Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku

MagazínKristián Vích14. ledna 20223 minuty čtení

Portrét Dorothy Catherine Draper

Foto: John William Draper, Wikimedia Commons, volné dílo

Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

Vyfotit fotku je dnes záležitostí několika málo vteřin. Jednoduše sáhneme do kapsy pro telefon, spustíme aplikaci a stiskneme virtuální spoušť na displeji. Odhaduje se, že v současné době vznikne na světě každou vteřinu zhruba 45 tisíc fotografií, což za jediný den dělá asi 4 miliardy fotek. A velká část z nich zachycuje právě lidi.

První fotopokusy

Zřejmě nejstarší dochovanou fotografií na světě je snímek francouzského vynálezce a průkopníka fotografie Nicéphora Niépceho z roku 1825. Jedná se o heliografickou kopii rytiny mladého chlapce vedoucího koně do stájí. Dříve se za nejstarší fotografii vůbec považoval „Pohled z okna v Le Gras“ z roku 1826 od stejného autora. Pořízena byla ve francouzském městečku Saint-Loup-de-Varennes a expozice údajně trvala dlouhých 8 hodin.

Druhá nejstarší fotografie na světě, kterou Niépce pořídil ve francouzském Saint-Loup-de-Varennes asi v roce 1826. Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Kvalita obou fotografií nebyla valná, ale vědecký pokrok šel rychle kupředu. Již kolem roku 1840 vznikaly vcelku realistické fotografie i první fotoportréty. Jedním z významných průkopníků oboru byl anglický vědec, filozof a lékař John William Draper. Ten prostřednictvím metody zvané „daguerrotypie“ zachytil svou sestru Dorothy Catherine Draper. Historie si ji bude zřejmě navždy pamatovat jako první vyfotografovanou ženu.

Pomáhali si moukou

Fotografování portrétu probíhalo nejspíš na konci roku 1839 na střeše hlavní budovy New York University. Aby byl obraz jasnější, měla Dorothy tvář pokrytou vrstvou mouky. České dobové noviny z roku 1902 zmiňují, že snímek vyvolal ve své době hotovou senzaci. Mimo jiné i proto, že modelka musela údajně kvůli expozici vydržet nehybně sedět asi šest minut.

Portrét Dorothy Catherine Draper (John William Draper, 1839). Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Snímek se po letech dostal do majetku potomků jistého anglického lorda Herschla. V současné době je poškozený po neúspěšném pokusu o restaurování v roce 1934 a nachází se v archivu Spencer Museum of Art v americkém Kansasu.

Zpátky ale k Dorothy. Upřímně řečeno, příliš mnoho toho o ní zase nevíme. Narodila se 6. srpna 1807, takže na fotografii je zachycena ve věku 32 let. Zajímavější ale je, že se dožila vskutku požehnaného věku 94 let. Zemřela 10. prosince 1901, kdy už bylo fotografování naprosto běžnou záležitostí. Pochována je na jednom brooklynském hřbitově společně se svými blízkými i bratrem.

Úplně první nebyla

Pro naprostou přesnost se sluší dodat, že Dorothy sice zřejmě byla prvním člověkem, kterému někdo jiný vytvořil fotoportrét, ale nebyla prvním člověkem zachyceným na fotografii. Tímto prvenstvím (i když také ne zcela jistým) se může pyšnit jistý neznámý obyvatel Paříže, který se nejspíš čirou náhodou v roce 1838 (ale možná i 1839) vyskytoval na Boulevard du Temple. Své vlastní fotografické pokusy zde zrovna prováděl Louis Daguerre, vynálezce již zmíněné „daguerrotypie“.

Boulevard du Temple (Louis Daguerre, 1838 nebo 1839) a první člověk zachycený na fotografii v levé spodní čtvrtině. Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Zřejmě o rok později a nejspíš o několik týdnů až měsíců před Dorothy – v roce 1839 – vytvořil svůj vlastní autoportrét (selfie) také Američan Robert Cornelius. I ten se překvapivě dožil vysokého věku, zemřel v roce 1893, když mu bylo 84 let.

Robert Cornelius – autoportrét (1839). Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Daguerre, https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Cornelius, https://cs.wikipedia.org/wiki/John_William_Draper, Národní listy (10. 1. 1902)

Nepřehlédněte

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868

Chystáte se tisknout fotky z dovolené? Poradíme, zda to udělat doma, nebo se obrátit na profesionály • I vy určitě máte v počítači nebo na externím disku uloženou hromadu fotek z uplynulého léta. A možná přemýšlíte o tom, že by stálo za to si vzpomínky uchovat v  podobě klasických fotografií, které si můžete uložit do alba nebo vystavit do rámečku. Pokud máte domácí tiskárnu, můžete si vzpomínky zhmotnit třeba hned. V dnešním článku se podíváme na to, jak doma fotografie tisknout a jestli se to vyplatí, nebo máte raději dát přednost profesionálnímu fotolabu.

1. 5. 1868: V Praze začne fungovat unikátní továrna na tkalcovské zboží • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nová strojnická továrna V Klementské ulici počali tyto dny bývalou továrnu Epsteinovu na kartouny přestavovali na velkolepou, parou hnanou továrnu na vyrábění tkalcovského zboží. Továrna tato, jež náleží bratřím Perutzovým, bude nyní značně rozíiřena a potřebné stroje, jako parní kotel a j. byly tam předvčírem přiváženy. Továrna tato jest první toho druhu v Praze. – Pražský denník, 1. 5. 1868 Nehoda Včera ráno rozbil vichr v týnské uličce okno a jedna střepina z lítajícího skla zasáhla dole jdoucí ženštinu do obličeje až krvácela. – Pražský denník, 1. 5. 1868 [related-post id="9804"] Rokování Obecní zastupitelstvo pražské rokovalo včera o návrhu žádosti k J. Vel. císaři pánu proti zavedení nových daní a prodeji státních statků. Proti návrhu tomuto mluvili pp. Schwab a Portheim, z nichž první prohlásil, že ústavní strana ve sboru se vzdá hlasování o předmětu tomto. Měšťanosta p. dr. Klaudy snažil se vyvrátiti námitky proti příslušnosti sboru v této věci. Při hlasování byl pak návrh velkou většinou přijat. Po delším rokování rozhodnul se sbor k návrhu p. Skrejšovského proti vyslání zvláštní deputace k císaři pánu a k odevzdání žádosti panu místodržitelovi. – Pražský denník, 1. 5. 1868

17. 10. 1889: Planý poplach v plynárně, nešťastný skok a zadlužený Pražan na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 7. 1890: Spor o židovský hřbitov a upozornění pro cestovatele • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 11. 1889: Plovoucí šunky, jazyky a uzenky a kapesní zloději v pražských ulicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 5. 1889: Sokolská slavnost na Žižkově a rozmary májového počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.