Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové

ZajímavostiKristián Vích • 10. srpna 2020 • 1 minuta čtení

Foto: MČ Praha 1

Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Expozici, která mimo jiné mapuje život Milady Horákové, její protinacistickou činnost a aktivní působení ve veřejném životě po skončení druhé světové války, připravilo za podpory Prahy 1 Museum Kampa k 70. výročí její justiční vraždy.

„Odsuzujeme tento vandalský čin a věříme, že jeho pachatel bude co nejdříve odhalen a potrestán. Je to bezprecedentní útok na památku a odkaz Milady Horákové,“ říká starosta Prahy 1 Petr Hejma.

https://www.facebook.com/prahajedna/photos/pcb.3109541399165496/3109531219166514

https://www.facebook.com/prahajedna/photos/pcb.3109541399165496/3109531392499830

K zatčení Milady Horákové došlo 27. září 1949. Veřejný „politický“ proces s ní a jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován komunisty po vzoru sovětských procesů ve 30. letech.

Milada Horáková byla komunistickým režimem na základě vylhaných obvinění odsouzena k smrti. Poprava oběšením proběhla na dvoře pankrácké věznice časně ráno 27. června 1950. Nepomohly ani žádosti o milost u prezidenta Gottwalda od řady světových osobností jako byl třeba Albert Einstein nebo Winston Churchill.

[related-post id=“31281″]

Popravu právničky a poslankyně Milady Horákové si Museum Kampa připomíná každoročně vzpomínkovou akcí, která byla letos doplněna právě i venkovní výstavou v parku Kampa podél cesty, která spojuje Museum Kampa a Werichovu vilu.

Vstoupit do diskuze

Kampa Milada Horáková vandalismus výstava

Nepřehlédněte

Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku.

Výstava Sluneční králové

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize.

Nová výstava v Grévinu připomíná zlaté časy českého hokeje • Dát gól Dominiku Haškovi, vyfotit se s Jaromírem Jágrem přímo v akci, prohlédnout si unikátní sbírku fotografií našich reprezentačních hokejových týmů od roku 1909 nebo si zahrát stolní hokej – to nyní mohou návštěvníci Muzea Grévin Praha, ve kterém byla zahájena výstava „Zlaté časy českého hokeje“. A proč letos? I když se to nezdá, od naganského úspěchu uplynulo dlouhých a kulatých dvacet let.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Další útok na sochu maršála Koněva. Někdo ji polil růžovou barvou. Rusové budou zuřit • Na sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Bubenči po pěti měsících znovu zaútočili vandalové. V noci na sváteční úterý 8. května ji polili růžovou barvou a na podstavec připsali letopočty 1956, 1968 a větu „Ten, který nikdy nevystřelil“. Kontroverzní socha na náměstí Interbrigády v Praze 6 se nestala terčem útoku poprvé. Maršálovi už v listopadu 2014 někdo nabarvil na růžovo kalhoty od pasu dolů. Před třemi lety se na podstavci objevil nápis „Heil Putin?“ a v listopadu loňského roku pro změnu letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017. „Maršál Koněv už je zase růžovej. Za radnici konstatuju, že ho zase vyčistíme a dáme k němu během letošního června tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem, jak to bylo doopravdy, aby to na něj stále dokola nesprejovali,“ napsal na Facebook místostarosta Prahy 6 Jan Lacina. K činu se na Twitteru přihlásila skupina, která si říká Čeští vlastenci. Reálnou identitu pachatelů však zatím policisté neznají. Případ bude s největší pravděpodobností klasifikován jako přečin poškození cizí věci. Přihlašujeme se tímto k dnešní noční akci u sochy maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Praze a k jejímu obarvení symbolickou růžovou barvou. pic.twitter.com/ikGajNySGH

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.