Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit

1. února 2021 ∙ 13:27
Kristián Vích
Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.
Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí. ∙ Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha tiskové materiály

Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský nebo také filipínský žije pouze na ostrovech Palawan a Busuanga. Patří mezi nejmenší druhy dikobrazů – délka těla dosahuje do 67 cm a většinou váží do 5,5 kg. Pro srovnání – dikobraz srstnatonosý může mít hmotnost až 27 kg.

Původně byl filipínský dikobraz ohrožen hlavně lovem a kácením lesa. Novou hrozbou se pro něj stala tradiční čínská medicína. „Byznys s dikobrazy se rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce,“ popisuje nebezpečí pro dikobrazy ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vzhledem k ohrožení dikobrazů se o nich mezi ochránci přírody hovoří jako o nových luskounech. Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny a zejména bezoár. Ten vzniká u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy v trávicím traktu. A v Asii je velmi cennou komoditou kvůli údajným léčivým účinkům. Ne každý dikobraz v sobě ovšem bezoár má, odhadem jde o každé desáté zvíře.

„Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys,“ dodává Miroslav Bobek.

První mládě dikobraza palawanského se podařilo Zoo Praha odchovat hned po příchodu těchto zvířat do zahrady v roce 2016. „Odchov tohoto druhu je velmi vzácný, i když bychom to u dikobraza nepředpokládali. Ještě v roce 2019 jsme dikobrazy palawanské pravidelně množili v Evropě pouze u nás,“ hovoří o odchovu kurátor savců Pavel Brandl a dodává: „Až posledních 12 měsíců bylo neobyčejně úspěšných, kromě nás dikobrazy palawanské aktuálně rozmnožily další dvě evropské zahrady. V obou ale rodiče pocházejí právě od nás z Prahy.“

X Zavřít