Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století

Pražské zajímavostiKristián Vích21. srpna 20192 minuty čtení

Srpen 1968 patří dodnes mezi nejčernější období našich dějin.

Foto: Wikipedia.org

Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Podepsáním tzv. Srpnové deklarace vyjádřili přání vybudovat takové muzeum zástupci tří desítek občanských spolků a společenských organizací sdružujících bývalé politické vězně, zabývajících se výchovou mládeže, vzděláváním a badatelskou činností – například Konfederace politických vězňů ČR, Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948-1989, Junák – český skaut, Orel, Asociace soukromých zemědělců, Post Bellum, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Památník Šoa Praha, Člověk v tísni a Spolek pro zachování odkazu českého odboje.

V prohlášení je připomenuta skutečnost, že postupně odchází pamětníci a jejich zkušenosti je nutné zachovat pro další generace: „Vzhledem k tomu, že postupně odchází očití svědkové historických událostí XX. století, je důležité zprostředkovávat jejich životní zkušenosti nastupujícím generacím. Pochopení podstaty autoritativních způsobů vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, je zásadní pro poznání současných hrozeb, kterým společně čelíme. V tomto kontextu je důležité připomínat si nejen spáchané zločiny a hrdinské činy, ale také formy přizpůsobení se či otevřené kolaborace.“

Projekt má v Praze podporu

Jako vhodnou formu pro splnění tohoto poslání považují spolky a organizace moderní muzeum, koncipované jako vzdělávací a otevřená kulturní instituce ve službách společnosti. Projekt Muzea paměti XX. století podporují pražští politici z různých politických stran. Myšlenku zřídit muzejní instituci věnovanou době nesvobody má ve svém programu i současné vedení Prahy.

„Považuji za obrovský dluh, že po třiceti letech od pádu komunistického režimu nemáme doposud moderní muzeum, které bude připomínat památku obětí totalitních režimů, ale také úctyhodnou statečnost občanů, kteří za cenu obrovských obětí bojovali za svobodu a demokracii. Tento dluh jsme se rozhodli v Praze napravit, a proto chceme v metropoli založit Muzeum paměti XX. století,“ uvedla radní hl. m. Prahy Hana Kordová Marvanová.

Historik Petr Blažek doporučuje při zvažování podoby pražského muzea inspirovat se zahraničními příklady, které vznikly postupně v posledních patnácti letech: „Patří mezi ně například Muzeum historie holokaustu, které je součástí Jad Vašem v Jeruzalémě, Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě, Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti, Muzeum holocaustu ve Washingtonu či Topografie teroru v Berlíně.“

Nepřehlédněte

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy • Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv.

1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 5. 1868: Mladá dívka náhle zemřela na Václavském náměstí. V kapse měla tři brambory • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oslavy 1. máje První máj byl za včerejšího dne od časného rána az do poledne oslavován četnými hudebními kapelami zdejšími a venkovskými, jez po ulicích táhly a v domích hlučné své produkce za dobré zpropitné provozovaly. V některých zahradních hostincích byly k oslavení onoho dne hudební zábavy uspořádány a hned časně z rána hudba z nich zaznívala, by četných návštěvníků přivábila, kterých ale následkem chladné a nepříznivé včerejší povětrnosti velmi málo se dostavilo. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera odpoledne skočila do Vltavy na Františku třicítiletá ženština, byla ale v čas vytažena a poněvadž se shledalo, že má padoucí nemoc a že je blbá, byla odevzdána do blázince. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Náhlá smrt Ve středu v 8 hodin večer nalezena byla na sv. Václavském náměstí osmnáctiletá služka bez sebe na dlažbě a donešena jest na nosítkách na policejní strážnici. Okresní lékař uznal, to se ta osoba opila líhovinami a snad při tom otrávila. Ač se prostředky k uzdravení jejímu staly, předce po dvou hodinách ducha vypustila. V zástěrce nalezeny u ní tři vařené brambory. – Ve čtvrtek večer sklesnul v jedné karlínské vinárně 56letý železničný strážník Karel Chrastil náhle k zemi a přes všecku pomoc nebyl více k sobě přiveden. Mrtvola jeho byla rodině odevzdána. Týž byl v oné vinárně se dvěma známými vypil tři žejdlíky vína. – Pražský denník, 2. 5. 1868 [related-post id="9843"] Třetí most otevřen Třetí most pražský byl včerejším dnem veřejnosti odevzdán. Přechod přou něj jest nyní každému volný proti zaplucení vstupného, jež 1 kr. obnáší. Na mostních věžích vlají veliké prapory v českých barvách, v polovici mostu pak jsou ni řetězích vztýčeny dva prapory anglických barev. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Kámen z Radhoště Základní kámen k národnímu divadlu přivezen byl ve čtvrtek po železnici do Prahy také z hory Radhoště na Moravě; jest to mohutný balvan 48 centů těžký a svalení jeho z hory Radhoště spojeno bylo s nebezpečím života. Kámen došel do Prahy ozdoben bílou stužkou a nesl nápis: »Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený.« – Pražský denník, 2. 5. 1868 Fotografie Fotografie hraběte Chorinského, otravené jeho manželky a travičky Julie Ebergényiové, všeobecně známých to osobností z possledního soudu vídeňského, jsou vyvěšeny za sklem v zdejších kněhkupectvích a vábí nemalé množství diváků. – Pražský denník, 2. 5. 1868

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 12. 1889: Osvětlení Žižkova, problémy se sněhem a zastavené vyšetřování • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 9. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch. Nových bytů je ale stále málo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavební ruch Nové stavby letos na jaře v Praze započaté chýlí se poznenáhla k úplnému ukončení, ba některé jsou již v hořejších místnostech nájemníky obývány, co zatím v dolejších ještě se pracuje. Důkaz to, že vzdor velkému přibývání nových a rozsáhlých staveb bytů takřka ještě se nedostává. Chuť ke stavění však dosud ještě neutuchla, jak lze viděti zvláště na předměstí Smichově, kde blíže silnice košířské několik nových velkolepých domů se staví, tak že tam více nových ulic povstane. Také v Karlíně se letos více stavělo, jak svědčí karlínské náměstí, které několika velkými stavbami, buď již provedenými neb započatými, nemálo ozdobeno bude. V nejbližším okolí Prahy se také ještě pilně pracuje na nových budovách. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Přejeté děti Přejeto bylo na Pohořelci u sochy sv. Jana Nep. tříleté dítě, které se kočáru od strahovské brány kvapně jedoucímu vyhnouti nemohlo. Vozka se vymluvil, že mu paní v kočáře sedící nařídila, by na chvíli nechal říditi koně dvanáctiletému jejímu hošíkovi, což pak mělo to neštěstí za následek. – Kočí z Braníka Václav K. přejel předevčírem na smichovské hlavní silnici čtyřleté dítko jednoho truhláře. Dítě to přišlo pod koně, kočí ale ještě v čas je zastavil, tak že další neštěstí vyvarováno bylo. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Drahé hrozny a zelí Úroda na ovoce byla letos vzdor panujícímu suchu a parnu dosti hojná. Jmenovitě švestek se množství urodilo, jak patrně svědčí ony nesčetné nůše jimi naplněné, které tyto dny a zejmena včerejšího dne na Josefské náměstí přivezeny byly. Vína se letos také hojně urodilo, zvláště v Uhersku, odkud se každodenně množství košů s hrozny po železnici sem dováží. Daleká však cesta a vysoké clo činí, že se ovoce toto doti draze prodává; platí se totiž libra hroznů po 12 až 16 kr. Naproti tomu se zeleniny všeho druhu nedostává, zejmena zelí, jehož letos posud na zdejších trzích skoro ani nebylo. Včera teprve sem několik vozů se zelím přijelo, nebylo však pro vysokou cenu kupováno, an se kopa cenila až i na 8 zl. – Pražský denník, 6. 9. 1868 [related-post id="12397"] Na horách sněží Jak se nám z krkonošské krajiny sděluje, padal tam již za posledních chladných dnů sníh. Na Bukové hoře nedaleko Tannwaldu sněžilo v úterý odpoledne po tři hodiny, jen že sníh nezůstal dlouho ležet. – Pražský denník, 6. 9. 1868

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1890: Nová restaurace v Královské oboře a těžké zranění dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 6. 1890: Šťastně zachránění dělníci a řádění profesionálních zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

23. 2. 1868: Mladý student pedagogiky zadržen kvůli padělání peněz • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Most je už skoro hotovýTřetí most pražský se blíží za nynější příznivé povětrnosti rychle k svému úplnému ukončení. Podlaha mostu jest již úplně položena, tak že se bude moci v nejbližších dnech vozová cesta dlážditi dubovými špalíčky. Postranní chodníky pro pěší začnou se též v krátkém čase dlážditi a to sice dlažbou mosaikovou, kteráž práce jest svěřena zdejšímu mistru dlaždickému p. Vejrostkovi. V těchto dnech bylo započato kladením železných žlábků podél chodníků a pokračováno v zřizování vkusnho zábradlí kolem mostních pilířů. Obecenstvu se dovoluje přístup na most a přechod přes něj za dobrovolný poplatek, jejž vybírají stážníci stavby. V posledních dnech byl most četně navštěvován, jmenovitě času odpoledního, kdy celé zástupy lidu přes most se ubírají, by užili ve svěžím vzduchu krásné vyhlídky s mostu i s Letné se jevící. S dlažbou ulice Eliščiny počne se jak mile tomu povětrnost dovolí. Na stavbách celnice a nedaleké kavárny pod Letnou se též usilovně pracuje. – Pražský denník, 23. 2. 1868 Padělatel zlatekPředevčírem byl u jednoho krupaře na Malé straně zadržen 17letý kandidát učitelství Jaromír Š., jenž chtěl falešnou zlatku udati. Policie prohledávala ještě téhož dne v jeho bytu v »lázni« a nalezla tam v jedné knize několik padělaných šestáků, několik olejem napuštěných archů papíru k dalšímu padělání, tuše atd. Mladík se na to přiznal, že skutečně padělání toho se dopustil a byl tudíiž zemskému soudu odevzdán. – Pražský denník, 23. 2. 1868 VýročíZlatou svatbu slaviti bude pozejtří, v úterý o půl 9. hod. u křižovníků Jan Bouček se svou ženou Terezií, s kterou byl před 50 lety u sv. Petra oddán. Staří manželé žijí prý v nuzných poměrech a takž se snad najdou citliví lidé, kteří jim k zlaté svatbě nějakým darem přispějí. – Pražský denník, 23. 2. 1868 [related-post id="6050"] Ženich dopadenNevěsta ze Zbraslavi, které ženich, jak známo, před samou svatbou s penězi uprchl do Prahy, konečně se už dopídila uprchlého, ale nevíme, zdaž má z něho velké potěšení. Ve čtvrtek jej pražská policie postihla v židovském městě, potloukajícího se tam s nějakou ženštinou. Peníze byly už ty tam a ženich, jsa následkem své divoké lásky nemocen, dopraven jest do pražské nemocnice. – Pražský denník, 23. 2. 1868 PoplachVčera dopoledne roznesla se zvěst, že v nádraží oheň vypukl, a skutečně novoměstští hasiči s ruční stříkačkou do nádraží běželi. Oheň, který v jedné tamní budově vyšel, bylvšak hned v zárodku od dělníků udušen. – Pražský denník, 23. 2. 1868

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století • V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891.

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.