • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vyzývají občany Prahy, aby nevhazovali do kanalizace jakékoliv ochranné prostředky (jednorázové i šité roušky) proti šíření nemoci Covid-19.

Nákaza koronavirem z pitné vody nehrozí, uklidňuje PVK • Pražané se nemusejí obávat používat pitnou vodu z kohoutku k pití i k běžné hygieně. Voda pro hlavní město i nadále splňuje všechny parametry dané pro pitnou vodu a je pod stálým dohledem.

Podolská vodárna chystá dny otevřených dveří. Vstupné bude zdarma • V Muzeu pražského vodárenství v Podolské vodárně proběhne o víkendu 21. a 22. března každoroční oslava Světového dne vody. Vstupné do objektu bude zdarma a přichystána je i přednáška odborníka.

Pražská vodárna.

Voda v Praze už se tolik neztrácí. Úniky za loňský rok klesly na historické minimum • Ztráty vody v pražské vodovodní síti v loňském roce klesly na 12,49 procent, což je historické minimum. Přitom ještě v roce 2000 ztráty přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent.

Připravte vodoměry na zimu. Mráz může způsobit škody za tisíce korun • V zimním období, kdy teploty často klesají hluboko pod bod mrazu, jsou ve velkém ohrožení nejen vodovodní rozvody, ale především vodoměry. Mráz může způsobit jejich nenávratné poškození, přičemž pořízení nového přístroje vyjde hodně draho. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) proto doporučují jejich ochranu.

Silné mrazy mohou poškodit vodoměry.

Pražané si připlatí za vodu. Část peněz půjde na obnovu infrastruktury • S novým rokem si budou muset Pražané opět sáhnout o něco hlouběji do kapsy. Tisíc litrů vody v hlavním městě bude stát 81,82 korun bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem tak cena vzroste o 4,9 procenta. 

Za černý odběr vody v Praze hrozí pokuta. PVK fakturují statisíce korun • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) za první pololetí letošního roku zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod nafakturovaly částku přesahující 1,15 milionu korun. V sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce. Ve stejném období loňského roku to bylo 2,3 miliónu korun.

Nepřehlédněte

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 12. 1889: Osvětlení Žižkova, problémy se sněhem a zastavené vyšetřování • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

8. 4. 1889: Ostrá noční roztržka na Smíchově a problémy s housenkami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

DOBRÁ ZPRÁVA. Kvalita vody vodních toků v Praze se zlepšuje • Kvalita vody pražských potoků je Magistrátem hl. m. Prahy sledována kontinuálně již od roku 2001. Měření akreditovanou laboratoří probíhá na 16 významnějších tocích celkem na 38 různých místech Prahy. Minimálně jednou za dva měsíce se sleduje nejen kvalita vody, jednou ročně se vyhodnocuje i kvalita sedimentů. Získaná data se pravidelně zpracovávají a vyhodnocují.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.