Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád

ZprávyPražskýDEN.cz9. března 20213 minuty čtení

Foto: Unsplash

V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lednový počet zemřelých v absolutní hodnotě přesáhl listopadové maximum (15,7 tis.) z podzimní vlny vysoké úmrtnosti. Relativní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru roků 2015–2019 však byl v listopadu výraznější (77 % nad průměrem), neboť v tomto měsíci bývá obecně zemřelých méně. Vyšší počet zemřelých v lednu (oproti listopadu) podporuje obecně vyšší celková úmrtnost v prvním měsíci roku a také o jeden den delší měsíc.

„Historicky v časové řadě absolutních údajů od roku 1950 nebyl počet osob zemřelých v měsíci lednu nikdy vyšší než letos. Nejblíže mu byl údaj z roku 1970, kdy bylo v lednu, v době velké epidemie tzv. hongkongské chřipky, zaznamenáno 15,3 tis. zemřelých,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. V období let 2015–2019 i v roce 2020 se lednový úhrn zemřelých pohyboval v rozmezí 9,5–12,4 tisíce.

„Počty úmrtí sice měly v průběhu ledna klesající trend, avšak i na konci měsíce zůstaly nadprůměrné. V prvním lednovém kalendářním týdnu činil denní průměr zemřelých 539 osob, ve druhém 528, ve třetím 504 a v posledním čtvrtém 475 osob. Nejvíce lidí, 571, zemřelo 6. ledna. Srovnatelná čísla pro první čtyři týdny roku 2020 se přitom pohybovala v rozmezí 321–334 zemřelých,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Stejně jako při loňské podzimní vlně byli zhoršenou úmrtností v lednu letošního roku zasaženi více muži než ženy, když jejich míra úmrtnosti (počet zemřelých na 100 tisíc obyvatel) se oproti průměrné lednové z let 2015–2019 zvýšila o 58 %, zatímco u žen o 38 %. Z hlediska věku byla nejvíce zvýšená úmrtnost 75–84letých mužů, a to o 61 %. O 57 % byla ale také oproti pětiletému průměru vyšší úmrtnost 85letých a starších mužů, o 50 % mužů 65–74letých. U žen bylo zvýšení úmrtnosti v těchto třech věkových kategoriích prakticky stejné, a to 32–33%. Ve všech těchto případech přitom byly procentní nárůsty úmrtnosti nižší, než jaké byly zaznamenány v rekordním listopadu roku 2020.

„Počet zemřelých byl v lednu vysoce nadprůměrný ve všech krajích. Nejvíce převýšil průměr z let 2015–2019 v Karlovarském kraji, kde byl letos více než dvojnásobný. Počty zemřelých zde navíc jako v jediném kraji v průběhu jednotlivých kalendářních týdnů plynule rostly,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

O 85 % nad pětiletým průměrem byl počet zemřelých v Královéhradeckém kraji. Následovaly kraje Moravskoslezský a Liberecký, kde byl nárůst zemřelých o 63, resp. 62 %. Naopak Hlavní město Praha bylo s 27% nárůstem krajem s nejmenším navýšením počtu zemřelých v měsíci lednu. Méně než 40% bylo zvýšení počtu zemřelých již jen v kraji Plzeňském a Jihočeském.

Nepřehlédněte

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup.

Stavební produkci v Česku přibrzdila koronavirová krize • Po delším období růstu letos stavební produkce zatím klesá. Spolu s nemocností a sílícími dopady opatření proti šíření koronavirové nákazy se začaly projevovat nedostatek pracovní síly, váznoucí poptávka a administrativní nepřipravenost staveb. Naději na obrat dává aktuální zásoba prací a povolených staveb, zjistil Český statistický úřad.

Během pandemie Češi více telefonují. Roste i průměrná rychlost internetu • V Česku roste počet lidí využívajících tarifní služby v mobilní síti. V roce 2020 bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno 10,7 milionu aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,5 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2020 jich tak v Česku byly necelé 4 miliony. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Očkovací autobus vyjede do ulic Prahy. Vakcínu píchne bez předchozí registrace • Vedení hlavního města představilo další plán, jak přispět k co nejvyšší proočkovanosti populace proti nemoci covid-19. Do pražských ulic vyšle očkovací autobus, který pro tyto účely zapůjčí Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Provoz metra bude od pondělí posílen. Roušky v MHD jsou povinné i nadále • Provoz pražského metra bude od pondělí 1. června posílen. Kvůli koronavirové krizi dosud fungovalo v prázdninovém režimu.

Aktuální opatření proti šíření nákazy platná v Praze od středy 9. září • Epidemiologická situace v hlavním městě patří momentálně k nejhorším v celé republice. Od středeční půlnoci proto vstupují v platnost nová nařízení hygieniků.

Blbá nálada jako předzvěst obrovských společenských změn • Stav nouze, epidemie, ekonomická krize, nákaza, promoření, peníze, opatření, roušky, změna klimatu a zase peníze. Žijeme v podivné době. Ze všech stran na nás útočí negativní zprávy, řada lidí začíná na vlastní kůži pociťovat těžký ekonomický propad. Panuje všeobecně špatná nálada, kolabují rodinné i pracovní vztahy, ztrácí se důvěra v politiku. Jak tohle všechno může dopadnout?

V neděli přibylo 2,5 tisíce nových případů koronaviru • Během neděle bylo v Česku zaznamenáno 2 540 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 7 145 provedených PCR testů, z nichž 36 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 11 662.

Počet nakažených stále neklesá. Za čtvrtek 14,5 tisíce nových případů • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 14 457 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 35 926 provedených PCR testů, z nichž 40 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 49 107.

Nakažených ve čtvrtek bylo méně než minulý týden • Během čtvrtka bylo v Česku zaznamenáno 7 435 nových případů nákazy koronavirem. Je to o něco méně než minulý čtvrtek, kdy byl počet nakažených přes 8 tisíc. Hygienici vykázali 23 990 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 19 310.

Komentář Evžena Korce: Stavebnictví se v květnu dál propadalo. Co je příčinou? • Propad českého stavebnictví zrychluje, stavební produkce v květnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 7,6 procenta. V dubnu přitom stavebnictví kleslo meziročně o 4,6 procenta. Výrazně se na tom podepsalo pozemní stavitelství, které letos v květnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku propadlo o 11 procent.

Počty nakažených příliš neklesají. V úterý přibylo dalších 9 tisíc • Za úterý bylo v Česku zaznamenáno 9 144 nových případů nákazy koronavirem, což je jen o 400 méně než minulé úterý. Hygienici vykázali 27 117 provedených PCR testů, z nichž 34 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 22 742.

Počet nakažených oproti minulé sobotě klesl o třetinu • Za sobotu bylo v Česku zaznamenáno 5 199 nových případů nákazy koronavirem, což je o třetinu méně než minulou sobotu, kdy bylo 8 425 nakažených. Hygienici vykázali 16 970 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 7 246.

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Inspektoři si posvítili na pohřební služby. Pozůstalí by se neměli nechat napálit • Česká obchodní inspekce (ČOI) uskutečnila od července do listopadu loňského roku celorepublikovou kontrolní akci zaměřenou na dodržování povinností stanovených právními předpisy při poskytování pohřebních služeb. Z celkem 77 provedených kontrol bylo zjištěno pochybení ve 30 procentech případů.

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

V sobotu přibylo 5 443 nakažených koronavirem a 137 úmrtí • V sobotu bylo v Česku zaznamenáno 5 443 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 16 447 provedených PCR testů, z nichž 33 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 38 679. Údaje zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví.

Přibývá nakažených koronavirem, jejichž jediným příznakem je ztráta čichu • V sousedním Německu byla anosmie (dočasné vymizení čichu) příznakem u dvou třetin pacientů, kteří byli Covid-19 pozitivní. Jako hlavní příznak při lehkém průběhu koronavirové infekce ji udávalo také přibližně 30 % jihokorejských Covid-19 pozitivních pacientů.

Ztráta čichu může být projevem nákazy novým typem koronaviru.