Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli

Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

Nově otevřená výstava „Dráteník na vsi“ v pražském Národním zemědělském muzeu představuje historii drátenického řemesla i jeho současnou podobu a připomíná dobu, kdy věci měly svou cenu a vyplácelo se je opravovat. Návštěvníci se seznámí s tradičními technikami i oblastmi, odkud staré řemeslo pochází a kde všude se rozšířilo.

Historie drátenictví

Rozbité nádobí do domácností chodili spravovat zejména slovenští dráteníci, jejichž prodejním artiklem byly třeba i pasti na myši nebo drobné nádobí. Zajímavostí může být, že se drátovalo nejen rozbité, ale i nové nádobí.

Drátenictví je úzce spojené s životem vandrujících dráteníků, kteří putovali ode vsi ke vsi. Zdaleka však nešlo o jeho jedinou podobu – od 19. století dráteníci zakládali dílny ve městech a prodávali své výrobky podle katalogů. Ti nejschopnější řemeslníci zakládali profesionální dílny nebo dokonce továrny a dokázali se prosadit i na jiných kontinentech.

• 

I když tovární výroba staré řemeslo postupně nahradila, udrželo se ve své umělecké podobě a inspirovalo řadu profesionálů i nadšenců.

„Jedná se sice o menší výstavu, má ale své kouzlo a představuje unikátní a dnes již zapomenuté řemeslo našich předků. V dnešní době, kdy rozbitý výrobek okamžitě nahradí nový, není od věci si připomenout dobu, kdy užitné předměty měly svou cenu,“ říká náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea Jiří Houdek.

Kdy a kde?

Výstava „Dráteník na vsi“ potrvá do 24. března a k vidění budou také předměty ze sbírek Národního zemědělského muzea, jako jsou kameninový drátovaný pekáč, mísa či sádelník nebo třeba včelařské pomůcky na drátování. Muzeum sídlí na adrese Kostelní 44, Praha 7–Holešovice. Otevřeno je od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.

•