čisté zuby

Nepřehlédněte

Jablko denně dokáže divy. Proč nesmí chybět ve vašem jídelníčku • Říká se, že když sníme alespoň jedno jablko denně, můžeme se vyhnout návštěvě doktora. Jsou ale zdravotní benefity jablek skutečně tak zázračné? Na co všechno v našem těle působí?

Jablko denně dokáže zázraky

Délku a kvalitu života může ovlivnit váš pejsek • Patříte mezi majitele čtyřnohého miláčka? Podle vědců si můžete gratulovat. Pejsek v domácnosti totiž pozitivně ovlivňuje délku a kvalitu vašeho života. Tento fakt má přitom jednoduché vysvětlení.

Pálení žáhy snadno zaženete. Stačí potraviny, které máte doma • Pocit nepříjemného pálení za hrudní kostí nebo v hrdle postihne čas od času každého. A když se k tomu přidá ještě říhání a pocit na zvracení, obvykle hledáme rychlý a účinný způsob, jak se potíží zbavit.

Časté chyby při sprchování, kterými škodíte vaší pokožce • Zahodit oblečení, vkročit do sprchového koutu, otočit kohoutkem, namydlit se od hlavy až k patě a poté všechno spláchnout teplou vodou. Sprchování je činnost, kterou provádíme každý den. Možná kroutíte hlavou, co by se na tak rutinních úkonech dalo pokazit. Překvapivě toho není málo.

Sprcha osvěží tělo i mysl.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?

Kofein může i zabíjet. Bezpečná dávka je pro každého individuální • Bez šálku oblíbené kávy si řada lidí nedokáže představit začátek dne. Není to jen rituál, kávu pijeme i kvůli povzbudivým účinkům kofeinu. Tuto látku řadíme mezi návykové stimulanty. Ve světě bylo zaznamenáno hned několik případů lidí, kteří to se závislostí na kofeinu přehnali a málem přišli o život. Jak velká dávka může člověka zabít?

Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.

Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

Fibrilace srdečních síní je závažné onemocnění. Před 20 lety pražští lékaři začali s revoluční léčbou • Pražská Nemocnice Na Homolce si v letošním roce připomíná 20 let od přelomového okamžiku v léčbě fibrilace srdečních síní – nejrozšířenější srdeční arytmie v populaci.

Rozdíly mezi chřipkou a rýmou • Chřipka a rýma jsou dvě různé infekční onemocnění, která mohou mít podobné příznaky, ale mají odlišné příčiny a mohou mít různou závažnost. Je důležité rozpoznat rozdíly mezi nimi, protože léčba a doporučení pro obě onemocnění se mohou lišit.

Jak přežít vedro v Evropě: Doporučení pro aktivity a opatření v tropickém počasí • Evropa se nyní potýká s intenzivní vlnou veder, která přináší extrémně vysoké teploty. V některých částech kontinentu teploměry dosahují až neuvěřitelných 40 °C. Česká republika není výjimkou, a tak je důležité vědět, jak se člověk může vypořádat s takovým tropickým počasím.

Svět po krizi se musí zásadně změnit, říká papež a popisuje svou představu • Lidstvo musí po koronavirové krizi zpomalit a nalézt lepší způsob soužití. V článku zveřejněném ve čtvrtek v deníku The New York Times to píše papež František.

Zmírňuje kocovinu, osvěžuje dech a zlepšuje náladu aneb Co všechno dokáže obyčejná voda • 22. března si lidé po celém světě připomínají Světový den vody. Tato životodárná tekutina si zaslouží nejen náš obdiv, ale především to, abychom ji v dostatečné míře denně konzumovali. Pozitivních účinků na náš organismus má celou dlouhou řadu, a to zejména tehdy, když ji pijeme čistou a kvalitní. V Česku je sice kvalita kohoutkové vody na velmi dobré úrovni, přesto se při každodenním pití vyplatí investovat do přístrojů na její filtraci. V následujícím článku jsme pro vás vybrali několik příkladů pozitivních účinků pití vody, o nichž jste možná ještě neslyšeli.

Nepříjemná noční nemoc může způsobit nenávratné poškození zubů • Slyšeli jste už někdy o nemoci zvané bruxismus? Projevuje se skřípáním nebo zatínáním zubů během spánku a pacientům může způsobit obrovské škody. Jaké jsou příznaky a možnosti léčby?

Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Lidský mozek.

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky. V ohrožení jsou hlavně kosti • V oblasti zdravého stravování platí víc než kdekoli jinde, že všeho moc škodí. Příkladem může být nadměrná konzumace a následné předávkování vitamínem A. Ten sice potřebujeme ke správnému fungování našeho těla, ale podle vědců ve velkém množství hodně škodí.

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.