O mzdě už můžete mluvit nahlas. Ale pozor: největší změny teprve přijdou
Od 1. června 2025 platí v zákoníku práce jasná věta: zaměstnavatel vás nesmí omezovat v tom, co řeknete o vlastní mzdě. Pro běžné lidi to zní jako detail, ve skutečnosti to mění vyjednávání v práci, atmosféru v týmu i to, jak snadno se dá odhalit podhodnocení. A hlavně: je to jen předehra k evropské směrnici, která má být v Česku hotová do 7. června 2026.
Ještě včera to vypadalo jako „firemní pravidlo slušnosti“. O mzdě se nemluví. Kdo se zeptá, je potížista. Jenže od 1. června 2025 přibyla do zákoníku práce nová brzda: podle znění § 346a vám zaměstnavatel nesmí zakazovat nakládat s informacemi o výši a struktuře vaší mzdy, platu nebo odměny z dohody.
To neznamená, že vaše výplata je najednou veřejná. Znamená to, že je to vaše informace – a vy rozhodujete, jestli ji řeknete kolegyni, partnerovi nebo odborům. Pokud by vás firma za sdílení mzdy trestala, riskuje postih: i média připomínají, že se k tomu váže sankce až 400 tisíc korun.
Co to udělá s běžnou kanceláří, skladem nebo školou?
Největší dopad bude paradoxně tam, kde se nevyplácí „tabulkově“, ale podle pocitu, vyjednávací síly a toho, kdo si umí říct. V praxi to může rozkrýt situace typu: dva lidé dělají totéž, ale jeden bere o 8 tisíc víc, protože nastoupil v jiné době nebo měl „lepší start“. A když se to pojmenuje, začne se jednat – někdy férově, jindy konfliktně.
Dokud se o číslech, každému připadá, že „asi to tak má být“. Jakmile se čísla objeví, lidé si začnou srovnávat nejen mzdu, ale i náplň práce, odpovědnost a přesčasy. A to je moment, kdy se z nevyřčené nespokojenosti stává konkrétní otázka na šéfa: proč je to takhle?
Firmy často reagují dvěma způsoby. Buď se pokusí téma vytěsnit do roviny „nešířit závist“, nebo naopak začnou budovat jasnější mzdová pravidla. Druhý přístup je pro zaměstnance i zaměstnavatele bezpečnější: méně dohadů, méně odchodů, méně podezření z diskriminace.
Ostatně i zaměstnavatelské instituce už otevřeně říkají, že konec mlčenlivosti je jen začátek a že kontroly na rovné odměňování budou vidět víc, jak zmiňuje Jihočeská hospodářská komora.
Na co si dát pozor hned teď (a co přijde do 7. června 2026)
Teď je důležité neplést si pojmy: zákaz mlčenlivosti o vlastní mzdě už platí, ale povinné uvádění mzdy v inzerátech nebo automatické statistiky podle pohlaví v českém zákoně zatím nejsou. To jsou prvky, které cílí evropská směrnice a členské státy mají na její promítnutí čas – oficiálně se uvádí tříletá lhůta od účinnosti směrnice, tedy prakticky do 7. června 2026.
Co může udělat jednotlivec už dnes, aniž by si zbytečně zavařil?
- Podívejte se do smlouvy a vnitřních předpisů, jestli tam není „mlčenlivost o mzdě“ – po 1. 6. 2025 je to červená vlajka, i kdyby se tvářila nevinně.
- Pokud se o mzdě bavíte, držte se faktů: částka, variabilní složky, bonusy, směny. Pomluvy a domněnky jen zhorší atmosféru.
- Udělejte si vlastní „mzdový obrázek“: co přesně děláte, jaké máte výsledky, kolik děláte přesčasů. To je munice do vyjednávání.
- Když máte pocit nerovného zacházení, zvažte nejdřív interní cestu (nadřízený, HR, odbory). Někdy je rozdíl vysvětlitelný, někdy ne.
- Pozor na obrácený extrém: zaměstnavatel stále nesmí šířit cizí mzdy. Právo mluvit je vaše, ne jeho.
Transparentnost mezd může znít jako kulturní válka, ale ve skutečnosti se potkává s hodně praktickým tématem: drahé bydlení a tlak na rodinné rozpočty. Když lidé nevědí, jak si stojí, snadno přijmou „zvýšení o 3 %“ jako standard. Když to vědí, začnou počítat – a často zjistí, že problém není jen inflace, ale i to, jak a komu se u nich ve firmě (ne)přidává.
Další články →
