Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád

ZprávyPražskýDEN.cz9. března 20213 minuty čtení

Foto: Unsplash

V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lednový počet zemřelých v absolutní hodnotě přesáhl listopadové maximum (15,7 tis.) z podzimní vlny vysoké úmrtnosti. Relativní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru roků 2015–2019 však byl v listopadu výraznější (77 % nad průměrem), neboť v tomto měsíci bývá obecně zemřelých méně. Vyšší počet zemřelých v lednu (oproti listopadu) podporuje obecně vyšší celková úmrtnost v prvním měsíci roku a také o jeden den delší měsíc.

„Historicky v časové řadě absolutních údajů od roku 1950 nebyl počet osob zemřelých v měsíci lednu nikdy vyšší než letos. Nejblíže mu byl údaj z roku 1970, kdy bylo v lednu, v době velké epidemie tzv. hongkongské chřipky, zaznamenáno 15,3 tis. zemřelých,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. V období let 2015–2019 i v roce 2020 se lednový úhrn zemřelých pohyboval v rozmezí 9,5–12,4 tisíce.

„Počty úmrtí sice měly v průběhu ledna klesající trend, avšak i na konci měsíce zůstaly nadprůměrné. V prvním lednovém kalendářním týdnu činil denní průměr zemřelých 539 osob, ve druhém 528, ve třetím 504 a v posledním čtvrtém 475 osob. Nejvíce lidí, 571, zemřelo 6. ledna. Srovnatelná čísla pro první čtyři týdny roku 2020 se přitom pohybovala v rozmezí 321–334 zemřelých,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Stejně jako při loňské podzimní vlně byli zhoršenou úmrtností v lednu letošního roku zasaženi více muži než ženy, když jejich míra úmrtnosti (počet zemřelých na 100 tisíc obyvatel) se oproti průměrné lednové z let 2015–2019 zvýšila o 58 %, zatímco u žen o 38 %. Z hlediska věku byla nejvíce zvýšená úmrtnost 75–84letých mužů, a to o 61 %. O 57 % byla ale také oproti pětiletému průměru vyšší úmrtnost 85letých a starších mužů, o 50 % mužů 65–74letých. U žen bylo zvýšení úmrtnosti v těchto třech věkových kategoriích prakticky stejné, a to 32–33%. Ve všech těchto případech přitom byly procentní nárůsty úmrtnosti nižší, než jaké byly zaznamenány v rekordním listopadu roku 2020.

„Počet zemřelých byl v lednu vysoce nadprůměrný ve všech krajích. Nejvíce převýšil průměr z let 2015–2019 v Karlovarském kraji, kde byl letos více než dvojnásobný. Počty zemřelých zde navíc jako v jediném kraji v průběhu jednotlivých kalendářních týdnů plynule rostly,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

O 85 % nad pětiletým průměrem byl počet zemřelých v Královéhradeckém kraji. Následovaly kraje Moravskoslezský a Liberecký, kde byl nárůst zemřelých o 63, resp. 62 %. Naopak Hlavní město Praha bylo s 27% nárůstem krajem s nejmenším navýšením počtu zemřelých v měsíci lednu. Méně než 40% bylo zvýšení počtu zemřelých již jen v kraji Plzeňském a Jihočeském.

Nepřehlédněte

Česká ekonomika zaznamenala celkové oživení • Odvolání restriktivních opatření, která omezovala činnost části obchodu a služeb, dalo české ekonomice ve 2. čtvrtletí potřebný růstový impuls. Růst hrubého domácího produktu byl tak stimulován především domácí poptávkou. Oživení se nevyhnulo ani trhu práce. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Pražští bezdomovci budou moci dál zůstat pod střechou • Hlavní město prodlouží o další dva měsíce projekt krizového ubytování lidí bez domova. Celkem je vyčleněna kapacita pro ubytování až 350 lidí, přednost mají senioři a lidé se zdravotními problémy. Praha zároveň připravuje návazný plán řešení bezdomovectví tak, aby se lidé bez domova ubytovaní během koronavirové krize nedostali zpět na ulici. Jak radní upozornili, náklady na bezdomovectví jsou pro Prahu výrazně vyšší než podporovat bydlení.

Praha se snaží pomáhat lidem bez přístřeší.

Internet používá drtivá většina obyvatel Česka • Internet v roce 2019 používalo již 81 % Čechů starších 16 let, chytrý telefon pak 70 % z nich. Téměř všichni patnáctiletí pak mají doma přístup k internetu a mohou používat mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V neděli přibylo přes 4 tisíce nakažených. Zemřelo dalších 80 pacientů • V neděli bylo v Česku zaznamenáno 4 283 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 12 185 provedených PCR testů, z nichž 35 % vyšlo pozitivně.

V neděli testy odhalily skoro 2,5 tisíce nakažených • Za neděli bylo v Česku zaznamenáno 2 415 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 7 399 provedených PCR testů, z nichž 33 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 12 783.

Dodržování pravidel na náplavkách bude hlídat speciální tým • Pražský magistrát najímá soukromou firmu, která má zajistit bezpečí návštěvníků náplavek. Členové tzv. AntiCovid Teamu budou o víkendu na frekventované odpočinkové zóně vypomáhat strážníkům Městské policie.

Pražská náplavka v sobotu 6. března

Tisíce lidí si vyzkouší sčítání lidu nanečisto • Vybrané domácnosti v téměř stovce obcí napříč celou zemí se budou moci v průběhu září a října dobrovolně zúčastnit zkušebního sčítání lidu. Svým zapojením tak pomohou statistikům s přípravou a hladkým průběhem Sčítání 2021, které proběhne na jaře příštího roku.

Sčítací komisaři začali obcházet domácnosti. Mluvčí popisuje, jak návštěva probíhá • Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce.

Přibývá nakažených koronavirem, jejichž jediným příznakem je ztráta čichu • V sousedním Německu byla anosmie (dočasné vymizení čichu) příznakem u dvou třetin pacientů, kteří byli Covid-19 pozitivní. Jako hlavní příznak při lehkém průběhu koronavirové infekce ji udávalo také přibližně 30 % jihokorejských Covid-19 pozitivních pacientů.

Ztráta čichu může být projevem nákazy novým typem koronaviru.

Vtipy o koronaviru boří internet. Češi dostáli pověsti smějících se bestií • Marouška Rottrová, Panika Absolonová nebo Viro Žbirka. To jsou jen některé z hvězd, které slibuje první ročník fiktivního hudebního festivalu VotVirák. Vtipy na téma koronaviru už měsíc zaplavují český internet. A nové stále přibývají.

Albert instaluje plexiskla na pokladny a radí zákazníkům, jak nakupovat bezpečně • Řetězec supermarketů Albert začal instalovat plexiskla k pokladnám. Během tří dnů by se měla objevit ve všech pobočkách po celém Česku. Pro zákazníky zároveň nalepí do prostoru před pokladnami navigační samolepky, které vyznačí bezpečný dvoumetrový sanitační odstup mezi zákazníky. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Umírající lidé prozradili, čeho ve svém životě nejvíce litují • Smrt je v naší společnosti stále velmi tabuizované téma. Každý z nás má přitom vyměřen určitý čas, který jednoho dne vyprší. Odchod z tohoto světa je tedy naprosto přirozená součást života. Dokud ale ještě nejsme na konci, měli bychom se snažit žít naplno. Na smrtelné posteli už toho příliš nedoženeme.

Čas sice spravedlivě utíká všem stejně, ale ne všichni ho také stejně mají.

Brzy můžeme být za vodou, říká Jaroslav Flegr. Je ale nutná jedna podmínka • Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr často na sociálních sítích komentuje situaci kolem koronavirové pandemie. Část lidí mu za jeho názory tleská, další by byli nejraději, kdyby mlčel.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Zemřela zpěvačka Eva Pilarová. Podlehla dlouhé nemoci • Ve věku 80 let zemřela Eva Pilarová. Podlehla dlouhé nemoci. Slavná česká zpěvačka se proslavila v 60. letech na půdě pražského Semaforu. Později nazpívala úspěšné duety s Waldemarem Matuškou. Během sólové dráhy se věnovala se i jazzu.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

V pondělí zatím přibylo 783 potvrzených případů covid-19 • V pondělí přibylo v České republice zatím 783 potvrzených případů nákazy koronavirem. Údaje zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví krátce po 18. hodině.

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Dopady krize překonáme, myslí si většina dotázaných • Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo ve 2. čtvrtletí tohoto roku 43 % zaměstnanců. Krize se dotkla i 60 % samostatně výdělečně činných. Velká většina postižených označovala dopady za dočasné. Takové jsou výsledky šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ).