V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví

ZajímavostiPražskýDEN.cz11. května 20202 minuty čtení

Druhé letošní slůně je opět samička, což je skvělá zpráva pro budoucnost chovu slonů indických v Zoo Praha. S oběma letošními mláďaty čítá celá skupina již devět členů. Slony chová pražská zoo od roku 1933.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

„Slůně je v pořádku, a jak se ukázalo, jde opět o samičku. To je opravdu skvělá zpráva!“ raduje se ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Máme již dvě pokračovatelky našeho chovu slonů,“ dodává. Sloni totiž žijí v mateřských liniích a obě letošní samičky tak budou moci ve stádu zůstat a v budoucnu se i rozmnožovat.

„Na to, až Janita porodí, jsme čekali více než dva měsíce. Její březost trvala tentokrát 683 dní a byla tedy o více než šest týdnů delší než minule. Jsem rád, že je slůně v pořádku, a za nezměrné úsilí, které vynaložili v posledních týdnech, děkuji všem našim chovatelům slonů v čele s Martinem Kristenem a kurátorovi Pavlovi Brandlovi,“ dodává Miroslav Bobek.

Samice slona indického Janita porodila svého druhého potomka po dlouhých 683 dnech březosti. S prvorozeným slůnětem Maxem byla Janita březí podstatně kratší dobu – 639 dní. Foto: Roman Vodička, Zoo Praha

Porod patnáctileté Janity, jejíž jméno v sinhálštině znamená „ta, která dává život“ nebo „plodná“, chovatelé sledovali prostřednictvím kamerového systému. Celý průběh byl zcela přirozený, bez lidského zásahu, v přítomnosti druhé samice a jejího slůněte, tedy takový, jak by to bylo obvyklé i v přírodě. Obě mladé slonice, které byly do Zoo Praha dovezeny v roce 2012 ze Srí Lanky, získaly letošními porody zkušenosti na celý život a jednou je budou moci předat svým dcerám.

„V případě Janity to byla nová, nevyzkoušená situace a ověřili jsme si, že i ona přirozený porod zvládne. Porodila na pískovišti, starší letošní slůně se zdržovalo v její blízkosti a připojila se k nim i Tamara,“ uvedl kurátor chovu savců Pavel Brandl.

Právě Tamara se těsně po porodu, který nastal v 1.48 ráno, postavila nad novorozené slůně, aby ho chránila. Teprve za několik prvních minut své místo nad malou slonicí přepustila jeho matce. „Tamara je typ samice, jakou by mělo mít každé sloní stádo – není příliš ambiciózní a je velmi starostlivá, a to nejen vůči vlastním mláďatům,“ doplnil vrchní chovatel Martin Kristen.

Slůně se poprvé postavilo zhruba za deset minut po porodu a od té doby se celá čtveřice drží pohromadě. Několik následujících dní nyní stráví slonice s mláďaty ve vnitřních prostorách Údolí slonů.

Nepřehlédněte

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Psouni z pražské zoo bydlí v novém. Expozice se slavnostně otevře ve čtvrtek • Milovníci psounů prériových by si tento čtvrtek neměli nechat ujít návštěvu horní části Zoo Praha, kde bude ve 13 hodin slavnostně otevřena nová expozice pro tyto oblíbené hlodavce.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Mládě vzácného hadilova písaře se vylíhlo v pražské zoo • Jen několik dní staré mládě hadilova písaře pečlivě opečovávají jeho rodiče v zázemí Ptačích mokřadů v Zoo Praha. Jde teprve o třetí přírůstek u tohoto druhu od jeho příchodu do pražské zoologické zahrady v roce 1986. Mládě zatím velmi dobře prospívá a roste v hnízdě pod rodiči.

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Zoo získala ocenění za záchranu koně Převalského • Zoo Praha je nově držitelem nejvyššího ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA Conservation Award. Získala jej za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského. Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady.

Nově narozené sloní samičky se poprvé setkaly s otcem • Samičky slona indického Lakuna a Amalee, které se narodily letos na jaře v pražské zoo, strávily ve čtvrtek 13. srpna několik prvních hodin ve společnosti svého otce Ankhora. V kontaktu s ním sice byly již dříve, doposud ale vždy pouze přes hrazení oddělených výběhů.

Hroch Fanda se odstěhoval z Prahy do Francie • Syn slavného hrocha Slávka z pražské zoologické zahrady se minulý týden odstěhoval do zoo La Palmyre na západním pobřeží Francie.

Pražská zoo konečně otevřena. Některá zvířata si musejí zvykat • Poprvé v letošním roce se otevřely brány pražské zoologické zahrady návštěvníkům. I přes nepřízeň počasí jich za první dva dny dorazilo téměř dva a půl tisíce.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Neskutečná radost! Gibonům v pražské zoo se narodilo mládě • V pondělí časně ráno se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ohrožený druh chovají jen dvě zoologické zahrady. Odchovat jej se dosud podařilo jen té pražské. „Chov gibonů stříbrných je velmi náročný, proto už naše mládě narozené v roce 2015 – jako první v rámci všech českých i slovenských zoo – znamenalo obrovský chovatelský úspěch. O to víc nás těší, že jsme na tento úspěch navázali dalším mládětem a dnes tříletý Silver Arrow získal sourozence,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Nově narozené mládě se zatím jeví čile a zdravě, podle chovatelů má dobrý sací i úchopový reflex a matka Alangalang se o něj stará velmi pečlivě. Hned po porodu svého potomka očistila a nehne se od něj na krok. První den zůstávala v bezpečí expozice, polehávala s mládětem na břiše, aby mohlo pít, nebo seděla v podřepu a objímala ho všemi končetinami. Dnes už s ním i posedává na topolu nebo „lítá“ venku – v korunách stromů, při čemž má nohy ohnuté k břichu, aby jej zajistila. „Samice je dominantní, takže za běžných okolností se k jídlu vždy hrne jako první. V den porodu ovšem nepřijímala potravu, pouze se věnovala péči o novorozeně. Teď už však s chutí chodí na jídlo jak ve vnitřní expozici, tak venku,“ doplnil kurátor chovu primátů Vít Lukáš. [gallery size="full" columns="1" ids="11703"] Otec Flip plní svou rodičovskou roli zejména tím, že samici s mládětem dopřává potřebný klid. Stejně tak tříletý sourozenec novorozeněte – Silver Arrow, který nyní přejde pod téměř výhradní výchovu samcem. Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy primátů. Žije pouze v lesích indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím, kde tito poměrně velcí primáti nedokážou žít. Jejich populace stále klesá. Odhaduje se, že v přírodě žije něco kolem 2500 jedinců. V lidské péči jich je chováno zhruba 70. Nové pražské mládě si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.

První mládě dikdika Kirkova se narodilo v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech pozorovat v pavilonu Africký dům mládě dikdika Kirkova. Jedná se o historicky první mládě této nejmenší antilopy na světě narozené v Praze. Teprve měsíc starý přírůstek je velmi aktivní a ve venkovní expozici se pohybuje pouze po boku své matky.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo • Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou.

Už nebude Pražanda. Zubří samice se musí odstěhovat do Ázerbajdžánu • V pražské zoo se chystá smutná rozlučka. Samice zubra Prťka, která se narodila v roce 2017, bude v rámci repatriačního projektu v nejbližších týdnech transportována do Ázerbajdžánu. Tuto neděli se s Prťkou přijdou rozloučit její kmotři, herci Veronika Freimanová a Václav Kopta.

Prťka (na snímku vlevo) se narodila 1. září 2017. Jejími rodiči jsou samice Boženka (na snímku vpravo) a samec Tipito.