Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná

27. července 2020, 16:09 Ivana Kratochvílová
Brambory dobyly svět. Možnosti jejich přípravy jsou v podstatě neomezené. Foto: Unsplash.com

Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Každý ví, že brambory dovezli do Evropy Španělé v polovině 16. století. Jako první je popsal španělský dobyvatel a kronikář Pedro Cieza de Leon. Ten se ve zprávě o místě zvaném Peru zmiňuje o červených hlízách rohlíčkovitého typu, kterým indiáni říkají „papas“.

Málokdo už ale také ví o tom, že nezávisle na Španělsku se brambory dostaly i do Anglie. Dovezl je tam anglický pirát Francis Drake ze své cesty kolem světa v letech 1577 až 1580.

Foto: Unsplash.com

Zpočátku byly brambory využívány jako lék a okrasná rostlina. Lidé je konzumovali jen s velkou nedůvěrou. Historické záznamy říkají, že první vařené brambory se objevily v roce 1616 na hostině francouzského krále Ludvíka XIII. Nikdo se tehdy nepřiotrávil a všichni si jejich chuť pochvalovali, a tak se z brambor stala na nějaký čas draze placená delikatesa vyšších vrstev.

Ani Češi bramborám nevěřili

Do českých zemí se brambory dostaly v roce 1628, ale ve větším měřítku se rozšířily až po roce 1770. Říkalo se jim tehdy „zemské jablko“ a ani u nás jim zpočátku nikdo moc nevěřil.

Marie Terezie a Josef II. se snažili český lid přesvědčit o vhodnosti pěstování a konzumace brambor. Po venkově chodili tzv. „bramboroví kazatelé“, kteří o bramborách vedli oslavné řeči. Jíst brambory ovšem poddané naučily až vlny hladomoru.

Foto: Unsplash.com

Brambory tak zachránily spoustu životů a od té doby se je lidé naučili připravovat na nejrůznější způsoby. Bramborové recepty se dnes počítají minimálně na tisíce. Ať už jde o nejrůznější bramborové placky, kaše, hranolky, krokety nebo zapékané pokrmy. Kdo si dnes dokáže představit Vánoce bez bramborového salátu? A co teprve obyčejné vařené brambory přelité rozpuštěným máslem a ozdobené petrželkou…

Kdy jsou brmabory nebezpečné

Univerzálnost brambor při přípravě pokrmů je vykoupena jistým nebezpečím. Otravu mohou způsobit zelené a silně naklíčené brambory, které byly skladovány na světle a v teple. Vlivem světla začne v hlíze stoupat obsah toxického solaninu.

Ten může ve větším množství způsobovat nevolnost, zvracení a žaludeční křeče. V extrémních případech může dojít až k narušení sliznic trávicí soustavy, ztrátě vědomí a kómatu.

V nazelenalé slupce, těsně pod ní a kolem klíčků může koncentrace jedovatého solaninu dosahovat až 35 mg na 100 gramů hlízy. Vážná otrava obyvkle nastává po požití 400 mg. Obtíže se ale mohou dostavit u slabších jedinců již po konzumaci 50 mg jedu.

Foto: Unsplash.com

Pozor si dávejte i při přípravě bramborových hranolků. Při fritování či smažení totiž zahříváním olejů vznikají trans-nenasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují hladinu nežádoucího cholesterolu a snižují hladinu žádoucího cholesterolu.

Hodně přesmažené hranolky navíc mohou obsahovat vysoké množství karcinogenního akrylamidu. Obecně se dá říct, že čím tmavší smažené pokrmy jsou, tím více akrylamidu ukrývají.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny

Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve. Socialistické plánování a jeho nedostatky se nevyhnuly ani školním jídelnám a jídelníček se tak musel přizpůsobovat tomu, čeho bylo momentálně nedostatek, nebo se […]

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest. Podle […]

Virus HIV s příchodem koronaviru nezmizel. Počty nakažených rostou

Ve stínů současné pandemie koronaviru se ocitnul virus HIV, dříve rovněž obávaný strašák. Počty nakažených přitom také neustále rostou. Upozornit na to chce nová kampaň neziskové organizace Loono „Zůstaň negativní“. Jen za posledních 12 měsíců v České republice přibylo 218 případů infekce HIV. Od roku 1985 bylo u nás zaznamenáno celkem 3 600 pozitivně testovaných pacientů. Nejčastějším způsobem přenosu nákazy HIV je sexuální styk. Virus se přitom netýká jen homosexuálů. […]

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci

V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo. Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na […]

Operace tepny bez řezu skalpelem. Homolka drží světové prvenství v robotické cévní chirurgii

Pět až sedm malých vpichů namísto podélného řezu celé břišní stěny. Pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nemusí podstupovat otevřenou operaci. Stačí jen miniinvazivní robotický zákrok. Robotické operace velkých cév jsou v Česku zatím stále dostupné pouze v Praze v Nemocnici Na Homolce. Homolka ale k těmto zákrokům přijímá pacienty z celé republiky i ze Slovenska. A právě dnes provede tým primáře Petra Štádlera na Homolce svůj jubilejní […]

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru

Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů. Zatímco největší mozky světa nyní usilovně pracují na vývoji vakcíny, epidemiologové aktualizují pandemické krizové […]

Jahody jako elixír mládí, ochrana před nemocemi a skvělá pochoutka

Nastává doba dozrávání jahod. Matka příroda si dala záležet, když vymýšlela jejich podobu. Neotřelý design v kombinaci s osvěžující chutí láká v letním období i ty, kteří jinak ovoci příliš neholdují. Pravidelná konzumace těchto plodů má navíc i řadu blahodárných účinků na naše zdraví a krásu. Pojďme si je představit. Jahody znali už staří Římané. V dávných dobách se pro svou chuť označovaly za „královské ovoce“. Známé je také označení […]

Začala další fáze oprav Koněvovy ulice. Auta i MHD musejí objíždět

V sobotu začala další fáze rekonstrukce Koněvovy ulice. Až do 23. srpna budou dělníci pracovat v úseku Rokycanova – Ostromečská. Provoz po Koněvově ulici směrem do centra zůstává zachován pro veškerou dopravu. Objízdná trasa směrem z centra je vedena ulicemi Prokopova a Olšanská. Autobusová doprava ve směru z centra je vedena po objízdné trase ulicemi Prokopova, Rokycanova, Jeseniova a Ostromečská, kde je otočena směrnost. Cestující MHD musejí počítat také se […]

Skončil zákaz rozdělávání ohně na území hlavního města

Pražský magistrát odvolal zákaz rozdělávání ohně na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru. Platnost nařízení skončila v pondělí 3. srpna ve 2 hodiny ráno na základě informace vydané Českým hydrometeorologickým ústavem. Pražané nesměli od 28. července na rizikových místech rozdělávat oheň, kouřit, používat pyrotechnické výrobky nebo třeba létající lampiony. Za riziková místa jsou považovány například lesy, lesoparky, parky, zahrady a další prostranství v blízkosti porostů.

Veletrh zájmových aktivit pro děti a mládež uspořádá Praha 3

MČ Praha 3 uspořádá již šestý ročník veletrhu volnočasových a sportovních aktivit pro děti a mládež. Ve čtvrtek 3. září mezi 15 a 19 hodinou si na náměstí Jiřího z Poděbrad mohou vaše ratolesti vyzkoušet na třicet různých aktivit – např. výtvarné práce, balet, lukostřelbu nebo skákání na kole. „Cílem je pomoci vybrat si ten správný kroužek pro nadcházející pololetí nebo třeba i na celý život,“ komentuje tisková mluvčí Prahy […]

Začíná Prague Pride. Duhový průvod Prahou ale letos neprojde

V Praze dnes odstartuje festival sexuálních menšin a tolerance Prague Pride. Jubilení 10. ročník nabídne v týdnu od 3. do 9. srpna desítky různých akcí na několika místech v metropoli. Tradiční duhový průvod se ale letos kvůli koronavirové pandemii neuskuteční. Slavnostní zahájení Prague Pride proběhne v 18 hodin ve festivalové vesničce na Střeleckém ostrově. Na akci vystoupí zpěvačka a rapperka Hallwana, DJ duo Urxins nebo kapela Lače Manuša. Festival během […]

Museum Kampa se po požáru znovu otevře pro veřejnost

Museum Kampa otevře své brány návštěvníkům v sobotu 1. srpna v 10:00 hodin. Uzavřeno bylo od 15. července, kdy v technickém zázemí vypuknul požár. Pro veřejnost bude zpřístupněna výstava Alfonse Muchy a Pasty Onera: Elusive fusion a stálá expozice Františka Kupky a Otto Gutfreunda. Částečné otevření Musea Kampa je možné díky pomoci společnosti Trade Centre Praha, která objekt spravuje. „Chtěl bych poděkovat všem pracovníkům firmy Trade Centre Praha a města, […]

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny

Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve. Socialistické plánování a jeho nedostatky se nevyhnuly ani školním jídelnám a jídelníček se tak musel přizpůsobovat tomu, čeho bylo momentálně nedostatek, nebo se […]

Odpadky po letním grilování nebo pikniku. Jak s nimi správně naložit?

Plastové obaly od olejových marinád, jednorázové kelímky, plynové kartuše nebo obaly opalovacích krémů patří k těm odpadům, které vznikají primárně během letního grilování, pikniků nebo při kempování. Jak tyto odpadní komodity správně likvidovat? Stále více spotřebitelů se snaží omezit používání jednorázových obalů, kelímků či příborů, nicméně stále existují situace, kdy nelze sáhnout po alternativě. Pak je důležité, aby odpad skončil ve správné popelnici. Svozové společnosti se v praxi potýkají se dvěma extrémy […]

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most

Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.  Vedení linky 112 obousměrně po Trojském mostě bylo naplánováno již v době stavby mostu. Ve směru z centra dosud nebylo realizováno, protože nedošlo ke stavební úpravě výjezdu z jižního terminálu autobusů Nádraží Holešovice a přilehlého zastávkového ostrůvku. V trvalém stavu tak odbočení kloubových autobusů […]

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest. Podle […]

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských

Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí. Ústředním dílem výstavy je portrét Učence ve studovně ze sbírek Národní galerie Praha z roku 1634, tedy z období pro Rembrandta naplněného úspěchem jak v profesním, tak v soukromém životě. Portrét však nezobrazuje jen fyzickou […]

X Zavřít