realitní trh

Nájmy v Praze rostou nejrychleji na sídlištích, ukázala analýza • Praha si nechala vypracovat podrobnou analýzu trhu s nájemním bydlením za posledních pět let. Vyplývá z ní, že za poslední období rostly nájmy nejrychleji na sídlištích. Ceny nájemného, i když s menším zpožděním, ve sledovaném období reagovaly zejména na růst prodejních cen vlastnického bydlení, a to jak v segmentu novostaveb, tak přeprodejů starších bytů.

Bytová krize v praxi: Pražané kupují stále menší byty • Pražané kupují stále častěji malé byty. Největší zájem je především o garsonky a byty 2+kk. Ještě v roce 2016 se jich na pražském trhu prodalo 59,2 procenta, letos již je to 70 procent. Vůbec nejrychleji roste zájem o ty nejmenší byty 1+kk, které letos za první pololetí tvořily již 30 procent všech v Praze prodaných nových bytů. Vyplývá to ze společných analýz trhu firem Central Group, Trigema a Skanska Reality.

Nové byty v Praze kupují převážně Češi. Na cizince připadá desetina prodejů • Byty v pražských novostavbách kupují převážně Češi, tuzemského majitele získá devět z deseti prodaných bytů. Vyplývá to z dlouhodobé zkušenosti developerské společnosti Ekospol, která za 27 let na trhu získala už přes deset tisíc klientů. Tento údaj nyní potvrdila také analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), na kterou upozornil Pražský deník. Podle ní činí podíl cizinců mezi kupujícími nových bytů 11,6 procenta. Nepatrně vyšší (14,1 %) pak je u rekonstruovaných bytů.

V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.

Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.

Evžen Korec: Trh s hypotékami je paralyzovaný, uzavřelo se o deset tisíc úvěrů méně než loni • Dění na českém hypoteční trhu je stále paralyzováno opakovanými zásahy České národní banky (ČNB). Nástup teplejšího počasí sice způsobil, že počet sjednaných hypotečních úvěrů v květnu podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostl meziměsíčně o 582 a naopak průměrná úroková sazba klesla na 2,8 procenta. Pokud se ale podíváme na loňský květen, tak zjistíme, že v letošním pátém měsíci banky uzavřely o 842 hypoték méně. Od začátku letošního roku pak hypotéku získalo o více než deset tisíc klientů méně (přesně o 10 245 hypoték).

Evžen Korec: České stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze ale stále zaostává za poptávkou • Růst českého stavebnictví pokračuje, stavební produkce se v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvedla o 8,9 procenta. Výrazný podíl na tom měly hlavně inženýrské stavby. Přibývá i počet nových bytů, v rámci celé republiky se jich v dubnu začalo stavět o 34,2 procenta více než loni. I pro hlavní město byl duben z pohledu bytové výstavby poměrně úspěšný, když developeři zahájili stavbu hned 557 bytů v bytových domech. Ani tento slušný měsíční přírůstek však nemůže kompenzovat předchozí slabé období. V Praze tak stále výstavba výrazně pokulhává za poptávkou.

KOMENTÁŘ: Hypoteční trh je stále na bodu mrazu. A může být ještě hůř • Únorové mrazivé počasí jakoby se podepsalo také na hypotečním trhu. I ten podle aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex v druhém měsíci letošního roku stagnoval. Hypotéku si sjednalo jen o necelých dvě stě lidí více než v lednu, celkem jich bylo 4961. Průměrná hypoteční sazba nepatrně klesla na 2,99 procenta z předchozích rovných tří procent.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Pražský realitní portál v budoucnu nabídne kompletní přehled o městském majetku • Všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města na jednom místě přes běžný online vyhledávač nabízí hlavní město na svých webových stránkách. V budoucnu zde budou dostupné také veškeré informace o pronájmech, prodejích a dražbách bytů i nebytových prostor.

Praha chce mít do půl roku seznam pozemků, kde je možné postavit nové byty • Hlavní město by rádo urychlilo výstavbu nových bytů. Pražští radní kvůli tomu zadali úkol Institutu plánování a rozvoje (IPR), aby v následujícím půl roce vypracoval seznam pozemků ve výhradním vlastnictví Prahy, kde je možné začít stavět. IPR by měl rovněž vypracovat přehled brownfieldů, kde bude výstavba možná v následujících letech.

Ceny novostaveb v Praze dál rostou. Běžní lidé mohou na vlastní bydlení zapomenout • Ceny nových bytů v Praze stále rostou, i když tempo zdražování v posledním loňském čtvrtletí zpomalilo. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 97 233 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o 2,5 procenta.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Krátkodobý pronájem bytu? Můžete na něm prodělat, varuje odborník • Vyděláte více a rychleji, láká platforma Airbnb majitele nemovitostí na vyšší zhodnocení jejich investic. Stále více lidí na to slyší a svůj byt tak k využití různým turistům nabízí stále více Čechů. Jen v Praze jich je prý už 20 tisíc. Nejen ve světle aktuálního zátahu, který na tyto poskytovatele krátkodobého ubytování udělala česká finanční správa, je nutné podívat se, zda je tento způsob využívání vlastního bytu opravdu tak výhodný. A opravdu se vyplatí každému? V prvé řadě musíme vzít v potaz, jaký typ bytu turisté prostřednictvím Airbnb hledají. Zdaleka nejvíce lidí míří do Prahy, ostatní regiony za ní v návštěvnosti výrazně zaostávají. Pokud už člověk ze zahraničí do českého hlavního města přijede, chce bydlet v centru dění. Určitě nebude za zábavou a poznáváním pražské historie dojíždět z okrajovějších částí Prahy. Z toho jasně plyne, že aby mohl majitel bytu o jeho pronajímání prostřednictvím Airbnb opravdu vážně uvažovat, musí ho mít v některé z turisticky atraktivních lokalit užšího centra. Pokud takový byt nevlastníte, na krátkodobé pronajímání rovnou zapomeňte. Pokud se lokalitou vlastního bytu trefujete do dlouhodobé preference zahraničních klientů, nemáte ani zdaleka vyhráno. Můžete sice vydělat více, než pokud byste měli dlouhodobého nájemníka, ale má to jeden velmi podstatný háček. Museli byste svůj byt pronajímat turistům nejlépe na sto procent, tedy každý den v měsíci. A to je problém. Pokud se podíváme na data ČSÚ, tak zjistíme, že zahraniční turista v Praze stráví průměrně 2,3 noci. To znamená, že pro plný výdělek je nutné ubytovat až 15 návštěv (hostů může být klidně výrazně více) za měsíc. Toto číslo je velmi obtížně dosažitelné i při skvělé lokalitě bytu, konkurenceschopně nastavené ceně i bezvadné propagaci. Nehledě na další vícenáklady, které to s sebou nese. [related-post id="10437"] Stejně jako v hotelu (kde však na to mají speciální personál) se o tyto hosty budete muset starat. Sice jim nebudete připravovat snídani nebo objednávat taxi, ale dalším povinnostem se nevyhnete. Začíná to už předáním klíčů při příjezdu a jejich převzetím při odjezdu. Jakmile jeden host odjede, budete muset vyměnit ložní prádlo či ručníky a také zkontrolovat celý byt. Doplnit základní hygienické prostředky a nejspíš i umýt nádobí a pořádně uklidit všechny místnosti. Při průměrném počtu přenocování toto budete muset dělat zhruba každý druhý den. Opravdu to při současném pracovním vytížení zvládnete? Existují sice služby, které tohle zařídí za vás, ale samozřejmě na úkor vašeho zisku. [related-post id="7751"] Přesné statistiky sice neexistují, ale zcela jistě spousta pronajímatelů také kalkuluje s tím, že z tohoto výdělku nebudou odvádět daně. Tato další (zdánlivá a nedoporučovaná) finanční výhoda nyní padá. Česká finanční správa získala údaje o lidech pronajímajících nemovitost přes Airbnb a bude po nich doplacení daně vymáhat. Na dani z příjmu a DPH to jen za Prahu prý činí přes 460 milionů korun ročně. Tolik podle vládní analýzy lidé vydělávající na krátkodobých pronájmech jen v hlavním městě neodvedou na daních každý rok. A je jen otázkou času, kdy se o svých 50 milionů korun z neodvedených turistických poplatků přihlásí také pražský magistrát. Tučné pokuty a vysoké zpětně vyměřené daně zcela jistě zprotiví tento typ využívání bytu mnohým majitelům. [related-post id="10347"] Kdo by si mohl naopak oddechnout, pokud zájem o Airbnb trochu opadne, jsou stávající vlastníci či nájemníci bytů sousedících s bytem pronajímaným turistům. Těm se totiž výrazně snížil komfort bydlení, protože krátkodobí turisti jsou často hluční i v nočních hodinách a zanechávají po sobě znečištěné společné prostory. Nehledě na stále se vylidňující centrum města, protože majitelé bytů se v minulosti pod vidinou očekávaného vyššího zisku z krátkodobého pronájmu často zbavovali původních dlouholetých nájemců. Ti se tak stěhovali do okrajovějších částí, které turisty příliš nelákají. [related-post id="11336"] Majitelé bytů by si proto měli velmi dobře rozmyslet a spočítat, jak budou svůj byt pronajímat. Zda podstoupí vyšší riziko krátkodobého pronájmu se všemi výše zmíněnými nepříjemnostmi, nebo dají přednost dlouhodobému solidnímu nájemníkovi. Zdánlivé výhody Airbnb totiž může velmi snadno vynahradit bezproblémový a pravidelně platící člověk bydlící v bytě mnoho let. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

Nepřehlédněte

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo • Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu.

Evžen Korec: Realitní trh se propadl o čtvrtinu. A to ještě není konec • Hypoteční trh v březnu dopadl podle očekávání. Koronavirová pandemie srazila objemy hypoték o čtvrtinu, pokles počtu uzavřených hypotečních úvěrů klesl ve třetím měsíci letošního roku podobně. Průměrná úroková sazba hypoték vzrostla pouze o tři bazické body na 2,45 procenta, vyplývá z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Dá se očekávat, že propad bude pokračovat i v následujících měsících, kdy předpokládám ještě hlubší propad.

Evžen Korec: Stavebnictví loni rostlo. Dařilo se i bytové výstavbě • České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

Evžen Korec: Centrální stavební úřad prospěje městským částem • Jeden úřad místo současných 22. To je plán, o kterém se stále častěji v hlavním městě mluví. Jde o zřízení centralizovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval o velkých a složitějších stavbách. Například by pod něj spadaly všechny stavby s více než 60 byty. Zbylé místní stavební úřady by získaly více prostoru řešit menší stavby významné hlavně z lokálního hlediska. Vznik nového úřadu je jedním z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty.

Praha 2 odpustí poplatky za předzahrádky až do října • MČ Praha 2 pokračuje v pomoci podnikatelům a živnostníkům. Až do konce října promine poplatky za užívání veřejného prostranství.

Ekonomika se propadla nejvíce v historii. Reálná mzda klesá • Ve 2. čtvrtletí 2020 procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti s opatřeními proti šíření covid-19 byla omezena činnost v průmyslu i ve velké části služeb, včetně maloobchodu. Dopady se projevily i na zaměstnanosti či v průměrných mzdách. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Zájem o hypotéky roste. Úrokové sazby i nadále klesají • Jestliže by se měl vyhlašovat ekonomický vítěz letošního roku, jedním z hlavních favoritů na zisk prvního místa by byl hypoteční trh. Tomu se navzdory nejistotě panující ve většině ostatních segmentů ekonomiky stále daří.

Nové byty v Praze kupují převážně Češi. Na cizince připadá desetina prodejů • Byty v pražských novostavbách kupují převážně Češi, tuzemského majitele získá devět z deseti prodaných bytů. Vyplývá to z dlouhodobé zkušenosti developerské společnosti Ekospol, která za 27 let na trhu získala už přes deset tisíc klientů. Tento údaj nyní potvrdila také analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), na kterou upozornil Pražský deník. Podle ní činí podíl cizinců mezi kupujícími nových bytů 11,6 procenta. Nepatrně vyšší (14,1 %) pak je u rekonstruovaných bytů.

Praha očekává více turistů z Asie. Korean Air obnoví přímou linku do Soulu • Navštívit hlavní město Jižní Koreje bude pro Pražany již brzy výrazně pohodlnější. Po třech letech dojde k obnovení pravidelné přímé letecké linky z Letiště Václava Havla do Soulu od společnosti Korean Air.

KOMENTÁŘ: Hlavní důvody, proč jsou byty v Praze stále tak drahé • Ceny nových bytů v Praze neustále rostou a v poslední době se dostaly tak vysoko, že jsou pro většinu domácností nedostupné. Výjimky v podobě levnějších projektů se sice čas od času najdou, jde ale jen o výjimky potvrzující pravidlo. Vliv na cenu nových bytů má přitom hned několik faktorů, všechny se do ní promítají negativně. Jde o nedostatek volných stavebních pozemků, zdražující stavební práce v čele s řemesly a neuvěřitelně složitá a zdlouhavá byrokracie prodlužující povolování nových staveb. Ale popořadě.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

Turistů v Praze v létě přibylo. Září přineslo další propad • Propad cestovního ruchu v Praze se za třetí kvartál, tedy období od července do září, podařilo mírně snížit oproti předchozím měsícům na 67 procent. Je to dáno zejména letními měsíci, které doprovázela uvolněná opatření v rámci pandemie koronaviru. Měsíc září však přinesl další propad. Do metropole za třetí kvartál přijelo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 746 290 návštěvníků, kteří zde strávili 1,6 milionu nocí. Z toho 316 tisíc hostů bylo z tuzemska.

Smrtící koktejl. Pohroma čeká desítky tisíc domácností, myslí si Miroslav Kalousek • Situace na trhu s energiemi je mimořádně znepokojivá. Spotřebitelé si za elektřinu a plyn připlatí v následujících měsících stovky až tisíce korun. A to už je citelný zásah do rodinného rozpočtu.

Podnikatelé mohou prodávat i na ulici. Stačí to jen oznámit • Od 21. dubna 2020 je podnikatelům v Praze umožněno zrychlené zřízení uličního prodeje před provozovnou. Stánek nebo stolek mohou mít obchodníci na chodníku až do konce roku zdarma, stačí to oznámit jednoduše e-mailem a není ani nutné čekat na vyřízení žádosti úřady. Poplatky jsou odpuštěné také za předzahrádky na pozemcích hlavního města. U stávajících se upravují smlouvy, u nových jsou otevřené žádosti o zřízení.

Praha patří mezi nejoblíbenější destinace pro pořádání kongresů • Podle žebříčku, který každoročně sestavuje nejvýznamnější Mezinárodní kongresová asociace ICCA, je Praha 8. nejoblíbenějším městem pro pořádání kongresů. V roce 2017 se jich zde uskutečnilo celkem 151 a Praha v TOP10 předstihla portugalský Lisabon a jihokorejský Soul. První v žebříčku se umístila španělská Barcelona se 195 kongresy. „Dlouhodobá podpora a grantová politika hlavního města Prahy v posledních letech přináší své výsledky. Přispěla k tomu bezpochyby i spolupráce města s podnikateli, kteří se na tvorbě systémové podpory v oblasti kongresů výrazně podíleli. Již řadu let se pohybujeme kolem elitní desítky, přičemž pro Prahu hovoří především pozitivní bezpečnostní situace, dostatečné ubytovací kapacity na příslušné úrovni a také dopravní infrastruktura, která, jak se ukazuje, patří mezi nejkvalitnější na světě. Praha se stala skokanem roku, když si v první desítce v minulém roce polepšila o tři příčky. Je to hmatatelný důkaz, že systematická podpora je v této oblasti klíčovým nástrojem. Pro nás je to signál, že jdeme tím správným směrem,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Mezinárodní kongresová asociace ICCA (International Congress and Convention Association) každoročně sestavuje žebříček nejpopulárnějších kongresových destinací světa. V loňském roce se nejvíce kongresů konalo ve španělské Barceloně (celkem 195), druhou a třetí příčku obsadily se 190 kongresy Paříž a Vídeň. Praha se svými 151 kongresy se dostala na 8. příčku (v roce 2016 se v Praze konalo 126 kongresů) a předstihla tak nejen zmíněná města Lisabon a Soul, ale také nizozemský Amsterdam. O úspěšnosti Prahy svědčí i to, že ICCA svůj vlastní kongres uspořádala v loňském roce v Praze. „V současné době bychom měli bez nadsázky hovořit o kongresovém průmyslu vzhledem k vysoké přidané hodnotě tohoto odvětví a faktu, že účastníci kongresů jsou primárně na pracovní cestě, nikoliv osobní návštěvě, kterou reflektují statistiky cestovního ruchu. V našem případě jde zejména o kongresy v oblasti medicíny, průmyslu a obchodu. Kromě prvotního finančního příjmu pro město, kongresy přinášejí nové poznatky a špičky ve svém oboru se podělí o své znalosti. Aby se Praha a Česká republika držely na světové úrovni, musíme v podpoře kongresového průmyslu pokračovat,“ dodává radní Wolf.

Nové pražské obchodní centrum za měsíc otevírá. Nabídne desítky obchodů • Nově vzniklé nákupní, volnočasové a kancelářské Centrum Stromovka oznámilo, že svůj provoz zahájí ve čtvrtek 21. listopadu. Na celkové ploše 15 700 m² nabídne více než 90 obchodních jednotek, ale také kancelářské prostory a 500 parkovacích míst.

Těžká rána pro turismus. Do Prahy loni zavítalo jen 2,1 milionu návštěvníků • V loňském roce turismus v Praze utrpěl kvůli pandemii obrovské ztráty. Podle údajů Českého statistického úřadu do Prahy přijelo pouhých 2 178 267 návštěvníků. Cestovní ruch v Praze se tak dostal na pouhých 27 procent roku 2019. Během léta byl však zaznamenán mírný nárůst domácích turistů. 

Růst cen nových bytů v Praze mírně zpomalil • Růst cen nových bytů v Praze neskončil, pouze mírně zpomalil. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci prvního pololetí vzrostla na 97 838 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,3 procenta. V porovnání se začátkem roku došlo pouze k nepatrnému nárůstu cen o 0,6 procenta. Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,38 milionu korun, tedy o 270 tisíc korun více než před rokem. Průměrná cena prodaného bytu letos v prvním pololetí činila 94 275 korun. To jen potvrzuje, že z nabídky vždy jako první zmizí nejlevnější byty. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už dvanáct let.

Nových bytů se loni v Praze prodalo o něco méně • Pražský rezidenční trh v loňském roce stejně jako ostatní obory ekonomiky zasáhla táhnoucí se koronavirová krize a opakované zavádění různých restrikcí. Hlavně zákazy vycházení a omezení mezilidských kontaktů výrazně zkomplikovaly prodej nových bytů. Ty tak loni v porovnání s předchozím rokem poklesly o 4,2 procenta na 4910 prodaných bytů. Ve srovnání s rokem 2018 však jde o nárůst o 8,4 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti EKOSPOL, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 14 let. 

V Česku loni přibylo 30 tisíc nových bytů. Většina z nich v rodinných domech • V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Prostřednictvím nástaveb nebo úprav nebytových prostor v již stojících budovách vzniklo 3 535 bytů. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.