Plán oživení Marsu je hotový. Proces potrvá staletí, ale dokážeme to, tvrdí vědci

Planeta Mars v budoucnosti
Dočká se někdy Mars nové podob? Vědci věří, že to je uskutečnitelné.

Ještě před pár lety to znělo jako čisté sci-fi. Myšlenka, že by člověk dokázal přetvořit Mars v obyvatelnou planetu, patřila do světa filmů a snů. Dnes se ale o terraformování Marsu mluví zcela jinak – už ne jako o nemožném, ale jako o „nesmírně těžkém, avšak proveditelném úkolu“.

Za obratem stojí nová souhrnná rešerše týmu Dr. Eriky DeBenedictis z Pioneer Labs, která tvrdí, že nastal čas brát výzkum terraformování vážně. Díky novým technologiím – od raket SpaceX až po pokroky v syntetické biologii – se prý hranice možného posunula. „Nejde o to začít hned zítra,“ vysvětluje DeBenedictis, „ale o to zjistit, jak by to vůbec šlo.“

Plán vědců počítá s několika fázemi

O konkrétním receptu na oživení Marsu už mají vědci v hrubých obrysech poměrně jasno. Nejprve by se musel oteplit o zhruba 30 °C, aby začal tát led a vytvořila se voda. Odborníci věří, že pod povrchem je jí dost na vznik mělkého oceánu, který by pokryl miliony kilometrů čtverečních. Následně by přišla na řadu mikroskopická armáda – geneticky upravené mikroorganismy, které by přežily mráz i radiaci a pomalu měnily atmosféru kyslíkem.

Povrch planety Mars je zatím poměrně nehostinné místo
Vydá se někdy lidstvo osidlovat další planety? Pokud ano, Mars bude nejspíš první na řadě.

Další krok? Trpělivost

V průběhu staletí, možná tisíciletí, by se Mars mohl stát světem s dýchatelnou atmosférou. Zpočátku by lidé žili v obrovských kopulích vysokých jako panelák, kde by rostliny vyráběly kyslík. Až později by se život přesunul ven, do volné krajiny. Jenže, jak upozorňují odborníci, s každým krokem by se planeta nevratně měnila – a s ní i možnost poznat její původní podobu.

Vzdálenost Marsu od Země se mění v rozmezí mezi 56 milióny až 400 milióny kilometrů.
Vzdálenost Marsu od Země se mění v rozmezí mezi 56 milióny až 400 milióny kilometrů.

Otázka proto nesmí být jen „jestli to dokážeme“, ale „zda vůbec smíme“. Co když pod ledem číhá původní marťanský život, který bychom nenávratně zničili? Máme na to vůbec morální právo?

Autoři studie v závěru dodávají, že výzkum terraformování může pomoci i Zemi – nové technologie pro pěstování, hospodaření s vodou či uzavřené ekosystémy by mohly zachraňovat naše vlastní prostředí. A tak možná dřív než rudou planetu, naučíme se k lepšímu zpátky proměnit tu modrou.

Kristián Vích Redaktor zaměřený na aktuální společenská témata, jejich reálné dopady a dlouhodobé souvislosti. Specializuje se na oblasti zdraví, vědy, bezpečnosti, ekonomiky a každodenního fungování společnosti. Ve své práci propojuje data, výzkumy a oficiální informace s konkrétními situacemi, které lidé zažívají v běžném životě. Dlouhodobě sleduje varovné trendy, systémové chyby i změny, které se nenápadně promítají do života jednotlivců i celé společnosti.
Další články →