Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz27. května 20192 minuty čtení
Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Expozice slíďáka tatarského v Geosvětě v dolní části zoo byla otevřena za účasti významných hostů – herce a dabéra filmového Spider-Mana Adama Mišíka, děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavla Ryanta či arachnologa Vladimíra Huly z České arachnologické společnosti, který dotyčnou samici slíďáka tatarského nalezl ve spolupráci se svým synem, když dostal tip od kolegů – arachnologů – na lokalitu na Hustopečsku.

„Také proto, že tato ohromná samice navíc pochází z jižní Moravy, jsem neodolal nabídce, abychom ji u nás vystavili. Jde o první spolupráci Zoo Praha s Mendelovou univerzitou,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

„Žádná zoologická zahrada na světě tento druh dosud nevystavovala, takže jde o opravdový unikát. Navíc jsem měl možnost vidět v různých muzeích různé jedince nalezených nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde se vyskytuje, a je to opravdu obrovská samice,“ doplnil Vladimír Hula.

Ve druhé polovině dvacátého století byl slíďák tatarský u nás považován za vyhynulého. Půl století se zde vůbec nevyskytoval. Právě Mendelova univerzita je s historií jeho nálezů na našem území spjata dlouhodobě.  

„Jeden z předchůdců našeho Vladimíra Huly, profesor Josef Kratochvíl, nalezl slíďáka tatarského již v roce 1924, publikoval pak v roce 1951,“ uzavřel děkan Pavel Ryant.

Nepřehlédněte

Největší i nejmenší štíři světa jsou nyní k vidění v pražské zoo • V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě můžete až do 26. května 2019 vidět unikátní kolekci štírů. Jedinečné tvory zájemcům přiblíží i komentované prohlídky, které se konají každou neděli.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků.

Pražská zoo v očekávání. Příští rok se narodí dvě sloní mláďata • Zoologickou zahradu hl. m. Prahy nejspíš v příštím roce čeká dvojnásobná radost. Max a Rudi, první sloní mláďata počatá i narozená v Praze, by měli získat sourozence. Jejich matky Janita a Tamara, původem ze Srí Lanky, jsou totiž opět březí. Otcem obou očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy.

Praha zítřka. Výstava odhaluje proměny metropole v příštích letech • Nové bytové domy, veřejná prostranství nebo stavby významné pro rozvoj železnice a tramvajové dopravy představuje nová výstava, kterou pořádá Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Na 25 metrové projekci se mohou návštěvníci podrobně seznámit se 76 vybranými projekty. Tříměsíční akce nabídne v rámci doprovodného programu i vycházky pro nejmenší návštěvníky a 9 samostatných večerů na témata výstavby a rozvoje.

Na Rohanském ostrově vznikne v budoucnu bydlení pro tři a půl tisíce lidí.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Místo techniky živá zvířata. Ovce a kozy spásají pražské louky a stráně • Ve vybraných pražských lokalitách se i tento rok objevila stáda ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem se spásání porostů. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech.

Kočka a stěhování. Co dělat, aby nový domov nebyl příliš stresující • Změna bydliště není ve většině případů stresující pouze pro lidi, ale také pro jejich domácí mazlíčky, například kočky. Kočky jsou na tom velmi podobně jako lidé. Jsou zvyklé na prostředí, ve kterém žijí, a jakákoli změna je pro ně stresující. Kočky jsou také velice empatické a dobře dokážou vycítit neklid a stres svých majitelů. Takže pokud máte se stěhováním starosti, přenáší se stres i na vaši kočičku.

Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost • Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Nová výstava v CAMPu se zabývá překážkami ve veřejném prostoru • Parkovací automat, lavička, zábradlí, odpadkový koš, oplocení, rampa. Podobně, jako je současný virtuální veřejný prostor plný informací, je městský veřejný prostor plný věcí. Výstava CITYBLOK v Centru architektury a městského plánování (CAMP) dokumentuje 17 objektů, které výrazně ovlivňují charakter města a které si lidé zvykli nevnímat.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo • Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou.

OBRAZEM: Pražská zoo má nová štěňata psů pralesních • Zoo Praha odchovává další mimořádná mláďata – 3 štěňata jihoamerických psů pralesních – narozená 7. dubna. Ta zatím ještě pod dohledem svých rodičů prozkoumávají vnitřní expozici, ale v průběhu týdne, v závislosti na počasí, chovatelé celou rodinku vypustí do venkovního výběhu. Jde již o šestý vrh nynějšího pražského páru těchto zvláštních šelem; chov psů pralesních je přitom dnes v zoologických zahradách spíše výjimečný a příliš se nedaří. Návštěvníci Zoo Praha si je mohou prohlédnout v areálu malých amerických šelem nedaleko výběhu ledních medvědů. [gallery columns="1" size="full" ids="10621,10620,10619"]

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.