Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo

V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Hledání posledních jedinců za čelem jejich záchrany připomíná hollywoodský příběh. Nechybí v něm šokující odhalení, zoufalé pátrání, špiónka zastírající svou skutečnou identitu ani složitá jednání s pověrčivými venkovany.

„Když v letech 2007 a 2008 rakouský herpetolog Peter Praschag společně se svými kolegy zveřejnil novou klasifikaci vodních želv jižní Asie, způsobil pořádný rozruch. Na základě analýz DNA se mu podařilo dokázat, že s batagury se věci mají jinak, než se předpokládalo, a že v případě dosavadního batagura baska se ve skutečnosti jedná o dva druhy: batagura tuntong a batagura bengálského. Na tom by nebylo nic zvlášť vzrušujícího, kdyby toto zjištění současně neneslo informaci, že batagur bengálský je v přírodě již téměř, ne-li zcela vyhuben. Vzápětí po něm proto začalo usilovné pátrání,“ popisuje začátek příběhu batagurů ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Vesničané lovili batagury pro maso

V Bangladéši se Peter Praschag a indická ochranářka Rupali Gosh soustředili na pátrání ve vesnických komunitách. Místní obyvatelé totiž nejen s velikou oblibou konzumovali bataguří vejce a maso, ale tu a tam si nějakého ponechávali živého ve víře, že jim přinese štěstí.

„Rupali si kvůli tomu zablokovala sociální sítě, aby nebylo snadné o ní získat informace a mohla využívat krycí historky. Nalezení a vykoupení prvních tří batagurů bengálských v roce 2009 si od ní vyžádalo dlouhý čas a mimořádné úsilí – ale uspěla. Pomalu pak následovali další jedinci, a to nejen z vesnických rybníčků, nýbrž také od rybářů,“ pokračuje ředitel Bobek.

Z rybníčků se nakonec podařilo několik jedinců umístit do chovných center v Bangladéši. Vedle toho Peter Praschag také dovezl batagury bengálské do Rakouska. Tam pak vznikla záložní kolonie, ze které pochází všech devět mláďat v Zoo Praha.

V době páření batagur bengálský mění barvu

Tyto kriticky ohrožené želvy upoutávají hlavně svým sezónním sexuálním dichromatismem. V období páření procházejí samci unikátní barvoměnou.

„Hlava a horní část krku se jim vybarví do černé, v níž jasně září zelenožluté oči, ostatní masité části těla jsou karmínově červené. Takovou barevnou kombinaci nenajdeme u žádné jiné želvy světa,“ přibližuje zvláštnost batagurů bengálských kurátor plazů v Zoo Praha Petr Velenský.

Pražští bataguři budou schopni reprodukce zhruba za pět let.

„Dospívají ve věku kolem deseti let. Nyní se jedná o mladá zvířata, která se vylíhla v roce 2016 a dosahují aktuálně velikosti cca třiceti centimetrů, v dospělosti mohou mít i dvakrát tolik,“ dodává kurátor Velenský.

Zoo Praha je nyní jedinou veřejně přístupnou institucí kromě Asie, která tento vzácný druh želv vystavuje.

ČTĚTE TAKÉ: Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech