Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit

ZprávyKristián Vích1. února 20212 minuty čtení
Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha tiskové materiály

Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský nebo také filipínský žije pouze na ostrovech Palawan a Busuanga. Patří mezi nejmenší druhy dikobrazů – délka těla dosahuje do 67 cm a většinou váží do 5,5 kg. Pro srovnání – dikobraz srstnatonosý může mít hmotnost až 27 kg.

Původně byl filipínský dikobraz ohrožen hlavně lovem a kácením lesa. Novou hrozbou se pro něj stala tradiční čínská medicína. „Byznys s dikobrazy se rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce,“ popisuje nebezpečí pro dikobrazy ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vzhledem k ohrožení dikobrazů se o nich mezi ochránci přírody hovoří jako o nových luskounech. Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny a zejména bezoár. Ten vzniká u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy v trávicím traktu. A v Asii je velmi cennou komoditou kvůli údajným léčivým účinkům. Ne každý dikobraz v sobě ovšem bezoár má, odhadem jde o každé desáté zvíře.

„Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys,“ dodává Miroslav Bobek.

První mládě dikobraza palawanského se podařilo Zoo Praha odchovat hned po příchodu těchto zvířat do zahrady v roce 2016. „Odchov tohoto druhu je velmi vzácný, i když bychom to u dikobraza nepředpokládali. Ještě v roce 2019 jsme dikobrazy palawanské pravidelně množili v Evropě pouze u nás,“ hovoří o odchovu kurátor savců Pavel Brandl a dodává: „Až posledních 12 měsíců bylo neobyčejně úspěšných, kromě nás dikobrazy palawanské aktuálně rozmnožily další dvě evropské zahrady. V obou ale rodiče pocházejí právě od nás z Prahy.“

Nepřehlédněte

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

Světový den tučňáků oslaví pražská zoo bohatým programem • Světový den tučňáků oficiálně připadá na 25. dubna, kdy byla Zoo Praha uzavřena kvůli pandemii covid-19. Náhradní oslava se proto uskuteční v sobotu 19. září. Na návštěvníky čeká bohatý program, který přiblíží život tučňáků z celého světa. Kromě řady zajímavých informací o ohrožení a ochraně tučňáků jsou připraveny i hry a soutěže pro děti.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

OBRAZEM: Zvířata v zoo si pochutnávají na větvích vánočního stromu ze Staromáku • Sloni, zubři, bizoni i velbloudi z pražské zoologické zahrady zažívají druhé Vánoce. Každý den totiž dostanou větve a jehličí z dvaadvacet metrů vysokého smrku, který na Staroměstském náměstí dokresloval od začátku prosince vánoční atmosféru.

Největší radost ze smrkových větví měl sameček slona indického Max.

Gorily z pražské zoo se chystají na víkendovou narozeninovou oslavu • Návštěvníci pražské zoologické zahrady se mohou o víkendu těšit na nabitý a pestrý program, který jistě zaujme všechny věkové kategorie. Uskuteční se Běh pro Zoo Praha, narozeninová oslava u goril i představení in-situ projektů zábavnou formou. Víkend naplánovala Zoo Praha ve znamení Světového dne země, který upozorňuje na ohrožené druhy zvířat. Jedním z nich jsou také gorily nížinné. Ty pražské čeká v neděli dvojitá oslava – nejmladší člen tlupy Ajabu oslaví druhé narozeniny, Kiburi osmé. Chovatelé jim předají dárky v podobě proutěných košů se zeleninou, rozkvetlých větví špendlíků a kousků bambusu vyplněných zdravými dobrotami. Komentovaná oslava začne v 15 hodin. In-situ projekty pražské zoo podpoří také účastníci již vyprodaného sobotního Běhu pro Zoo Praha, kdy výtěžek bude věnován na projekt „Pomáháme jim přežít“.

Radost v Zoo Praha. Narodila se dvě mláďata lemura kata • Zoologická zahrada hl. m. Prahy má důvod k radosti. Samice lemura kata Móni přivedla na svět dvojčata. Narodila se v pátek 13. března. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar.

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Psouni z pražské zoo bydlí v novém. Expozice se slavnostně otevře ve čtvrtek • Milovníci psounů prériových by si tento čtvrtek neměli nechat ujít návštěvu horní části Zoo Praha, kde bude ve 13 hodin slavnostně otevřena nová expozice pro tyto oblíbené hlodavce.

Vzácný banánovník vykvetl v pražské botanické zahradě • V pražské botanické zahrady vykvetl banánovník Musa muluensis. Jedná se o poměrně vzácný druh, roste pouze na velmi malém území národního parku Mulu na ostrově Borneo. Botanická zahrada hl. m. Prahy má tento nešlechtěný, přírodní banánovník ve svých sbírkách od roku 2010, kdy z Bornea zakoupila semena. Až letos ale rostlina poprvé vykvetla.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Nově narozené mládě lachtana z pražské zoo dostalo jméno • Mládě lachtana jihoafrického z pražské zoologické zahrady, které přišlo na svět letos 31. května, od neděle nosí jméno Eda. Slavnostního křtu se zúčastnili významní sportovci, kteří mají k vodě blízko – sportovní ředitel Českého olympijského výboru, rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, vodní slalomářka a dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová a plavkyně a olympionička Barbora Seemanová.

V pražské zoo se narodilo mládě vzácné a ohrožené pandy červené • Pokud budete mít alespoň trochu štěstí, můžete v Zoo Praha hned u hlavního vchodu vidět vzácný přírůstek – mládě pandy červené, narozené v červenci samici Wilmě a samci Patovi. Malá panda se v těchto dnech již začíná samostatně pohybovat ve výběhu.

Mládě pandy červené.

Zoo poprvé ukáže vzácného živočicha. Je jediný v Česku a řediteli připomněl Marka Ebena • Návštěvníci pražské zoo budou moci poprvé naživo spatřit nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného Cooper přicestoval do Prahy v prosinci z německého Hannoveru. Nejprve ale musel několik týdnů strávit v povinné podovozní karanténě v zázemí. Veřejnosti se poprvé představí tuto sobotu 8. ledna v expozici Darwinův kráter. Oficiálně ho přivítají herec a moderátor Marek Eben a cukrář Josef Maršálek.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Nejnovější pražská slůňata už váží přes tunu. V březnu přijdou na svět další • Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi ze Zoo Praha v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max váží 1332 kg. V noci už obě mláďata spí odděleně od matek, které teď chovatelé připravují na – patrně březnové – porody.

Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.