fotografie

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize. 

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Proč na fotkách nevypadáte dobře? Vytváříme si falešnou představu o vlastním vzhledu • Smíření se s vlastním vzhledem patří podle psychologů mezi základní znaky vyzrálé osobnosti. V praxi ale jen málokdo bývá spokojený s tím, jak ho někdo druhý zachytil na fotografii. Proč tomu tak je?

Chystáte se tisknout fotky z dovolené? Poradíme, zda to udělat doma, nebo se obrátit na profesionály • I vy určitě máte v počítači nebo na externím disku uloženou hromadu fotek z uplynulého léta. A možná přemýšlíte o tom, že by stálo za to si vzpomínky uchovat v  podobě klasických fotografií, které si můžete uložit do alba nebo vystavit do rámečku. Pokud máte domácí tiskárnu, můžete si vzpomínky zhmotnit třeba hned. V dnešním článku se podíváme na to, jak doma fotografie tisknout a jestli se to vyplatí, nebo máte raději dát přednost profesionálnímu fotolabu.

Příběh fotografie, kterou zná celý svět díky Windows XP. Kde vznikla a kolik vydělala autorovi? • Idylický snímek zářivě zeleného kopce a modré oblohy je pravděpodobně nejprohlíženější fotografií všech dob. Jako výchozí pozadí počítačového systému Windows XP ho viděl alespoň jednou v životě snad každý. Víte ale, kdy a kde vznikl? A kdo je jeho autorem?

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Nepřehlédněte

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hlávkův most slaví narozeniny. Jako první v Čechách byl postaven z betonu • Uběhlo již 107 let od slavnostního otevření mostu spojujícího pražské části Karlín a Holešovice přes ostrov Štvanice. Přestože výstavbu Hlávkova mostu komplikovaly spory dvou tehdejších stavebních škol, vznikla jedinečná stavba dokládající urbanistický rozvoj hlavního města. V minulosti most sloužil jako hlavní dopravní tepna do holešovických jatek, dnes je páteřní komunikací pražské dopravy. V příštích letech jej čeká, stejně jako další mosty přes Vltavu, rozsáhlá rekonstrukce.

Průběh stavby most zachycuje fotografie z roku 1910.

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize. 

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.

7. 8. 1890: Nebezpečné stromy, týrání koňů a oběšený učen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 2. 1868: Žena sebrala cennosti a utekla od nevlastního bratra • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 9. 1868: Povoz srazil čtyřletou holčičku. Vypadá to s ní špatně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetá holčička Přejeta byla předevčírem k večeru čtyřletá dívčina v Klementské ulici. Hrála si před domem ještě s několika jinými na písku, kdež právě těžký povoz s nákladem ječmene ulicí touto jel. Kočí křičel na dítky, by se vozu vyhnuly, načež tyto v úzké uličce ke zdi se přitlačily. Nešťastnou jakousi náhodou však jedno z dítek pod zadní kolo, které mu rozdrtilo ruku a nohu. Bolestným nářkem dítka upozorněný vozka zastavil rychle povoz a vytáhl v krvi ležící děvče s roztříštěnými údy spod kola a odevzdal je překvapivší matce, která při pohledu na své strašně pohmožděné dítě do mdlob padla. Přivolaný lékař vzkřísil matku a dal dítě do nemocnice dopraviti, kdež však o uzdravení jeho se pochybuje. – Pražský denník, 3. 9. 1868

15. 10. 1868: Kouzelník očaroval Pražany svým skvělým vystoupením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejeti Přelet byl v úterý odpoledne v sirkové ulicí starý jeden muž. Jel tamtudy drožkář velmi rychle, ač lidé naň volali, aby jel volněji; než ale jej k tomu přiměli, strhla náprava vozová jednoho starce pod vůz a přední kola přes něho přejela. Muž ten je těžce poraněn a s drožkářem zavedeno vyšetřování. – Téhož dne o 4 hod. odpoledne dostal se na Poříčí čtyřletý chlapec pod kolo ručního vozíku, na kterém bylo mnoho zboží naloženo. Hošíkovi byla hlava těžce poraněna, tak že jej musel posluha odnést v náručí rodičům. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Kouzelné divadlo v sále konviktském Předevčírem večer uspořádal p. Basch první své představení z oboru zábavné fysiky, magie a optiky v sále konviktském. Dobrá pověst p. eskamoteura se v tomto představení opět co nejskvěleji osvědčila. Bylo viděti, že p. Basch výborně pečuje o zábavu hojně shromážděných diváků, kteří veškeré prostory sálu naplňovaly, neboť nejen že z bohatého programu velká část nových, původních kusů jest, nébrž i ostatní známější představení provedl nanejvýš elegantním a překvapujícím spůsobem. Při vystoupení byl umělec hlučným potleskem uvítán, a skoro po každém čísle bouřlivou pochvalou vyznamenán. Neuvádějíce menší kousky, kterými p. Basch pozornost obecenstva poutal, připomínáme jen ku konci dávané představení se skříni přeměňovací, jedinou tohoto spůsobu v Evropě, ježto skutečně překvapujícím provedením na diváctvo působí a umělci nekonečné pochvaly získalo. Podotknouti sluší, že jeviště páně Baschovo jest velmi vkusně upraveno a jednoduché prostředky jeho přece velmi elegantní jsou. V každém ohledu nejvýš zdařilá představení tato budou i na dále velké oblibě se těšiti. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Málem se utopila V Střešovicích spadla v pondělí odpoledne dvouletá dceruška jednoho tamního hokynáře, hrajíc si s jinými dětmi, do studně, byla však ještě v čas vytažena a tak zachována. – Pražský denník, 15. 10. 1868

Zapomenuté zvyky našich předků během Pašijového týdne. Dívky si potíraly obličej holoubátky • Začalo jaro a blíží se opět Velikonoce. Pašijový týden letos začíná 10. dubna. Pro naše předky bývalo toto období mimořádně významné. Ještě před 120 lety se v odlehlých českých vesnicích dodržovaly nejrůznější zvyky, z nichž mnohé dnes už patří dávno k zapomenutým.

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil • Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně.

7. 7. 1890: Hrůzné neštěstí na dráze, zatčení traviči a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 10. 1889: Podnikatel na útěku, neštěstí při porážce a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.