Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz27. května 20192 minuty čtení
Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Expozice slíďáka tatarského v Geosvětě v dolní části zoo byla otevřena za účasti významných hostů – herce a dabéra filmového Spider-Mana Adama Mišíka, děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavla Ryanta či arachnologa Vladimíra Huly z České arachnologické společnosti, který dotyčnou samici slíďáka tatarského nalezl ve spolupráci se svým synem, když dostal tip od kolegů – arachnologů – na lokalitu na Hustopečsku.

„Také proto, že tato ohromná samice navíc pochází z jižní Moravy, jsem neodolal nabídce, abychom ji u nás vystavili. Jde o první spolupráci Zoo Praha s Mendelovou univerzitou,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

„Žádná zoologická zahrada na světě tento druh dosud nevystavovala, takže jde o opravdový unikát. Navíc jsem měl možnost vidět v různých muzeích různé jedince nalezených nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde se vyskytuje, a je to opravdu obrovská samice,“ doplnil Vladimír Hula.

Ve druhé polovině dvacátého století byl slíďák tatarský u nás považován za vyhynulého. Půl století se zde vůbec nevyskytoval. Právě Mendelova univerzita je s historií jeho nálezů na našem území spjata dlouhodobě.  

„Jeden z předchůdců našeho Vladimíra Huly, profesor Josef Kratochvíl, nalezl slíďáka tatarského již v roce 1924, publikoval pak v roce 1951,“ uzavřel děkan Pavel Ryant.

Nepřehlédněte

Unikátní sbírka dvou desítek mercedesů bude k vidění na Pankráci • Před dvacet automobilů legendární německé značky Mercedes-Benz bude od zítřka vystaveno v obchodním centru Arkády Pankrác. Díky putovní výstavě budete moci zhlédnout celou řadu letitých veteránů. Nejstarší z nich vznikal už v 19. století, ale i řadu novějších modelů.

Zoo Praha otevírá světově unikátní pavilon papoušků. Budete ohromeni a okouzleni, slibuje odbornice • Pražská zoologická zahrada oslaví 88. výročí svého založení ve velkém stylu. V rámci oslav proběhne v sobotu 28. září slavnostní otevření nového pavilonu s unikátní kolekcí vzácných papoušků celého světa. Absolutně nejvzácnějším exponátem bude ara Learův, kterého vědci před časem považovali za vyhynulého.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

OBRAZEM: Zvířata v zoo si pochutnávají na větvích vánočního stromu ze Staromáku • Sloni, zubři, bizoni i velbloudi z pražské zoologické zahrady zažívají druhé Vánoce. Každý den totiž dostanou větve a jehličí z dvaadvacet metrů vysokého smrku, který na Staroměstském náměstí dokresloval od začátku prosince vánoční atmosféru.

Největší radost ze smrkových větví měl sameček slona indického Max.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Jak dlouho vydrží kočka sama doma • Majitelé koček a kocourů to jistě znají. Chcete na pár dní odjet z domova, ale nesehnali jste nikoho, kdo by vám vašeho miláčka chodil hlídat a krmit. Zvíře pak musí zůstat o samotě a vy se během odloučení perete s obavami, jak to ten nebohý chlupáček zvládne.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.

Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost • Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

Zemřela lední medvědice Bora z pražské zoo. Veterináři museli provést eutanazii • Pražská zoologická zahrada přišla o jedno ze svých ikonických zvířat. Samice ledního medvěda Bora musela být ve věku nedožitých 33 let utracena. Už na počátku letošního roku ji trápily projevy stáří, které vygradovaly toto úterý.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.