Praha má plán důstojného umírání. Vznikne lůžkový hospic pro děti

ZprávyPražskýDEN.cz20. února 20203 minuty čtení

Foto: Unsplash.com

Přestože devět z deseti lidí si podle výzkumů přeje zemřít doma, téměř dvě třetiny Pražanů umírají v nemocnicích. Radní Milena Johnová chce proto změnit podobu péče o lidi na konci života. Společně s odborníky z praxe připravila plán důstojného umírání pro příštích pět let. Hlavní město tak například začne zjišťovat přání umírajících, navýší kapacity služeb, aby se k paliativní péči dostala většina umírajících, podpoří neformální pečující nebo připraví zřízení lůžkového hospice pro děti.

„Většina Pražanů dnes umírá v nemocnicích a za okolností, které nejsou přiměřené úrovni poznatků současné medicíny a moderní sociální péče. Lepší provázení během posledních dnů přitom potřebují umírající i pozůstalí, aby se dokázali se smrtí blízkého člověka lépe vyrovnat. Díky špičkovým expertům jsme dali dohromady detailní plán, jak podobu umírání v Praze změnit. Chci, aby měl každý Pražan možnost prožít své poslední dny důstojně, v klidu, bez bolesti a tak, jak si bude sám přát,“ řekla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

[related-post id=“18701″]

Expertní tým vyšel z první analýzy paliativní péče v Praze. Z 12 tisíc lidí, kteří v hlavním městě každý rok zemřou, téměř dvě třetiny umírají v nemocnicích. Doma zemře v Praze jen čtvrtina lidí, což je pod mezikrajovým průměrem, a 1,5 % lidí zemře v hospici.

Specializovanou paliativní péči potřebuje v závěru života 20 až 30 % lidí, dnes se k ní ale v Praze dostane jen méně než 10 % pacientů. Do pěti let chce hlavní město navýšením kapacity lůžek umět zajistit specializovanou péči pro tři čtvrtiny umírajících, a to do 48 hodin.

Pro umírající bez potřeby specializované péče pak Praha plánuje zlepšit podporu neformálních pečujících, nejčastěji příbuzných. Těm by měli být k ruce při náročném úkolu poskytovatelé obecné paliativní péče, jako jsou praktičtí lékaři, domovy pro seniory či agentury domácí zdravotní péče. U těchto pracovníků chce Praha navýšit kompetence, aby nemuseli jako dnes pacienty odesílat na akutní lůžka nebo do hospiců.

Jedním z dalších úkolů plánu je získat pro Prahu experta/koordinátora, který by propojoval celou síť paliativní péče. Do konce letošního roku by také měla být připravena strategie vzniku lůžkového hospice pro děti.

[related-post id=“25517″]

Členka expertní skupiny a primářka Domácího hospice Cesta domů Irena Závadová k tomu dodává: „Za jednoho ze dvou pražských poskytovatelů domácí specializované paliativní péče, který poskytuje zdravotní služby s dostupností lékaře a sestry 24 hodin denně 7 dní v týdnu, mohu konstatovat, že rozvoj paliativní péče v nemocnicích je velmi znát na prudce narůstajícím počtu žadatelů jak o domácí hospic, tak o návštěvní službu ambulance paliativní medicíny. Paliativní péče rozhodně začíná v nemocnici – zde se nemocný a jeho nejbližší dozvídají, že onemocnění je závažné, že pravděpodobně zkrátí život nemocného a u části nemocných, že se se toto vše odehraje v krátkém časovém horizontu, řádově týdnů. Zavádění včasné paliativní péče, kterou nově vzniklá koncepce podporuje, má tedy reálnou šanci na zvýšení povědomosti odborné i laické veřejnosti o možnosti hospicové péče v závěru života.“

Nepřehlédněte

1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868

Zemřela Gabriela Vránová. Ikona Vinohradského divadla prohrála boj s nemocí • Po těžké nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála i v mnoha televizních seriálech a inscenacích. Vránová podle zpráv z médií dlouho bojovala s rakovinou tlustého střeva. V loňském roce prodělala operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor. Od té doby se snažila znovu nabrat sílu, ale práci odmítala. Gabrielu Vránovou díky jejímu specifickému hlasu znali posluchači zejména z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Jejím hlasem mluvily ve filmech třeba Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Narodila se na Slovensku do učitelské rodiny. Dětství prožila v Brně, kde v roce 1960 absolvovala JAMU. Jejím prvním působištěm bylo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, odkud po dvou sezonách v roce 1962 přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Zde působila až do roku 2016 (s přestávkou mezi roky 2004-2012). Hrála v televizních seriálech F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Chalupáři. Nezapomenutelnou televizní rolí je psychicky labilní učitelka Hedvika Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Objevila se ale i ve filmech Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku. [youtube]ZskZUteu7-I[/youtube]

Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence • Každý z nás dluží přírodě svoji smrt, napsal kdysi Sigmund Freud. Jakkoliv se to může zdát nespravedlivé, kruté a nepochopitelné, jednou tento svět nakonec opustíme všichni. Bez výjimky. Lidé paradoxně většinou přijímají svou vlastní smrtelnost mnohem lépe, než odchod blízkých lidí. Jak se tedy se ztrátou blízkého člověka vyrovnat?

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

VIDEO: Tři lidé zahynuli při nehodě autobusu u Horoměřic • V pátek po 16. hodině zasahovali pražští hasiči z Petřin, Smíchova a HZS HÚOPH u Horoměřic ve Středočeském kraji v rámci mezikrajské výpomoci spolu s jednotkami HZS Středočeského kraje. Na silnici 240 ve směru na Prahu došlo k nehodě osobního automobilu a autobusu příměstské dopravy linky 316.

Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.

Chřipkové onemocnění ohrožuje nejvíce seniory.

Šest nalezených mrtvol za dva dny. Praha má za sebou víkend smrti • Praha má za sebou tragický víkend. Na různých místech metropole bylo krátce po sobě objeveno hned několik bezvládně ležících těl bez známek život. Policisté všechny případy vyšetřují, dosavadní výsledky naznačují, že mezi zemřelými jsou s největší pravděpodobností čtyři osoby bez přístřeší.

Smutná víkendová bilance. Na různých místech v Praze bylo objeveno šest mrtvol.

Záhadná smrt Bohumila Hrabala. Sebevražda, nebo nešťastná náhoda? • Před 23 lety zemřel za nejasných okolností Bohumil Hrabal. Legendární český spisovatel nepřežil pád z 5. patra ortopedické kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce. Sebevražda, nebo nešťatsná náhoda? Spekulace přetrvávají už téměř čtvrt století.

Bohumil Hrabal na fotografii z roku 1985.

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

Proč je dobře, že každý život nakonec skončí? • Život je nádherný dar, plný vzestupů a pádů, radosti a smutku, výher a ztrát. Ale stejně jako každý příběh má i život svůj začátek a konec. Ačkoli může být těžké se s tímto faktem smířit, existuje několik důvodů, proč je dobré, že každý život nakonec skončí.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Detektivky, které inspirovaly skutečné vrahy aneb Když se fikce stane realitou • Detektivky vždy patřily a dodnes patří mezi nejoblíbenější knižní žánry. Není proto divu, že se mnoho z nich stalo předlouhou filmů i televizních seriálů. Člověka až zamrazí při představě, že by se mohly zjevně fiktivní knižní příběhy opravdu stát. Pohled do minulosti ale ukazuje, že některá díla opravdu posloužila jako inspirace ke konkrétním hrůzným činům. Chcete vědět, který příběh zabíjel?

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

I. P. Pavlova: Tramvaj srazila dva chodce, oba jsou mrtví • Na křižovatce ulic Ječná a Sokolská došlo v úterý dopoledne kolem desáté hodiny ke střetu tramvaje a dvou chodců. Událost má tragické následky. Dva přibližně šedesátiletí muži srážku s tramvají nepřežili. K nehodě vyjely všechny složky integrovaného záchranného systému, jeden z mužů totiž zůstal zaklíněn pod tramvají. Záchranáři dorazili na místo za 3 minuty po ohlášení. Oba muže se pokoušeli asi 45 minut resuscitovat. U obou zajistili dýchací cesty, napojili je na monitor a provedli veškeré život zachraňující úkony. Přes jejich snahu se ale bohužel ani jednoho z mužů zachránit nepodařilo. Doprava v místě neštěstí musela být částečně omezena, do normálu se vrátila přibližně po dvou hodinách. [gallery size="full" columns="1" ids="10470,10471,10472"]