Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná
Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.
Každý ví, že brambory dovezli do Evropy Španělé v polovině 16. století. Jako první je popsal španělský dobyvatel a kronikář Pedro Cieza de Leon. Ten se ve zprávě o místě zvaném Peru zmiňuje o červených hlízách rohlíčkovitého typu, kterým indiáni říkají „papas“.
Málokdo už ale také ví o tom, že nezávisle na Španělsku se brambory dostaly i do Anglie. Dovezl je tam anglický pirát Francis Drake ze své cesty kolem světa v letech 1577 až 1580.
Zpočátku byly brambory využívány jako lék a okrasná rostlina. Lidé je konzumovali jen s velkou nedůvěrou. Historické záznamy říkají, že první vařené brambory se objevily v roce 1616 na hostině francouzského krále Ludvíka XIII. Nikdo se tehdy nepřiotrávil a všichni si jejich chuť pochvalovali, a tak se z brambor stala na nějaký čas draze placená delikatesa vyšších vrstev.
Ani Češi bramborám nevěřili
Do českých zemí se brambory dostaly v roce 1628, ale ve větším měřítku se rozšířily až po roce 1770. Říkalo se jim tehdy „zemské jablko“ a ani u nás jim zpočátku nikdo moc nevěřil.
[related-post id=“27235″]
Marie Terezie a Josef II. se snažili český lid přesvědčit o vhodnosti pěstování a konzumace brambor. Po venkově chodili tzv. „bramboroví kazatelé“, kteří o bramborách vedli oslavné řeči. Jíst brambory ovšem poddané naučily až vlny hladomoru.
Brambory tak zachránily spoustu životů a od té doby se je lidé naučili připravovat na nejrůznější způsoby. Bramborové recepty se dnes počítají minimálně na tisíce. Ať už jde o nejrůznější bramborové placky, kaše, hranolky, krokety nebo zapékané pokrmy. Kdo si dnes dokáže představit Vánoce bez bramborového salátu? A co teprve obyčejné vařené brambory přelité rozpuštěným máslem a ozdobené petrželkou…
Kdy jsou brmabory nebezpečné
Univerzálnost brambor při přípravě pokrmů je vykoupena jistým nebezpečím. Otravu mohou způsobit zelené a silně naklíčené brambory, které byly skladovány na světle a v teple. Vlivem světla začne v hlíze stoupat obsah toxického solaninu.
[related-post id=“13031″]
Ten může ve větším množství způsobovat nevolnost, zvracení a žaludeční křeče. V extrémních případech může dojít až k narušení sliznic trávicí soustavy, ztrátě vědomí a kómatu.
V nazelenalé slupce, těsně pod ní a kolem klíčků může koncentrace jedovatého solaninu dosahovat až 35 mg na 100 gramů hlízy. Vážná otrava obyvkle nastává po požití 400 mg. Obtíže se ale mohou dostavit u slabších jedinců již po konzumaci 50 mg jedu.
Pozor si dávejte i při přípravě bramborových hranolků. Při fritování či smažení totiž zahříváním olejů vznikají trans-nenasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují hladinu nežádoucího cholesterolu a snižují hladinu žádoucího cholesterolu.
Hodně přesmažené hranolky navíc mohou obsahovat vysoké množství karcinogenního akrylamidu. Obecně se dá říct, že čím tmavší smažené pokrmy jsou, tím více akrylamidu ukrývají.
