Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží

MagazínPražskýDEN.cz21. srpna 20193 minuty čtení
Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Foto: Národní muzeum

V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Málokterý čin v českých dějinách 20. století vyvolal tak vášnivou a rozporuplnou odezvu jako smrt Jana Palacha. Akt, který provokuje, rozděluje společnost a také vyvolává řadu otázek. Platí to nejenom o době těsně po Palachově smrti v lednu 1969, ale opakovaně až do současnosti.

Před autory Památníku stál nelehký úkol: zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.

V architektonické soutěži zvítězili Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán a Doc. Ing. arch. Pavla Melková (MCA Ateliér). Autoři nakonec vytvořili nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. 

Podoba chystané expozice

Součástí Palachova památníku bude i expozice, která velmi jednoduše, ale přitom emotivně ukáže hrdinský čin Jana Palacha a včlení ho do kontextu dějin 20. století. Na čtyřech interaktivních obrazovkách ukážeme nejen rodinu, ve které Jan Palach vyrůstal, ale i jeho životní osudy až do počátku roku 1989. Důležitou součástí bude i reakce společnosti a státní moci na Palachův odkaz nejen v roce 1969, ale zejména v období normalizace a také po roce 1989. Na expozici autorsky pracoval jak tým Národního muzea, tak externí autoři Petr Blažek a Michal Ježek.

Expozice ukáže několik emotivních předmětů spojených se smrtí Jana Palacha: aktovku, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení, státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Důležitou součástí expozice bude i projekce dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro Památník Jana Palacha připravila Olga Sommerová.

„Po mnoha letech nezájmu o toto významné místo se Národní muzeum, vedle svých dalších úkolů, ujalo nejen záchrany rodinného domu Palachových, kde Jan Palach žil od svého mládí, ale realizovalo ambiciózní projekt přeměny tohoto místa v důstojný a architektonicky zajímavý Památník Jana Palacha a jeho mimořádného činu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Při budování památníku muselo Národní muzeum vyřešit celou řadu složitých administrativních záležitostí, související s výkupem nemovitosti, získáním stavebního povolení, opakovaným výběrovým řízením na zhotovitele stavby a velice špatným technickým stavem původního objektu. V současnosti probíhají dokončovací práce a příprava realizace expozice. Slavnostní otevření je stanoveno na konec září 2019.

Nepřehlédněte

24. 7. 1890: Dřevěné zábradlí povolilo a ženy se zřítily do potoka na kameny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 4. 1889: Spor o rozšíření ulice a nevydařené střílení holubů v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bitva o pivovar 2018. Přijďte se podívat na rozehnání pochodu henleinovců! • U Pivovaru Kolčavka se v sobotu 15. září uskuteční další ročník vojensko-historické akce Bitva o pivovar, tentokrát s podtitulem „Dny zrady”. Akce, kterou pořádá MČ Praha 9, letos připomene 80. výročí od tragických událostí v roce 1938 v československém pohraničí. Od 12 do 16 hodin budou probíhat přehlídky módy 30. let. Těšit se můžete i na výstavu a komentované prezentace uniforem a zbraní techniky tehdejší Československé armády a německého Wehrmachtu. Bojová rekonstrukce událostí ze září 1938 začíná v 15 hodin. Ve 21 hodin se uskuteční večerní ukázka rozehnání pochodu "henleinovců".

Okolí Hlavního nádraží se promění. Povede sem nová tramvajová trať • Vrchlického sady, kterým se kvůli nelichotivé pověsti přezdívá „pražský Sherwood“, dostanou novou podobu. Park v blízkosti Hlavního nádraží bude revitalizován a nově sem povede i tramvajová trať.

23. 10. 1868: Šestiletá dívka nedbala varování a utopila se v rybníce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

28. 1. 1868: Muži se rozbilo skleněné zboží. Reakce kolemjdoucích ho dojala k slzám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rekonstrukce Libeňského mostu by mohla začít do dvou let • Pražští radní minulý týden projednali výsledky diagnostických zkoušek a schválili vypsání veřejné zakázky rekonstrukce Libeňského mostu.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.