Vzácné bezhřívé zebry se nastěhovaly do pražské zoologické zahrady

ZajímavostiKristián Vích6. října 20182 minuty čtení
Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.

Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Pražská zoo získala dvě zebry bezhřívé. Čtyřměsíční hříbě Kevin a jeho matka, osmiletá klisna Kleu, se stanou zakladateli pražského chovu.

Zebra bezhřívá je poddruhem zebry stepní. Žije na savanách i v křovinatých oblastech východní Afriky, zejména v Keni, Ugandě a Súdánu, a to až do nadmořské výšky 4500 m. Vzácná je nejen svým vzhledem – dospělí samci zcela postrádají nebo mají zredukovanou hřívu – ale současně jde o nejohroženější skupinu stepních zeber vůbec.

Už v roce 1918 se předpokládalo, že je tento poddruh zebry stepní ve volné přírodě zcela vyhuben. Nové výzkumy později potvrdily opak. V dnešní době se ale opět jedná o velmi ohroženou zebru, jejíž počty jsou velmi nízké.

V Ugandě žije ve volnosti maximálně 1000 kusů. Za posledních deset let tam její populace klesla téměř o 70 procent. Přesný počet žijící v Keni není znám, stejně jako v Jižním Súdánu, kde nebyla zebra bezhřívá v posledních letech pozorována vůbec. Celkovou populaci ve volnosti tak lze pouze odhadovat, a to maximálně na několik tisíc jedinců.

Česko je pro záchranu klíčové

Nezbytný pro udržení poddruhu je chov v zoologických zahradách, kde po celém světě žije 39 zeber bezhřívých, z toho 22 v České republice. Pro záchranu bezhřívých zeber je tak Česká republika naprosto klíčovým regionem.

Zvířata, která přišla do pražské zoo ve středu dopoledne, pocházejí ze Dvora Králové. Klisna Klea se stane zakladatelkou pražského stáda a v blízké budoucnosti k ní má přibýt vhodný chovný samec.

Zebra bezhřívá žije v rodinných skupinách o velikosti 6 – 20 jedinců, které se sdružují i se stády jiných druhů kopytníků, jako jsou například pakoni. Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec. Mladí samci se seskupují do tzv. mládeneckých stád.

Klisna rodí po roce březosti jedno mládě, které dospívá ve stáří 12 měsíců. V lidské péči se může zebra dožít 20 až 40 let. Nepřáteli ve volné přírodě jsou lvi, hyeny, levharti a gepardi.

Nepřehlédněte

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Nově narozené mládě lachtana z pražské zoo dostalo jméno • Mládě lachtana jihoafrického z pražské zoologické zahrady, které přišlo na svět letos 31. května, od neděle nosí jméno Eda. Slavnostního křtu se zúčastnili významní sportovci, kteří mají k vodě blízko – sportovní ředitel Českého olympijského výboru, rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, vodní slalomářka a dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová a plavkyně a olympionička Barbora Seemanová.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Už nebude Pražanda. Zubří samice se musí odstěhovat do Ázerbajdžánu • V pražské zoo se chystá smutná rozlučka. Samice zubra Prťka, která se narodila v roce 2017, bude v rámci repatriačního projektu v nejbližších týdnech transportována do Ázerbajdžánu. Tuto neděli se s Prťkou přijdou rozloučit její kmotři, herci Veronika Freimanová a Václav Kopta.

Prťka (na snímku vlevo) se narodila 1. září 2017. Jejími rodiči jsou samice Boženka (na snímku vpravo) a samec Tipito.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Psouni z pražské zoo bydlí v novém. Expozice se slavnostně otevře ve čtvrtek • Milovníci psounů prériových by si tento čtvrtek neměli nechat ujít návštěvu horní části Zoo Praha, kde bude ve 13 hodin slavnostně otevřena nová expozice pro tyto oblíbené hlodavce.

Zoo vydala vlastní bankovky. Pomohou zvířatům a potěší sběratele • Trojské tolary v hodnotě 100, 500 a 1 000 a s motivy zvířat namísto obvyklých portrétů státníků či významných osobností vydala Zoo Praha při příležitosti svého letošního 90. výročí. Pamětní listy mají podobu, ochranné prvky a rozměry bankovek a Státní tiskárna cenin pro ně použila výtvarné předlohy akademického sochaře Štěpána Kotrby. Část výtěžku z prodeje půjde na ochranu ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu, v tzv. projektech in situ.

V pražské zoo slaví narození vzácného orangutana sumaterského • V Zoo Praha přišlo v úterý na svět mládě vzácného orangutana sumaterského. Krátce před polednem ho porodila ho jednatřicetiletá samička Mawar. Jedná se zatím o třetího narozeného orangutana v historii pražské zoologické zahrady.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Hroch Fanda se odstěhoval z Prahy do Francie • Syn slavného hrocha Slávka z pražské zoologické zahrady se minulý týden odstěhoval do zoo La Palmyre na západním pobřeží Francie.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Zoo Praha odmění rodiny zdravotníků, hasičů a policistů symbolickým vstupným • Pražská zoo se rozhodla poděkovat zdravotníkům a příslušníkům Integrovaného záchranného systému za jejich nasazení, s nímž v první linii čelili epidemii koronaviru.

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Skvělá zpráva z pražské zoo. Narodil se tam mimořádně ohrožený pták • V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodič – pečují o něj a krmí jej.