Nepřehlédněte
Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.
Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.
Brownfield Bubny se začne proměňovat za čtyři roky. Má se stát výstavní pražskou čtvrtí • Vedení města si nechá zpracovat studii, která povede k revitalizaci dlouho zanedbávaného brownfieldu Bubny – Zátory. Územní studie poslouží jako recept, jak z lokality postupně vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť. Studie bude počítat i s budovou filharmonie na Vltavské a administrativně správním centrem v okolí stanice Nádraží Holešovice. Výběrové řízení na zpracovatele studie proběhne v květnu, hotová by mohla být na konci léta. Stavět se může začít za čtyři roky. [gallery size="full" columns="1" ids="8473"] „Z hlediska rozvoje širšího centra Prahy jsou Bubny nejvýznamnějším transformačním územím, které má potenciál pozvednout celé město ekonomicky i kulturně. Proto je důležité, aby se staly výstavní pražskou čtvrtí s příjemným městským prostředím a dostatkem veřejné vybavenosti,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. Rada hl. m. Prahy již dříve zadala Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) připravit pro Bubny územní studii, ten se rozhodl vypsat otevřené výběrové řízení. Zároveň si IPR nechal zpracovat odborné posudky území Holešovic u pěti nezávislých renomovaných architektonických kanceláří. Ty posloužily jako podklad pro budoucí zpracovatele a nastiňují, na jaké detaily se ve studii soustředit. [gallery columns="1" size="full" ids="8472"] „Bubny jsou transformační území o velikosti 110 hektarů, což je jen o něco méně než rozloha pražského Starého Města. Cílem dodatečných analýz a posudků bylo zajistit, že vzniklá územní studie bude odpovídat jak potřebám lokálním, tak i celého města. Můžete si to představit jako výrobu chybějícího dílku puzzle, který dlouho nikdo nemohl najít. Měl by pohodlně propojit Holešovice a Letnou a dobře navazovat na oblasti za řekou,“ uvádí Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. „Součástí zadání územní studie bude i realizace koncertního sálu u metra Vltavská a prověření rozvoje okolí Holešovického nádraží. Důraz je kladen na synergii bydlení, pracovních příležitostí, obchodu, kultury a služeb. To vše při zajištění komfortní dopravy, jak osobní, tak i hromadné,“ dodává primátorka Adriana Krnáčová. [gallery columns="1" size="full" ids="8474"] Studie bude jakýmsi hracím polem a podkladem pro změnu územního plánu. Na filharmonii, administrativní centrum i jednotlivé stavební bloky budou poté vypisovány architektonické soutěže. „Bubny a Zátory řeší Praha už přes dvacet let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King´s Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravoval na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020. Přitom King´s Cross má 4x menší rozlohu než Bubny,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč. Jaké budou další kroky? květen 2018 – Výběr zpracovatele na územní studii září 2018 – Schválení územní studie září 2018 – Úprava změny územního plánu (na základě územní studie) květen 2019 – Udělení výjimek ze stavební uzávěry 2020 – Schválení změny územního plánu 2020 – Sejmutí stavební uzávěry 2020 – 2035 – Koordinovaná výstavba ve spolupráci s investory, městem a státem
Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.
Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.
Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.
Stanice metra Anděl má nové eskalátory. Otevře se už v pondělí • Dopravní podnik dokončil výměnu eskalátorů ve vstupu do stanice metra Anděl – jedné z nejvytíženějších stanic v Praze. Pro cestující se opět otevře v pondělí 11. června ráno se zahájením provozu metra. K uzavření vstupu do stanice v oblasti křižovatky ulic Nádražní a Plzeňská došlo loni v září, uzavírka byla předpokládána přibližně na 9 měsíců. Práce se podařilo urychlit o 15 dní oproti původnímu plánu. Během rekonstrukce byla vyměněna tři ramena eskalátorů včetně souvisejících technologií a došlo k sanaci průsaků v eskalátorovém tunelu. Nové eskalátory plně odpovídají svými parametry požadavkům na moderní zařízení se sníženou energetickou náročností provozu, zvýšenou bezpečností provozu a snížením požárního rizika. Jsou doplněné o řadu nových bezpečnostních prvků, jako jsou například čidla na přítomnost všech stupňů schodového pásma a na rychlost madel. Dodavatel garantuje dostupnost hlavních náhradních dílů po dobu 25 let. „Především chci veřejnosti poděkovat za trpělivost, protože je mi jasné, že mnoha lidem způsobilo to omezení komplikace. I proto jsem ráda, že se celou rekonstrukci nakonec podařilo dokončit o několik dní dříve, než bylo plánované,“ uvedla Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy. „Je potřeba si uvědomit, že technologie v některých stanicích jsou již skutečně zastaralé, konkrétně na Andělu nám sloužily přes třicet let. Dále letos v září plánujeme dokončit rekonstrukční práce ve stanici metra Náměstí Republiky, v říjnu zahájíme práce ve stanici metra Karlovo náměstí,“ řekl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP a dodal: „Modernizacemi docílíme toho, aby bezpečnostní standardy odpovídaly současným požadavkům. Nové technologie jsou zároveň z elektrotechnického hlediska mnohem úspornější, sníží se nám tak i provozní náklady.“ [related-post id="10896"] Výměna nebyla jednoduchá Nejprve došlo k postupné demontáži stávajících eskalátorů. Byly vytěženy náhradní díly, které následně DPP použil nebo použije při opravách na eskalátorech v ostatních stanicích. Pak se vytěžily zbývající části včetně nosného rámu, které již není možné dále využít a byly vyvezeny jako šrot k dalšímu zpracování (ekologické likvidaci). Následovaly sanační práce eskalátorového tunelu a prostory tak byly připraveny pro montáž nových eskalátorů. Tyto přípravné práce byly značně časově náročné kvůli technologickým pauzám, nezbytných pro zrání nových nosných betonových konstrukcí. Poté se začaly skládat jednotlivé moduly eskalátorů. Ty byly na místo dopravovány na podvalnících tahačů a jejich sestavení bylo proto spojené s náročnou přepravou těžkých břemen i nutným usazením konstrukčních spojů. Po sestavení mechanických částí přišlo na řadu zapojení jednotlivých prvků zařízení a následné „oživení technologie“. Na závěr byly (dle požadavků platné legislativy) provedeny veškeré zkoušky, včetně zkoušky se zátěží a revize před spuštěním do provozu s cestujícími. V provozu bude i Infocentrum DPP Anděl, které nebylo po dobu uzavření vstupu do stanice v provozu.
Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.
Kdo je tady odporný? Reakce na nenávistná slova prezidenta z domova i ze světa • Pořádný rozruch opět vyvolal prezident Miloš Zeman. V nedělním vysílání CNN Prima News prohlásil, že transgender lidé jsou mu bytostně odporní. Za svá slova si vysloužil ostrou kritiku z Česka i ze zahraničí.
Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.
Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.
Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.
Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.
Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.
Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.
Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.
Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.
Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.
Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.
Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
