Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce

9. července 2019 ∙ 20:15
Kristián Vích
Foto: ARchiv

Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

V červenci 1973 přišel do redakcí Svobodného slova a Mladého světa následující dopis: „Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument. Byl napsán na obranu proti možnému znevážení mého činu a také jako poukázání na to, že jsem člověk pohybující se dosud v mezích duševní normy… Dnes ukradnu autobus a plnou rychlostí vjedu do davu lidí.“

Autorka dopisu, řidička z povolání Olga Hepnarová, se na svůj čin důkladně připravovala. Původně uvažovala o vykolejení vlaku nebo o střelbě do lidí na Václavském náměstí. Nakonec se ale rozhodla jinak. Vypůjčila si nákladní vůz Praga RN a 10. července 1973 krátce před druhou odpoledne s ní na pražské třídě Obránců míru (nyní Milady Horákové) vjela na chodník.

Auto se plnou rychlostí vřítilo mezi 25 absolutně bezbranných lidí, kteří čekali na tramvaj. Před obřím rozjetým kolosem nebylo úniku. Tři lidé zemřeli na místě, dalších 5 později v nemocnici. 12 lidí utrpělo vážná zranění.

Msta společnosti

Vražedkyně po činu zůstala sedět v kabině auta, nesnažila utéct, ani nejevila známky rozrušení. Vyšetřovatelům přiznala, že svůj čin důkladně plánovala. Záměrně si vybrala frekventovanou zastávku, která navíc nebyla od vozovky oddělena vysokým obrubníkem. Výhodou pro ni bylo i klesání ulice, které umožnilo autu nabrat vysokou rychlost.

„Chtěla jsem se pomstít celé společnosti, včetně mé rodiny, neboť všichni se ke mně chovají nepřátelsky,“ prohlásila Hepnarová během soudního procesu. Označila se za „otloukánka“ a cítila se být jakousi „mluvčí“ všech lidí s podobným životním osudem.

Hepnarová pocházela z dobře situované rodiny. Otec byl bankovní úředník, matka zubní lékařka. Na základní škole patřila k výborným žákům, ale s ostatními spolužáky příliš nevycházela. V následujících letech si přestala rozumět s rodiči a okolím, přidaly se potíže s navazováním kontaktu s lidmi. Ve třinácti letech se pokusila otrávit léky a necelý rok strávila v dětské psychiatrické léčebně.

Na popravu nechtěla

Soudní znalci naznali, že Hepnarová trpí poruchou osobnosti, ale neprojevuje žádné známky duševní choroby, a je tudíž za svůj čin plně odpovědná. V dubnu 1974 ji Městský soud v Praze uznal vinnou z osminásobné vraždy a odsoudil k trestu smrti oběšením.

Popravena byla 12. března 1975. Těsně před exekucí v pankrácké věznici se psychicky zhroutila. Strážcům kladla odpor a k šibenici musela být doslova dovlečena. Nakonec se stala poslední ženou popravenou na území Československa.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela

Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu je slavnostně uvedena historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka. Pražané postavili lanovou dráhu na Letnou u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Vedla od řetězového mostu císaře Františka Josefa (dnešní dolní vyústění Letenského tunelu) k restauraci v Letenských […]

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele

Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny. Usmrcen kobylkami Přinesli jsme těchto dnů telegrafickou zprávu, že francouzský přírodozpytec Kunkel d’Herculaire byl v Alžíru, kam byl vyslán, aby studoval spousty spůsobené kobylkami, kobylkami usmrcen. Avšak poněvadž nebylo bližších podrobností, zdála se zpráva ta velice dobrodružnou a pravdě nepodobnou. […]

Májové trhy na dvoře Národního zemědělského muzea

Pro všechny milovníky jara, květin, zahrad a rozkvetlých balkonů pořádá Národní zemědělské muzeum na Letné Májové trhy. Návštěvníci mohou každý květnový pátek od 9 do 17 hodin vybírat ze sortimentu zaměřeného převážně na bylinky, trvalky, keře, řezané květiny a kytice z lokálních a ekologických květin. Smyslem akce je podpořit lokální pěstitele a producenty a spojit je nejkratší cestou se spotřebiteli. Májové trhy na muzejním dvoře se konají v pátek 7., 14., […]

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

X Zavřít