bramborová kaše

Dokonalá bramborová kaše. V čem je to tajemství? • Dobře připravená bramborová kaše je kombinací několika faktorů, které společně dohromady vytvářejí její charakteristickou chuť a texturu.

Bramborová kaše

Nejčastější chyby při přípravě bramborové kaše. Záleží hlavně na způsobu vaření • Bramborová kaše patří právem mezi nejoblíbenější přílohy. Její příprava je časově trochu náročnější. Zároveň vyžaduje dodržení určitých postupů, aby výsledná chuť byla vyladěná k dokonalosti. Na co všechno tedy v kuchyni myslet?

Bramborová kaše

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

RECEPT: Nejlepší bramborová kaše • Kdo by neměl rád bramborovou kaši. Ať už s rybou na přírodno, smaženým řízkem nebo třeba s dušenou zeleninou. Kaše je jednoduše příloha, která potěší chuťové buňky dítěte i dospěláka. Jak se ale taková nejlepší bramborová kaše připravuje? Základem je vhodný typ brambor. Pak také množství másla, druh mléka a pár dalších maličkostí, na které si posvítíme v tomto článku.

Bramborová kaše

Nepřehlédněte

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Potraviny, které posilují imunitu organismu • V současné situaci, kdy počet lidí nakažených koronavirem každým dnem roste, je více než kdy jindy důležité zvyšovat přirozenou obranyschopnost našeho těla. Není přitom nutné utrácet za předražené vitamínové doplňky, stejnou službu vám poskytnou i některé běžně dostupné potraviny.

Jíst méně a zdravěji? Snadnější, než si myslíte. Chce to jen ošálit mozek • Každý máme rozdílné chutě i svá oblíbená jídla. Může za to náš mozek. Ten totiž určuje, co budeme jíst a v jakém množství. Zásadní problém nastává, když je špatně naprogramován. Jednoduchými triky však můžeme podstatně změnit svou životosprávu.

Zázrak jménem červená čočka. Vykouzlete rychlé a zdravé pokrmy bez nadýmání • Červená čočka je méně známá příbuzná klasické čočky, která má v našich zemích dlouhou tradici. Pochází z Turecka a jedli ji už lidé v neolitu. A i když se zatím u nás netěší příliš velké oblibě, přesvědčíme vás, že byste jí měli dát šanci. Je totiž úžasná v mnoha ohledech!

Červená čočka

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

Šest jídel, díky kterým zhubnete i bez drastické diety • Obezita trápí miliony lidí po celém světě. Možná i vy byste rádi nějaké to přebytečné kilo shodili. Co ale dělat, když všechny diety selhaly? Odborníci pro vás našli řešení!

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

Příliš bílkovin může způsobit vážné zdravotní komplikace. Doporučená dávka je u každého individuální • Bílkoviny nám pomáhají k tomu, abychom byli zdraví a měli pevné svalstvo. Nezbytné jsou i pro správné fungování mozku. Problém však nastává v momentě, kdy je množství bílkovin v těle příliš velké. Jak poznat, že se tento problém týká právě vás?

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?

Krájení cibule bez pláče. Vyzkoušejte triky zkušených hospodyněk • Cibule patří mezi základní ingredience mnoha receptů. Její nevýhodou ovšem je, že při krájení způsobuje slzení a pálení očí. Naštěstí existuje několik snadných triků, jak tomu zabránit.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Nebyli jste spokojeni v restauraci? Služby můžete v některých případech reklamovat • Když vám prasknou boty nebo přestane hrát televize, pravděpodobně je budete reklamovat. Co když vám ale v restauraci nechutná jídlo nebo víno, které jste si objednali? Víte, kdy je v pořádku se ozvat, a za co si naopak můžete sami?

Nežádoucí účinek konzumace mrkve vaše okolí nepřehlédne • Zdraví prospěšná mrkev má i jeden nežádoucí účinek. V případě, že to s ní přeženete, může si vaše okolí začít myslet, že jste se nakazili hepatitidou. Jak je to možné?

Dokonale upečené brambory? Tajemství tkví ve výběru oleje • Máte chuť na vydatnou večeři, ale lednice je prázdná a vy nechcete strávit dlouhé desítky minut nakupováním a následnou přípravou? Řešením mohou být obyčejné pečené brambory, které nejspíš máte ve spíži. Jak ale udělat, aby chutnaly naprosto luxusně?