Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná

27. července 2020 ∙ 16:09
Ivana Kratochvílová
Brambory dobyly svět. Možnosti jejich přípravy jsou v podstatě neomezené. ∙ Foto: Unsplash.com

Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Každý ví, že brambory dovezli do Evropy Španělé v polovině 16. století. Jako první je popsal španělský dobyvatel a kronikář Pedro Cieza de Leon. Ten se ve zprávě o místě zvaném Peru zmiňuje o červených hlízách rohlíčkovitého typu, kterým indiáni říkají „papas“.

Málokdo už ale také ví o tom, že nezávisle na Španělsku se brambory dostaly i do Anglie. Dovezl je tam anglický pirát Francis Drake ze své cesty kolem světa v letech 1577 až 1580.

Foto: Unsplash.com

Zpočátku byly brambory využívány jako lék a okrasná rostlina. Lidé je konzumovali jen s velkou nedůvěrou. Historické záznamy říkají, že první vařené brambory se objevily v roce 1616 na hostině francouzského krále Ludvíka XIII. Nikdo se tehdy nepřiotrávil a všichni si jejich chuť pochvalovali, a tak se z brambor stala na nějaký čas draze placená delikatesa vyšších vrstev.

Ani Češi bramborám nevěřili

Do českých zemí se brambory dostaly v roce 1628, ale ve větším měřítku se rozšířily až po roce 1770. Říkalo se jim tehdy „zemské jablko“ a ani u nás jim zpočátku nikdo moc nevěřil.

Marie Terezie a Josef II. se snažili český lid přesvědčit o vhodnosti pěstování a konzumace brambor. Po venkově chodili tzv. „bramboroví kazatelé“, kteří o bramborách vedli oslavné řeči. Jíst brambory ovšem poddané naučily až vlny hladomoru.

Foto: Unsplash.com

Brambory tak zachránily spoustu životů a od té doby se je lidé naučili připravovat na nejrůznější způsoby. Bramborové recepty se dnes počítají minimálně na tisíce. Ať už jde o nejrůznější bramborové placky, kaše, hranolky, krokety nebo zapékané pokrmy. Kdo si dnes dokáže představit Vánoce bez bramborového salátu? A co teprve obyčejné vařené brambory přelité rozpuštěným máslem a ozdobené petrželkou…

Kdy jsou brmabory nebezpečné

Univerzálnost brambor při přípravě pokrmů je vykoupena jistým nebezpečím. Otravu mohou způsobit zelené a silně naklíčené brambory, které byly skladovány na světle a v teple. Vlivem světla začne v hlíze stoupat obsah toxického solaninu.

Ten může ve větším množství způsobovat nevolnost, zvracení a žaludeční křeče. V extrémních případech může dojít až k narušení sliznic trávicí soustavy, ztrátě vědomí a kómatu.

V nazelenalé slupce, těsně pod ní a kolem klíčků může koncentrace jedovatého solaninu dosahovat až 35 mg na 100 gramů hlízy. Vážná otrava obyvkle nastává po požití 400 mg. Obtíže se ale mohou dostavit u slabších jedinců již po konzumaci 50 mg jedu.

Foto: Unsplash.com

Pozor si dávejte i při přípravě bramborových hranolků. Při fritování či smažení totiž zahříváním olejů vznikají trans-nenasycené mastné kyseliny. Ty zvyšují hladinu nežádoucího cholesterolu a snižují hladinu žádoucího cholesterolu.

Hodně přesmažené hranolky navíc mohou obsahovat vysoké množství karcinogenního akrylamidu. Obecně se dá říct, že čím tmavší smažené pokrmy jsou, tím více akrylamidu ukrývají.

Odběrové místo na Mariánském náměstí provádí PCR testy ze slin

Na Mariánském náměstí v Praze 1 bylo otevřeno nové odběrové místo. Testovat se zde mohou lidé jak pomocí antigenní metody, tak i formou PCR testu neinvazivní metodou odběrem vzorku ze slin. Provoz centra zajišťuje Městská poliklinika Praha ve spolupráci s Českým červeným křížem. „Otevřením dalšího odběrového centra hlavní město Praha reaguje na vývoj epidemické situace, která v České republice stále není příznivá. Virová nálož v populaci je stále vysoká a […]

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

X Zavřít