Teletext definitivně končí, diváci už ho od března nenaladí

Něco, co kdysi bylo na špičce technologického pokroku, se definitivně stává historií. Slovenská televize a rozhlas, tedy STVR, oznámila, že od 1. března 2026 zcela vypne službu teletext, kterou na území tehdejšího Československa začala vysílat už v roce 1988. Zatímco Slováci mají tedy za sebou rozhodnutí, Česká televize na podobný krok jednoduše nemůže ani pomyslet.
Jedna éra končí
STVR svůj krok zdůvodnila technologickou zastaralostí platformy a dlouhodobě nízkou sledovaností, která prý už neodpovídá nákladům na provoz. A je třeba říct, že to dává smysl. Teletext funguje v přísně omezeném rozsahu znaků a řádků, bez jakéhokoliv multimediálního obsahu, a připomíná dobu, kdy internet ještě nebyl běžnou součástí domácností. V té době ale plnil naprosto klíčovou funkci.
„Pamatuji si, jak jsme u babičky čekali, až se na stránce 100 načtou zprávy. Trvalo to i minutu, ale jiný způsob, jak se rychle dozvědět výsledky fotbalu, tehdy nebyl,“ vzpomíná pan Martin z Brna. „Dnes si to otevřu na mobilu za vteřinu. Teletext už opravdu nemá smysl.“
Na Slovensku přitom od teletextu dávno ustoupili i komerční vysílatelé. Skupina Markíza vypla svůj informační servis už v roce 2021 a teletextové titulky definitivně odstranila o dva roky později. STVR tak vlastně uzavírá kapitolu, kterou zbylý trh nechal za sebou již dávno.
Pozornost si zaslouží ještě jedna věc, na kterou si málokdo vzpomene. Teletext nebyl jen zdrojem zpráv a programu vysílání. Sloužil totiž také ke zobrazování skrytých titulků pro sluchově postižené diváky prostřednictvím známé stránky 888. Právě tito lidé budou ukončením služby zasaženi nejvíce, byť existuje náhrada v podobě takzvaných DVB titulků, které jsou technicky kvalitnější a čitelnější.
Česká televize musí pokračovat
Ovšem na české straně je situace úplně jiná. I kdyby se vedení z Kavčích hor rozhodlo teletext vypnout, zákonné normy jim takový krok neumožňují. Vysílání teletextu má Česká televize nařízeno přímo v zákoně, což znamená, že pro jeho případné zrušení by nejdříve musela proběhnout změna legislativy. A to v současné politické situaci rozhodně není na pořadu dne.
Hlavní soukromé televize v Česku přitom s teletextem skoncovaly už v roce 2020. Prima ho vypla v říjnu, Nova o měsíc později. Zůstala tedy jen Česká televize, která je v podstatě poslední institucí udržující tuto službu při životě.
Přitom je třeba dodat, že teletext na ČT má stále překvapivě vysokou sledovanost, která se pohybuje ve stovkách tisíc lidí měsíčně. Mezi jeho známé uživatele patří i někdejší prezident Miloš Zeman. Převážně jde o starší generaci, pro kterou jsou černé obrazovky s hranatým barevným textem stále tím nejpřirozenějším způsobem, jak se orientovat v televizním programu.
Česká televize navíc provozuje moderní formu teletextu v rámci technologie HbbTV, tedy přes červené tlačítko na dálkovém ovladači. Tam je teletext dokonce druhou nejpoužívanější aplikací. Televizor ale musí být připojen k internetu, což je podmínka, kterou zejména starší diváci často nesplňují nebo o ní ani nevědí.
„Maminka netuší, co je to červené tlačítko. Ona zmáčkne TEXT a najde si program na zítřek. Tak to dělá třicet let a nic jiného se učit nebude,“ říká paní Lenka z Brna. „Jsem ráda, že aspoň Česká televize to ještě drží. Je to pro ni jediný způsob.“
Je tak paradoxní, že technologie z osmdesátých let přežívá v Česku déle než na Slovensku právě díky zákonu, který byl napsán v úplně jiné době a na úplně jiné poměry. Slováci mají v tomto ohledu prostě volnější ruce.
Na druhou stranu, pokud se podíváte na to, kolik lidí teletext v Česku stále používá, možná není úplně od věci, že tu ještě nějakou dobu zůstane. Otázkou spíše je, jak dlouho bude mít smysl držet při životě technologii, kterou většina Evropy už dávno opustila.




