Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen

10. října 2019 ∙ 10:04
PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Na přeměnu původního vesnického domku s malou zahradou vypsalo Národní muzeum umělecko-architektonickou soutěž. Její vítězové Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. Hlavním úkolem bylo zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.

„Jsem velice rád, že se Národnímu muzeu povedlo vybudovat z téměř zničeného a desítky let zapomenutého domku rodiny Palachových důstojný a nevšední památník Janu Palachovi. Jsem přesvědčen, že ačkoliv je rozlohou nevelký, svým významem pro připomínání klíčových událostí našich moderních dějin je ohromný. Národní muzeum není jen Historickou budovou na Václavském náměstí, ale je především institucí s celostátní působností a odpovědností. Bylo naší povinností se úkolu vybudovat důstojný památník Janu Palachovi ujmout. Všem, kteří se na jeho vzniku podíleli, moc děkuji. Myslím, že se podařilo vytvořit vskutku nevšední dílo,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Součástí Památníku Jana Palacha je také expozice, která přibližuje především životní příběh Jana Palacha a jeho protest, kterým chtěl 16. ledna 1969 vyburcovat veřejnost z rezignace, do níž upadala necelých pět měsíců po srpnové okupaci. V expozici jsou k vidění jak autentické předměty, tak interaktivní obrazovky, které zprostředkují návštěvníkům dobové obrazové a zvukové záznamy. Díky tomu návštěvníci poznají nejen rodinné prostředí, ve kterém Jan Palach vyrůstal, ale rovněž jeho další životní osudy až do ledna 1969. Expozice zachycuje i reakce společnosti a státní moci na Palachův čin nejen v roce 1969, ale také v následujícím období tzv. normalizace a rovněž po roce 1989.

Foto: Národní muzeum

Součástí Památníku je i několik autentických předmětů spojených se smrtí Jana Palacha. Jedná se například o aktovku, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení, státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Důležitou součástí expozice je i projekce dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro tento účel natočila režisérka Olga Sommerová.

Stavbu provázely komplikace

Při budování památníku muselo Národní muzeum vyřešit celou řadu složitých administrativních záležitostí souvisejících s výkupem nemovitosti, získáním stavebního povolení, opakovaným výběrovým řízením na zhotovitele stavby a velice špatným technickým stavem původního objektu.

Autory architektonického řešení a koncepce památníku jsou architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru, jejichž návrh získal 1. místo ve veřejné architektonické soutěži vypsané v roce 2015. Iniciátorem projektu a následně jeho výkonným manažerem je František Laudát. Autorem historické expozice v nové budově je historik Petr Blažek. Na jejím vzniku spolupracovali také Michal Ježek a Marek Junek. Grafický návrh expozice vytvořil výtvarník Jáchym Šerých.

Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřen veřejnosti každý den kromě pondělí od 10:00 do 16:00 a vstupné je zdarma. Od poloviny listopadu bude zahájen zimní provoz památníku s upravenou otevírací dobou. Národní muzeum připravuje pro památník speciální vzdělávací program pro školy. Zároveň Národní muzeum převzalo od Univerzity Karlovy a Studentského fondu FF UK i speciální webové stránky týkající se Jana Palacha a tato prezentace se stane součástí stránek Národního muzea.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít