Nepřehlédněte
Chřipka se od běžného nachlazení liší. Jak ji poznat a úspěšně vyléčit? • Chřipková onemocnění mnoho lidí podceňuje, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.
Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.
Sezóna medvědího česneku za dveřmi. Při sběru dávejte pozor na dvě věci • Přestože nástup jara je zatím jen velmi pozvolný, už za několik dní se začnou v přírodě konečně objevovat jeho první neklamné známky. Jedním z prvních poslů jara je i medvědí česnek – úžasná bylinka s mnoha pozitivními účinky a širokým využitím nejen v kuchyni.
Lékaři v Motole provedli unikátní operaci srdce, poprvé v Česku • Lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení, větší léčebný efekt. To vše s sebou přináší nový chirurgický postup, který byl poprvé provedený u pacienta se srdeční vadou na Klinice kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.
Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.
Nemocnice Na Homolce si připisuje světové prvenství v počtu operací provedených gama nožem • Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce provedli již dvacet tisíc zákroků gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je tak jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.
V Motole provedli mimořádně náročnou transplantaci plic • Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce.
Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.
Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?
Bolest kloubů nemusíte léčit jen syntetickými látkami. Existují i alternativní způsoby • Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.
Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.
Nemocnice Na Františku přejde pod správu pražského magistrátu • Hlavní město převezme od MČ Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. Radnici městské části zůstane budova a pozemek. Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského změna zřizovatele umožní rozvoj zdravotní péče v Praze. Dohoda navazuje na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018.
Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.
Jean Reno poslal povzbudivá slova českým zdravotníkům • Slavný francouzský herec Jean Reno zaslal prostřednictvím sociálních sítí pozdrav všem zaměstnancům i pacientům pražské Nemocnice Na Homolce. Video zveřejnila nemocnice v pondělí a okamžitě se stalo hitem. Hvězda francouzského filmu v něm dodává odvahu zdravotníkům a pacientům.
Noční můra na operačním sále. Co zažívá člověk, který se probudí uprostřed operace • Procitnutí z narkózy během operačního zákroku děsí nejednoho pacienta. Šance, že se něco takového stane právě vám, přitom není vůbec malá. Ve Velké Británii před několika lety proběhla rozsáhlá studie, která zjišťovala, kolik lidí se předčasně probere z narkózy přímo na operačním sále. Odborníci zkoumali záznamy ze tří milionů operací. A výsledek byl děsivý. Tato hrůzostrašná situace nastane v přibližně v jednom z devatenácti tisíc případů. Naprostá většina lidí se naštěstí probere buď chvíli po usnutí, kdy ještě operace ani pořádně nezačala, nebo v jejím úplném závěru. Ti, kteří ale procitli uprostřed operačního výkonu, popisují své zážitky jako neskutečné peklo. Mozek je zcela při vědomí, ale zbytek těla je paralyzován narkotiky, takže není možné se pohnout nebo křičet. Pacienti cítí buď neskutečnou bolest v operované oblasti, nebo velmi nepříjemný pocit tlaku. Člověk se prý připadá, jako by byl pohřbený ve vlastním těle. U někoho může taková zkušenost zanechat nejrůznější traumatické následky na celý život. Nepředstavitelná muka Asi nejznámější je případ Američanky Carol Weihrer, která před lety podstupovala operaci vynětí oka. Hrůzostrašný zážitek popsala ve své knize Oběti anestezie: „Na vytáhnutí oka z důlku je potřeba velká síla. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah. Byl to nejotřesnější zážitek mého života, je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet.“ Příčinou náhlého probuzení z narkózy nejčastěji bývá buď špatná kombinace léků, nebo fakt, že tělo reaguje na uspávací látky odlišně, než je tomu u většiny ostatních lidí. V dnešní době se již podobným případům dá předejít. Některé nemocnice jsou vybaveny přístrojem, který monitoruje mozkovou aktivitu během operace. Všude jinde navíc lékaři během operace hlídají činnost srdce, hladinu oxidu uhličitého i další aspekty, které signalizují probouzení pacienta. Některé léky však stresové odezvy těla potlačují, a tak se čas od času někdo bohužel skutečně probudí.
Pod falešnou identitou oklamal dvě nemocnice i přítelkyni. Hrozí mu osm let vězení • Kriminalisté čtvrtého policejního obvodu pátrají po totožnosti muže, kterému byl na cizí kartu pojištěnce voperován v nemocnici v Praze 4 kardiostimulátor. Zdravotní pojišťovně tím vznikla škoda ve výši tři čtvrtě milionu korun. Muže nejdříve ošetřovali v druhé polovině roku 2012 v nemocnici v Kolíně. Následně byl převezen do nemocnice v Praze 4, kde podstoupil dvojnásobnou hospitalizaci a voperování kardiostimulátoru. Poté se muž dostavil ještě několik kontrol. Na poslední, která měla být v květnu 2017, už ale nepřišel. Policisté řeší případ od srpna 2017. Zatím se jim podařilo získat fotografii hledaného a dopátrali se i jeho bývalé přítelkyně, se kterou žil asi tři roky. Jak se později zjistilo, i jí o své pravé totožnosti lhal. Muž tehdy vystupoval pod jménem Daniel Aubrecht. V souvislosti s vyšetřováním už byly zahájeny úkony trestního řízení pro trestný čin podvod, za což hrozí až osm let odnětí svobody. Pokud muže na fotografii poznáváte, nebo máte informace místě jeho pobytu, ozvěte se na linku 158. [related-post id="10187"]
V Motole se narodila čtyřčata. Rodiče čeká pořádný zápřah • V pondělí 11. června se ve FN Motol manželům Josefovi a Heleně narodila čtyřčata - Anežka (1400 g), Monika (1530 g), Klára (1450 g), a Ondřej (1660 g). „Rozhodnutí, kterou porodnici zvolit, nebylo vůbec těžké. Ve FN Motol jsme chtěli rodit nejen pro to, že tady přišel na svět už náš prvorozený syn Vojta a znali jsme skvělý přístup lékařů a sestřiček, ale i z toho důvodu, že pokud by došlo k nějakým nenadálým komplikacím, má motolská nemocnice tzv. vše pod jednou střechou a bylo by o naše děti určitě výborně postaráno,“ říká tatínek Josef. Celý porod proběhl bez komplikací, maminka i všechny čtyři děti jsou v pořádku. V péči zdravotníků zůstanou pravděpodobně ještě několik týdnů. Republiková rarita Podle statistik se jedná o dvaadvacátá čtyřčata od roku 1950 a první za posledních 15 let. V roce 1974 byly zaznamenány celkem čtyři takové porody. Po dvou čtyřčatech se narodilo v letech 1959, 1987 a 2001. Od roku 2013 má Česko také svá první paterčata. [gallery size="full" columns="1" ids="11081,11082,11083,11084"]
Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.
V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.
Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.
