20. století

20. století bylo období obrovského rozvoje, s technologickými, kulturními a sociálními pokroky. Přineslo nám dvě světové války, globální oteplování a počátek nového milénia. Nástup nových forem spojení a technologií poznamenal období velkým technologickým zlomem a příchodem moderní doby.

Všechny články na toto téma

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous • Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

Nepřehlédněte

16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868

15. 6. 1890: Zpronevěra, výstava v Rudolfinu a večírek novinářských sazečů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

17. 3. 1868: Podvodník prodal nezkušené dívce falešný zlatý řetízek k hodinkám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

22. 5. 1889: Trhání hradeb dynamitem, pohřešovaná žena a nahý blázen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 8. 1890: Neobvykle velká slunečnice a odvážný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

2. 9. 1889: Útok surovce na Smíchově, náhlé úmrtí mladé ženy a podvodníci na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.