RUBRIKY
HLEDAT

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit

ZprávyKristián Vích • 1. února 2021 • 2 minuty čtení
Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha tiskové materiály

Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský nebo také filipínský žije pouze na ostrovech Palawan a Busuanga. Patří mezi nejmenší druhy dikobrazů – délka těla dosahuje do 67 cm a většinou váží do 5,5 kg. Pro srovnání – dikobraz srstnatonosý může mít hmotnost až 27 kg.

Původně byl filipínský dikobraz ohrožen hlavně lovem a kácením lesa. Novou hrozbou se pro něj stala tradiční čínská medicína. „Byznys s dikobrazy se rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce,“ popisuje nebezpečí pro dikobrazy ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vzhledem k ohrožení dikobrazů se o nich mezi ochránci přírody hovoří jako o nových luskounech. Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny a zejména bezoár. Ten vzniká u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy v trávicím traktu. A v Asii je velmi cennou komoditou kvůli údajným léčivým účinkům. Ne každý dikobraz v sobě ovšem bezoár má, odhadem jde o každé desáté zvíře.

„Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys,“ dodává Miroslav Bobek.

První mládě dikobraza palawanského se podařilo Zoo Praha odchovat hned po příchodu těchto zvířat do zahrady v roce 2016. „Odchov tohoto druhu je velmi vzácný, i když bychom to u dikobraza nepředpokládali. Ještě v roce 2019 jsme dikobrazy palawanské pravidelně množili v Evropě pouze u nás,“ hovoří o odchovu kurátor savců Pavel Brandl a dodává: „Až posledních 12 měsíců bylo neobyčejně úspěšných, kromě nás dikobrazy palawanské aktuálně rozmnožily další dvě evropské zahrady. V obou ale rodiče pocházejí právě od nás z Prahy.“

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Nově narozená žirafa ráda pózuje před objektivy fotografů. Říkají jí Modelka • Pokud v těchto dnech vyrazíte na návštěvu do pražské zoo, rozhodně byste neměli minout Africký dům v horní části zahrady. Čeká tam na vás zajímavá podívaná – mládě žirafy severní narozené 25. ledna už skotačí v expozici.

Mládě žirafy severní v den narození. Následná veterinární prohlídka potvrdila, že jde o samičku.

Vzácné bezhřívé zebry se nastěhovaly do pražské zoologické zahrady • Pražská zoo získala dvě zebry bezhřívé. Čtyřměsíční hříbě Kevin a jeho matka, osmiletá klisna Kleu, se stanou zakladateli pražského chovu.

Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.

Sen o novém bydlení se stal pro pražské kotuly realitou • Zoo Praha vybudovala nový domov pro kotuly veverovité. Návštěvníci tak mají možnost pozorovat dovádění tlupy těchto čilých jihoamerických opiček na novém místě v sousedství gibonů stříbrných.

Kotul veverovitý je čilá opička, která v poměrně početných skupinách tráví většinu dne hledáním potravy vysoko v korunách stromů. V Zoo Praha má chovná skupina k dispozici krásnou vzrostlou moruši.

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.

Místo techniky živá zvířata. Ovce a kozy spásají pražské louky a stráně • Ve vybraných pražských lokalitách se i tento rok objevila stáda ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem se spásání porostů. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech.

Mládě hrabáče kapského se poprvé naživo představí návštěvníkům zoo • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mohou ode dneška vidět na vlastní oči mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna. Ve 14 hodin chovatelé poprvé otevřou okénko do expozice, kde malý hrabáček pobývá se svou matkou Kvídou. „Nejkritičtější období má Kvídino mládě již za sebou, pravidelně pije a je aktivní, proto nevidíme důvod nepodělit se o naši radost z něj s našimi návštěvníky,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplnil, že v dalších dnech bude okénko otevřené pravidelně. „Příchozí si mohou hrabáčka prohlédnout vždy dopoledne mezi 10. a 12. hodinou a odpoledne od 14. do 16. hodiny.“ Mládě denně přibývá na váze zhruba 150 gramů; dnes už tak váží přes tři kilogramy. Pro všechny případy ale na něj ještě v expozici pavilonu Africký dům permanentně dohlížejí chovatelé; mj. proto, aby jej matka nešťastnou náhodou nezalehla. [related-post id="9607"] Třináctiletá Kvída dosud úspěšně odchovala dvě mláďata. První - sameček Kito narozený v roce 2015 - dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Druhé - samička Nyota ze srpna 2016 - se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc. Nynější mládě je podle názoru chovatelů opět spíše samička; zda je jejich odhad správný však ukáže až analýza DNA.

Ode dneška mohou návštěvníci Zoo Praha vidět mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo si užila velikonoční nadílku • Již tradičně se na Velikonoční pondělí nadělovalo i v Zoo Praha. Zvířata dostala dárky v podobě vajíček, pomlázek a dalších předmětů z proutí. Tato nadílka jim mnohdy posloužila nejen jako vítaná pochoutka, ale také jako zdroj zábavy – třeba pro takového slona indického Rudiho či pro tapíry jihoamerické. Lachtani jihoafričtí dostali mražené ryby, na kterých si nejvíce pochutnal samec Meloun – ten překvapil i samotné chovatele, když svůj příděl „slupnul jako malinu“ a hned se poohlížel po dalším. [gallery columns="1" size="full" ids="8947,8949"]

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Zoo Praha už zná pohlaví nově narozené pandy červené • Malá panda, narozená v Zoo Praha letos v červenci samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince. Ten den se v zoo také rozsvítí vánoční strom.

Veterinární prohlídka mláděte pandy červené.

Mláďata kotulů z pražské zoo se přidala ke skupině. Už je tak můžete vidět • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy pozorovat nedávno narozená mláďata kotulů veverovitých. Kotulí skupina v Zoo Praha tak nyní čítá již patnáct členů.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Podivně vypadající želva se vylíhla v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada ohlásila úspěšný odchov vzácné želvy ostnité. Mládě je potomkem želv, které měly původně skončit na jídelních stolech v restauracích v Asii.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Pražská zoo zahájila novou sezónu. Nově k vidění je vzácný kagu chocholatý • Zoo Praha v sobotu vstoupila do nové hlavní sezóny. Návštěvníkům byl během zahajovací slavnosti představen nově chovaný ptačí druh, kagu chocholatý, a došlo na „křtiny“ hned dvou mláďat primátů. Gueréza pláštíková dostala jméno Lopi, gibon stříbrný se jmenuje Abu-abu. Pražská zoo také otevřela velkokapacitní toalety s originální expozicí koprolitů a odlitků trusu.

Slavnosti k zahájení 88. hlavní sezóny Zoo Praha se zúčastnila celá řada významných hostů – náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, herec Ondřej Sokol či úspěšní účastníci taneční soutěže StarDance – herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák.

OBRAZEM: Pražská zoo má nová štěňata psů pralesních • Zoo Praha odchovává další mimořádná mláďata – 3 štěňata jihoamerických psů pralesních – narozená 7. dubna. Ta zatím ještě pod dohledem svých rodičů prozkoumávají vnitřní expozici, ale v průběhu týdne, v závislosti na počasí, chovatelé celou rodinku vypustí do venkovního výběhu. Jde již o šestý vrh nynějšího pražského páru těchto zvláštních šelem; chov psů pralesních je přitom dnes v zoologických zahradách spíše výjimečný a příliš se nedaří. Návštěvníci Zoo Praha si je mohou prohlédnout v areálu malých amerických šelem nedaleko výběhu ledních medvědů. [gallery columns="1" size="full" ids="10621,10620,10619"]

Do kontejneru na plasty někdo vyhodil tři zdravé kocoury • Když se domácí zvířata omrzí, někteří Pražané jsou schopni s nimi naložit jako s obyčejným odpadem. Dokazuje to hned několik smutných případů, k nimž došlo během minulého víkendu.

Stěhování goril začalo. Nový pavilon představí zoo na podzim • Pražská zoologická zahrada na podzim otevře nový pavilon goril. Stavba byla dokončena již v dubnu a nyní se sem postupně stěhují nejrůznější zástupci primátů. Pro návštěvníky se v pořadí devatenáctý pavilon Zoo Praha otevře 28. září u příležitosti 91. narozenin.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

Pražská zoo má nového vzácného obyvatele. Žije jen v několika evropských zahradách • Novým obyvatelem vnitřní expozice pavilonu Afrika zblízka v Zoo Praha se stal bércoun Petersův. Jeden z největších a nejbarevnějších zástupců svého řádu je příslušníkem starobylé skupiny savců – Afrotheria – společně například s damany, slony, bodlíny nebo hrabáči. Pro jeho příchod prošla expozice, ve které ještě donedávna žily komby a křečkomyši, značnou proměnou.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár