Pražská zoo odevzdá ze vstupného více peněz na podporu ohrožených zvířat

ZprávyPražskýDEN.cz • 21. listopadu 2018 • 2 minuty čtení

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Hlavní město Praha je prostřednictvím zoologické zahrady zapojeno už více než deset let do mezinárodního systému podpory projektů na záchranu ohrožených druhů ve volné přírodě. Dosud pražská zoo věnovala na tyto projekty dvě koruny z každého vstupu. Za letošní rok to už budou koruny tři, jak v úterý schválila nová městská rada. Návštěvnost zoo se letos dostala přes 1 400 000 vstupů.

„Takzvané in-situ projekty na pomoc ohroženým zvířatům ve volné přírodě a vůbec podpora ohrožených druhů, to je základní princip, na kterém dnes zoologické zahrady fungují. Pražská zoo si už svými projekty dokázala získat mezinárodní renomé a prestiž a hlavní město ji v tom samozřejmě maximálně podporuje,“ říká náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Pražská zoo patří ve světě k průkopnickým zahradám v rámci in-situ projektů. Její model převzaly před časem například zoologické zahrady v Německu. K neviditelnějším in-situ projektům pražské zoo patří oceňovaný „Návrat divokých koní“, který si dal za cíl obnovit populaci divokých koní Převalského v Mongolsku. Právě Mongolsko je zemí původního výskytu tohoto plemene.

[related-post id=“13993″]

Tři koruny z každého vstupu bude pražská zoo odvádět v rámci ročního finančního vypořádání. Hlavní město Praha poté na základě doporučení ředitele Zoo Praha poskytne podporu konkrétním projektům na záchranu ohrožených zvířat ve volné přírodě. Letos se návštěvnost pražské zoo dostala přes 1 400 000 vstupů, na ochranářské projekty tak získá více než 4 miliony korun.

Vstoupit do diskuze

ohrožená zvířata zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Nepřehlédněte

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Narodilo se mládě ohroženého chápana. Pytláci je loví pro maso • V pražské zoologické zahradě přišlo na svět mládě chápana středoamerického. Tento zajímavý druh primátů patří mezi ohrožené. Ve Středí Americe domorodci loví chápany kvůli masu. Pražská rodinka se ale naštěstí úspěšně rozmnožuje.

Zvířata z pražské zoo se k zimnímu spánku nechystají. V zahradě panuje čilý ruch • Zoo Praha je ideálním místem pro pohodovou podzimní procházku. Chladnější počasí totiž mnohým druhům zvířat nejenže nevadí, nýbrž některým vyloženě svědčí. Velká většina zvířat – až na některé zimní spáče – je zde aktivní celoročně, a návštěvníci se tak v těchto dnech mohou přesvědčit, kolik radosti dokáže obyvatelům pražské zoo udělat třeba obyčejné listí. A veselo je také ve zvířecích bazénech.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý • Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo • Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.

Už nebude Pražanda. Zubří samice se musí odstěhovat do Ázerbajdžánu • V pražské zoo se chystá smutná rozlučka. Samice zubra Prťka, která se narodila v roce 2017, bude v rámci repatriačního projektu v nejbližších týdnech transportována do Ázerbajdžánu. Tuto neděli se s Prťkou přijdou rozloučit její kmotři, herci Veronika Freimanová a Václav Kopta.

Prťka (na snímku vlevo) se narodila 1. září 2017. Jejími rodiči jsou samice Boženka (na snímku vpravo) a samec Tipito.

Pražská zoo oslaví Mezinárodní den tygrů. Připraven je bohatý program • Máte rády kočkovité šelmy? V sobotu 25. července mezi od 10 do 16 hodin proběhne v Zoo Praha oslava Mezinárodního dne tygrů. Bohatý program přiblíží všechny tři poddruhy tygra chované v pražské zoo a dojde i na předání dárků.

Spory Michala Cihláře s pražskou zoo skončily. Výtvarník bude muset platit • Rozhodnutím pražského Vrchního soudu, podle kterého má výtvarník Michal Cihlář uhradit pražské zoo soudní výlohy ve výši 222 764,50 Kč, končí letitá kauza, v níž Cihlář žaloval Zoo Praha o 1,8 mil. Kč za údajně neoprávněné nakládání s jeho dílem - logem Zoo Praha s koněm Převalského. I v této věci byl nakonec žalobce neúspěšný a skončila tak dlouholetá série sporů mezi ním a Zoo Praha.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.

Roztomilé slůně Max z pražské zoo oslaví 2. narozeniny • Maxovi jsou dnes dva roky. Jeho narozeninová oslava proběhne v sobotu 7. dubna. Tento slon indický se do historie Zoo Praha zapsal hned svým narozením, když se stal vůbec prvním slůnětem, které v pražské zoo nejen přišlo na svět, ale také zde bylo počato. Komentovaná oslava začne v 11 hodin v Údolí slonů. Chovatelé tam Maxovi ve venkovním výběhu/vnitřní expozici (dle počasí) předají dárek v podobě číslice 2 vyskládané ze zeleniny.

Slon indický Max je vůbec první slůnětem, které v pražské zoo nejen přišlo na svět, ale také zde bylo počato.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.