VŠCHT prohloubí spolupráci s tchajwanskými univerzitami

ZprávyPražskýDEN.cz • 8. září 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

Kromě těchto slavnostních aktů diskutoval rektor Matějka nové možnosti spolupráce v oblastech biomedicinského výzkumu či cirkulární ekonomiky s Industrial Technology Research Institute a navázal nové kontakty s Academia Sinica, tchajwanským ekvivalentem Akademie věd České republiky.

Součástí programu byla také setkání se zástupci s National Chung Hsing University, s níž VŠCHT pojí kromě memoranda o spolupráci též dlouholetá výzkumná kooperace. V neposlední řadě se pak rektor Matějka setkal s reprezentanty National Chiao Tung University, která výzkumně spolupracuje s VŠCHT v oblasti supramolekulární chemie.

„Spolupráce s tchajwanskými univerzitami není pro VŠCHT Praha novinkou, máme velmi dobré zkušenosti jak s dílčími vědeckými projekty, tak i s jednotlivými studentskými stážemi. Nicméně osobní kontakty s vedením jednotlivých škol a výzkumných institucí dávají této kooperaci nový institucionální rozměr, umožní ji rozšířit napříč našimi fakultami a taktéž nastavit výhodné podmínky pro studentské výměny, říká rektor Matějka.

Tchajwanské univerzity a výzkumné instituce mají úzké vazby na pokročilé tchajwanské firmy v oblasti IT a Průmyslu 4.0, jejichž produkty jsou celosvětově známé.

Vstoupit do diskuze

spolupráce Tchaj-wan věda VŠCHT vysoká škola výzkum

Nepřehlédněte

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Jak modrá a červená barva působí na naše duševní schopnosti • Chcete být kreativnější a výkonnější? Žádný problém! Stačí, když využijte barvy – konkrétně červenou a modrou. Vědci zjistili, že když se lidé dívají na červenou barvu, daří se jim o 30 % více při úkolech zaměřených na detaily, jako je vybavování si dávných vzpomínek či oprava textu. Oproti tomu modrá barva u lidí způsobuje až dvojnásobně větší kreativitu. Závěry výzkumu publikoval americký časopis Science.

Vědci zkoumali, jak barvy ovlivňují fungování našeho mozku.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Zásadní objev českých vědců může pomoci s léčbou spánkových a duševních poruch • Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.

Být lakomý a sobecký se finančně vůbec nevyplácí, zjistil výzkum • Lakomci, sobci a škudlilové se ve společnosti netěší příliš velké oblibě. Všeobecně se ale předpokládá, že tito lidé díky své chamtivosti ušetří spoustu peněz, takže jsou tím pádem materiálně lépe zajištění. Nejnovější zjištění ale tento mýtus vyvrací.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Vysokou školu studuje výrazně méně lidí než před deseti lety • Mezi lety 2010 a 2020 poklesl celkový počet studentů českých vysokých škol o čtvrtinu. Největší úbytek postihl technické obory, nárůst naopak zaznamenala skupina oborů v oblasti zdravotní a sociální péče. Počet zahraničních studentů vzrostl o třetinu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi? • Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček...

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé • Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.