Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná

MagazínIvana Kratochvílová27. července 20203 minuty čtení

Brambory dobyly svět. Možnosti jejich přípravy jsou v podstatě neomezené.

Foto: Unsplash.com

Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Každý ví, že brambory dovezli do Evropy Španělé v polovině 16. století. Jako první je popsal španělský dobyvatel a kronikář Pedro Cieza de Leon. Ten se ve zprávě o místě zvaném Peru zmiňuje o červených hlízách rohlíčkovitého typu, kterým indiáni říkají „papas“.

Málokdo už ale také ví o tom, že nezávisle na Španělsku se brambory dostaly i do Anglie. Dovezl je tam anglický pirát Francis Drake ze své cesty kolem světa v letech 1577 až 1580.

Foto: Unsplash.com

Zpočátku byly brambory využívány jako lék a okrasná rostlina. Lidé je konzumovali jen s velkou nedůvěrou. Historické záznamy říkají, že první vařené brambory se objevily v roce 1616 na hostině francouzského krále Ludvíka XIII. Nikdo se tehdy nepřiotrávil a všichni si jejich chuť pochvalovali, a tak se z brambor stala na nějaký čas draze placená delikatesa vyšších vrstev.

Ani Češi bramborám nevěřili

Do českých zemí se brambory dostaly v roce 1628, ale ve větším měřítku se rozšířily až po roce 1770. Říkalo se jim tehdy „zemské jablko“ a ani u nás jim zpočátku nikdo moc nevěřil.

[related-post id=“27235″]

Marie Terezie a Josef II. se snažili český lid přesvědčit o vhodnosti pěstování a konzumace brambor. Po venkově chodili tzv. „bramboroví kazatelé“, kteří o bramborách vedli oslavné řeči. Jíst brambory ovšem poddané naučily až vlny hladomoru.

Foto: Unsplash.com

Brambory tak zachránily spoustu životů a od té doby se je lidé naučili připravovat na nejrůznější způsoby. Bramborové recepty se dnes počítají minimálně na tisíce. Ať už jde o nejrůznější bramborové placky, kaše, hranolky, krokety nebo zapékané pokrmy. Kdo si dnes dokáže představit Vánoce bez bramborového salátu? A co teprve obyčejné vařené brambory přelité rozpuštěným máslem a ozdobené petrželkou…

Kdy jsou brmabory nebezpečné

Univerzálnost brambor při přípravě pokrmů je vykoupena jistým nebezpečím. Otravu mohou způsobit zelené a silně naklíčené brambory, které byly skladovány na světle a v teple. Vlivem světla začne v hlíze stoupat obsah toxického solaninu.

[related-post id=“13031″]

Ten může ve větším množství způsobovat nevolnost, zvracení a žaludeční křeče. V extrémních případech může dojít až k narušení sliznic trávicí soustavy, ztrátě vědomí a kómatu.

V nazelenalé slupce, těsně pod ní a kolem klíčků může koncentrace jedovatého solaninu dosahovat až 35 mg na 100 gramů hlízy. Vážná otrava obyvkle nastává po požití 400 mg. Obtíže se ale mohou dostavit u slabších jedinců již po konzumaci 50 mg jedu.

Foto: Unsplash.com

Pozor si dávejte i při přípravě bramborových hranolků. Při fritování či smažení totiž zahříváním olejů vznikají trans-nenasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují hladinu nežádoucího cholesterolu a snižují hladinu žádoucího cholesterolu.

Hodně přesmažené hranolky navíc mohou obsahovat vysoké množství karcinogenního akrylamidu. Obecně se dá říct, že čím tmavší smažené pokrmy jsou, tím více akrylamidu ukrývají.

Nepřehlédněte

2. 5. 1889: Fidlovačka, nehoda s dobrým koncem a výstava v Rudolfinu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

Nejstarší ženy světa prozradily tajemství dlouhověkosti • Noviny a časopisy jsou plné zaručených návodů na dlouhověkost. Často se zmiňuje především význam jídla a nastavení mysli. Pravdou je, že složení jídelníčku může hodně ovlivnit délku i kvalitu života. Některé případy stoletých lidí ale dokazují, že ne vždy jsou tyto zdravé rady neomylné.

11. 5. 1868: Prahu zachvátila epidemie sebevražd. Nikdo nechápe, co se to děje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vlna sebevražd Sebevražd a pokusů sebevražedných se v posledních čtrnácti dnech v neslýchané míře v Praze událo. Tak v prvních osmi dnech od 23. dubna až do 1. května neméně než 16 osob rozličným spůsobem samovolně život si vzalo, a sice utopením 9, oběšením čtyři osoby, zastřelením 2 osoby a otrávením 1 osoba, mimo to udály se v čase tom čtyři pokusy sebevražedné, jež včasnou pomocí překaženy byly a tudíž smrtí neskončily. Uplynulý týden se opět vyznamenal velkým počtem sebevražd a sebevražedných pokusů. V sobotu 2. května se jeden mužský oběsil, v pondělí se chtěl mladík utopiti, byl však šťastně zachráněn, v úterý zastřelil se mužský, ve středu se hleděla jedna ženská otrávením života zbaviti, v noci na to stala se děsná vražda a pokus sebevraždy v řeznické ulici, ve čtvrtek se opět jeden mužský oběsil a jedna dívka otrávila. V sobotu byly tři mrtvoly utopených z Vltavy vytaženy. K doplňku strašných těchto činů byly ještě tři osoby náhlou smrtí zachváceny a jedna se udávila. – Pražský denník, 11. 5. 1868 Plovárny na Vltavě Plovárny a koupele na řece Vltavě jsou již vesměs zbudovány a veřejnosti odevzdány. Vojenská a občanská plovárna a koupele u jezovitské zahrady byly v sobotu otevřeny. Teplá nynější povětrnost dovoluje již v řece se koupati a plovárnám a koupelím dostává se už četných návštěvníků. – Pražský denník, 11. 5. 1868 [related-post id="9974"] Opatření O svatojanské slavnosti, k níž na všech stranách skvělé přípravy se dějí, učiní městská rada vhodné opatření, že k vůli bezpečnosti nesmírného počtu příchozích budou v noci dne 15. 16. a 17. května veškeré veřejné svítilny po celou noc hořeti. Také ulice, kudy slavnostní průvod k národnímu divadlu se ubírati bude, budou po celé délce pískem posypány, an velké množství jezdců se v průvodu súčastní. – Pražský denník, 11. 5. 1868

Potraviny, které posilují imunitu organismu • V současné situaci, kdy počet lidí nakažených koronavirem každým dnem roste, je více než kdy jindy důležité zvyšovat přirozenou obranyschopnost našeho těla. Není přitom nutné utrácet za předražené vitamínové doplňky, stejnou službu vám poskytnou i některé běžně dostupné potraviny.

Slepá jasnovidka Baba Vanga prý znala temnou budoucnost lidstva. Její život je opředen tajemstvím • Údajně předpověděla 3. světovou válku, havárii v Černobylu, 11. září 2001, tragédii ponorky Kursk i smrt princezny Diany. Řeč je o bulharské vědmě a léčitelce, známé po celém světě jako Baba Vanga. Tajemná žena prý ve svých vizích viděla i vývoj lidstva v příštích několika stovkách letech a úplný konec světa. Je ale tohle všechno pravda?

Když měsíc nebudete pít alkohol, tohle se stane s vaším tělem • Omezit pití alkoholu nebo s ním úplně přestat je častým novoročním předevzetím. Ne každý ale zvládne takový režim dodržovat. Sklenička dobrého pití je přece tak lákavá. Možná pro vás ale máme motivaci.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 9. 1868: Obyvatelé Nového Světa zmlátili nemotorného myslivce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Nežádoucí účinek konzumace mrkve vaše okolí nepřehlédne • Zdraví prospěšná mrkev má i jeden nežádoucí účinek. V případě, že to s ní přeženete, může si vaše okolí začít myslet, že jste se nakazili hepatitidou. Jak je to možné?

16. 12. 1868: V Kbelích se oběsila mladá dívka. Spekuluje se o důvodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

26. 3. 1889: Nepovedený pohřeb a případy drzých pražských zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jeden druh snů značí dobré duševní zdraví a vyrovnanost • Lidské sny patří stále mezi vědou ne zcela probádané oblasti. Nevíme přesně, proč vlastně v noci sníme. Podle některých se jedná o výsledek náhodné činnosti neuronů, jiní sny považují za okno do našeho podvědomí a přisuzují jim velký význam.

2. 6. 1868: V Praze se narodilo kůzle bez předních nohou. Co s ním bude? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nepředvídané zabití V Ringhofrově továrně na Smíchově blížil se v sobotu v poledne jistý kovář jinému dělníku, tento ale náhodou rozpřáhl se kladivem, chtěje na kovadlinu uhoditi, udeřil ale pozadu stojícího kováře tak do prsou, že poraněný se k zemi svalil a okamžitě mrtev byl. – Pražský denník, 2. 6. 2868 Okrádá děti Šejdířka, která po Praze děti okrádá, vylákala v pátek 29. května jedno děvčátko ze žitnobranské ulice, slibujíc mu panenku k hraní a odvedla je za Prahu k hostinci »Sakrabonii«, kde je ze šatečků úplně svlékla. Druhé děvčátko, jež s prvním šlo z ústavu domů, neuposlechlo hlasu podvodného. Po několika hodinách marného hledání zastavil se před domem okradeného dítěte vrchnostenský povoz a jistá známá šlechtična přivezla polekaným rodičům dítě, ale docela jinak oblečené, řkouc, že jedouc kol »Sakrabonie« děvčátko tam téměř nahé našla a tudíž je takto oblékla. – Pražský denník, 2. 6. 2868 [related-post id="10064"] Rozmar přírody Zvláštní nestvůrče přišlo v tyto dny na Zbraslavi na svět. Tamnímu občanu p. Houdkovi vyvrhla koza kůzle, jemuž obě přední nohy úplně scházejí, kdežto ostatní částky těla jsou zcela vyvinuty. Majitel kůzlete tohoto, jež na vzdor tomu, že mu přední nohy scházejí, vesel skáče po zadních nohou, prodal je jistému řezníku, který pak nestvůrče to do Prahy zanesl a zde museum ke koupi nabízel, kde je ale nepřijmuli. Konečně prodáno bylo do jednoho zdejšího zvěřince za 4 zl., kde ovšem nejlépe se vyplatí. – Pražský denník, 2. 6. 2868

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

19. 7. 1890: Nové stavby na Vinohradech, zmlácená prodavačka a smrt při koupání • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.