Čínský nový rok 2026 právě začíná. Je to něco, co si většina Čechů neumí představit. Přesouvají se miliony lidí

Zatímco v Česku jsme si silvestrovské oslavy odbyli už dávno a drtivá většina lidí si na ně ani nevzpomene, více než čtvrtina obyvatel planety teprve teď vstupuje do nového roku. Čínský nový rok, známý také jako Svátky jara, letos připadá na úterý 17. února 2026 a přináší s sebou rok Ohnivého koně. A to, co se v souvislosti s ním děje, nemá v dějinách lidstva obdoby.

Největší migrace na světě

Každý rok se v Číně odehrává fenomén zvaný čchun-jün, tedy jarní přesuny. Jde jednoduše o to, že stovky milionů lidí cestují za svými rodinami, aby společně oslavily příchod nového roku. Letos se očekává rekordních 9,5 miliardy meziregionálních cest za 40 dní, což je o více než pět procent více než v roce 2025. Jen po železnici se přepraví odhadem 540 milionů cestujících a dalších 95 milionů lidí poletí letadlem.

Aby si to člověk dokázal představit, je třeba říct, že americký Den díkůvzdání, který je považován za největší cestovní špičku v USA, generuje přibližně 50 milionů cest. Čínský nový rok je tedy v úplně jiné dimenzi. Vlakové jízdenky na hlavní spoje se vyprodají během několika vteřin po zahájení prodeje a na některých nádražích stojí lidé ve frontách celé hodiny.

Devět dní volna a obrovské peníze

Čínská vláda letos prodloužila oficiální státní volno na bezprecedentních devět po sobě jdoucích dnů, a to od 15. do 23. února. Záměr je přitom zcela jasný. Jde o to, aby se nastartovala domácí spotřeba, která je pro čínskou ekonomiku klíčová. A funguje to. Během prvního týdne od zahájení jarních přesunů letecká doprava evidovala přes 16 milionů cestujících. Objednávky potravin a nápojů meziročně vyskočily o více než 40 procent, objednávky oblečení stouply téměř o polovinu.

Nejde ovšem jen o to, že lidé cestují. Celá Čína se na dva týdny proměňuje v jeden obrovský trh, kde se prodává naprosto všechno. Červené lampiony, kaligrafické nápisy, speciální jídla, dárky v červených obálkách. Červená barva je totiž symbolem štěstí a prosperity, takže jí je všude plno. Děti a mladí lidé dostávají červené obálky s penězi, kterým se říká chung-pao. V podstatě je to něco jako naše vánoční dárky, ovšem vždy jde o hotovost.

Rok Ohnivého koně se nevidí často

Zajímavé je samotné znamení, které rok 2026 provází. Kůň je sedmým zvířetem čínského zvěrokruhu a je spojován s energií, nezávislostí a vášní. Jenže letos nejde jen o koně, nýbrž o Ohnivého koně, což je kombinace, která se opakuje jednou za 60 let. Naposledy se to stalo v roce 1966, tedy v době velkých společenských a kulturních otřesů po celém světě.

Podle čínské astrologie je rok Ohnivého koně obdobím prudkých změn, nových příležitostí a zrychlení životního tempa. „Dvojitý oheň“, jak se tomuto fenoménu říká, kombinuje přirozenou ohnivou povahu koně s ohnivým elementem roku. To prý nahrává těm, kdo jsou připraveni riskovat a jednat bez váhání. Naopak ti, kdo rádi vyčkávají a přešlapují na místě, mohou mít problém.

Proč by nás to mělo zajímat

Jenže nejde jen o kulturu a tradice. Čínský nový rok má totiž obrovský ekonomický dopad, který se dotýká celého světa. Když se na dva týdny zastaví továrny v Číně, zpomalí se dodávky zboží do celé Evropy, Česko nevyjímaje. Kdo někdy objednával cokoliv z Číny, dobře ví, že kolem čínského nového roku je třeba počítat s výrazným zpožděním.

Navíc se letos poprvé v takovém rozsahu do čínských oslav zapojili zahraniční turisté. Rezervace letenek do Číny od zahraničních cestujících vzrostly během svátečního období o 400 procent. Čína totiž zavedla bezvízový tranzitní režim pro mnoho zemí a výrazně zjednodušila platební systémy pro cizince. Jinými slovy, otevírá se světu způsobem, jaký tu dosud nebyl.

Čínský nový rok zkrátka není jen exotická kuriozita, kterou si lidé prohlížejí ve zprávách. Jde o událost, která hýbe světovou ekonomikou, přesouvá miliardy lidí a stále více proniká i do Evropy. A rok Ohnivého koně, který se objevuje jednou za 60 let, tomu dodává zcela zvláštní rozměr. Příště se něco takového zopakuje až v roce 2086.