Pražský realitní portál v budoucnu nabídne kompletní přehled o městském majetku

ZprávyPražskýDEN.cz • 14. února 2019 • 1 minuta čtení

Foto: Unsplash

Všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města na jednom místě přes běžný online vyhledávač nabízí hlavní město na svých webových stránkách. V budoucnu zde budou dostupné také veškeré informace o pronájmech, prodejích a dražbách bytů i nebytových prostor.

„Veřejnost má právo vědět, co Praha vlastní a co nabízí. V době informačních technologií chceme nabídnout jednoduchý přístup k těmto informacím. Vyzval jsem k součinnosti všechny městské části, aby nabídka byla komplexní a pro všechny Pražany,“ vysvětluje radní hl. m. Prahy pro oblast majetku a majetkových podílů Jan Chabr.

Prostřednictvím realitního portálu může každý zájemce navíc dostávat upozornění na každou novou nabídku emailem. Stačí se jen na stránkách portálu zaregistrovat. „Maximální informovanost, otevřenost a transparentnost. To je cesta, kterou budu při správě pražského majetku důsledně prosazovat,“ dodává radní Chabr.

Aktuální nabídka nemovitostí a pozemků je k dispozici na www.realitniportalpraha.cz. Kromě toho jsou zde dostupné informace i o některých pražských developerských projektech. Veškeré informace si mohou zájemci dohledat i pomocí odkazu Realitní portál Praha na sociální síti Facebook.

Vstoupit do diskuze

bydlení byty realitní portál realitní trh reality

Nepřehlédněte

KOMENTÁŘ: Daň z nemovitosti? Feudalistický přežitek! Občan platí nespravedlivě hned několikrát • Daň z nemovitosti je neefektivní a měla by se zrušit. Přežitek z časů hlubokého feudalismu již v dnešní době vůbec nedává smysl, občané jsou fakticky nuceni ke dvojímu zdanění. Hlavní argumenty proti dani z nemovitosti shrnuje ve svém komentáři RNDr. Evžen Korec, CSc.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Nutit pronajímatele odložit nájem je špatný nápad. Doplatí na to všichni • Firmy nemohou prodávat své zboží a služby, tržby jim ze dne na den klesly na nulu. Ta samá vláda, která kvůli boji proti koronavirové nákaze nařídila podnikatelům okamžitě zavřít své provozovny, přichází s nápadem, jak jim výpadek příjmu vynahradit. Bohužel však na úkor další velké skupiny soukromníků, tentokrát majitelů nemovitostí. Jedním z léků pro firmy, jak přežít karanténu a zákaz prodeje, by mělo být odložení povinnosti platit nájem až o půl roku. To ale povede ke krachům spousty dalších firem, zavlečení infekce platební neschopnosti do dalšího podnikatelského sektoru a prohloubení krize celé ekonomiky.

Pronajímáte byt přes Airbnb? Město od vás bude chtít poplatky • Na „sdílené“ ubytování dopadne v brzké době poplatková povinnost bez rozdílu oproti hotelům a penzionům. Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona o místních poplatcích. O její přípravu se v souvislosti s řešením problematiky „sdíleného“ ubytování zasadilo hlavní město Praha, jehož zástupci se aktivně účastnili jednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nyní existují dva tzv. ubytovací poplatky, jednak poplatek za rekreační a lázeňský pobyt a jednak poplatek z ubytovací kapacity. Pouze první z nich se však uplatňuje na sdílené ubytování, což je spíše dílem náhody než záměrem zákonodárce, který v době vzniku předpisů s něčím jako sdílené ubytování nepočítal. „Nynější stav neodůvodněně zvýhodňuje „sdílené“ ubytování oproti hotelům a ubírá finance městské pokladně,“ uvádí radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Novela sjednocuje oba poplatky v jediný, který dopadne i na „sdílené“ ubytování. Novela rovněž počítá s navýšením maximální výše poplatků s ohledem na současné cenové hladiny z 21 Kč na 50 Kč. Narovnání podmínek Současný boom sdíleného ubytování přináší Praze řadu problémů, ať už jde o zvýšení cen a nedostupnost bydlení pro Pražany či narušení charakteru obytných zón. Vedení Prahy věří, že narovnání podmínek hotelového a „sdíleného“ ubytování, a zejména pak důsledné vyžadování plnění veškerých povinností, může mít samo o sobě ve vztahu ke „sdílenému“ ubytování regulační efekt. Omezení neopodstatněné výhodnosti poskytování „sdíleného“ ubytování může přispět k utlumení boomu na vyváženější úroveň. Přijetí novely zákona o místních poplatcích je dle radního Wolfa pouze jedním z kroků k úspěšnému vyřešení problémů týkajících se „sdíleného“ ubytování. „Dále intenzivně usilujeme o tři legislativní změny. Jednak chceme, aby stát mohl získávat informace od zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování o provedených transakcích, což je klíčové pro kontrolu tohoto podnikání a jeho vyvedení ze zóny šedé ekonomiky. Dále chceme, aby obcím bylo umožněno vybírat ubytovací poplatek hromadně prostřednictvím zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování a regulovat sdílené ubytování na svém území,“ dodává radní Wolf.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Praha chce mít do půl roku seznam pozemků, kde je možné postavit nové byty • Hlavní město by rádo urychlilo výstavbu nových bytů. Pražští radní kvůli tomu zadali úkol Institutu plánování a rozvoje (IPR), aby v následujícím půl roce vypracoval seznam pozemků ve výhradním vlastnictví Prahy, kde je možné začít stavět. IPR by měl rovněž vypracovat přehled brownfieldů, kde bude výstavba možná v následujících letech.

Praha má nový plán, jak zvýšit dostupnost bydlení v metropoli • Finanční dostupnost bydlení v Praze je v porovnání s ostatními evropskými metropolemi dlouhodobě jednou z nejhorších. Změnit to má Strategie rozvoje bydlení, kterou představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Čtyřicetistránkový dokument nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004 a má více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjející se Prahy.

Praha poskytne dotaci městským částem na rekonstrukci bytů • Pražští zastupitelé schválili poskytnutí dotace z Fondu rozvoje dostupného bydlení ve výši téměř 11 milionů pro dvě městské části. Praha 3 obdrží bezmála 5,6 milionu korun na opravu tří bytů a Praha 10 více než 5,2 milionu korun na opravu sedmi bytů.

Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?

KOMENTÁŘ: Daň z nabytí nemovitosti je nemorální a měla by se zrušit • Daň z nabytí nemovitosti je nemorální, tvrdí část senátorů. Senát proto dolní komoře českého parlamentu navrhl, aby tuto daň zcela zrušila. Jsem jednoznačně pro, protože tato zbytečná čtyřprocentní daň zásadním způsobem zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení. Stejně jako každoročně placená daň z nemovitosti by měla z českého daňového systému zcela zmizet.

Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.

Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.

Andrej Babiš

Bytů se staví méně než před rokem. Bude ještě hůř, tvrdí Evžen Korec • Statistická čísla týkající se českého stavebnictví se mohou na první pohled jevit jako pozitivní. Vždyť stavební produkce roste už dvanáct měsíců v řadě, když si v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) připsala meziroční nárůst o čtyři procenta.

Brownfield na Zličíně se v budoucnu promění v obrovskou rezidenční čtvrť • Největší český rezidenční stavitel Central Group uskutečnil ve středu vůbec největší akvizici ve své historii. V jeho portfoliu je tak nově další velký brownfield v Praze. Od společnosti PSN firma koupila obří průmyslový areál na Zličíně, kde původně sídlil Siemens.

Plánek areálu po bývalé továrně Siemens na Zličíně.

Evžen Korec: Růst cen nových bytů v letošním roce zásadně zpomalí • Výrazný růst cen nových bytů z posledních let letos zásadně zpomalí. Letošní rok bude na rezidenčním trhu spíše ve znamení stagnace či jen pomalého růstu maximálně do tří procent. Bytů se sice staví stále málo, ale poptávka klesla kvůli restrikcemi svázanému hypotečnímu trhu. Kvůli nekoncepčním zásahům České národní banky (ČNB) se počet sjednaných hypoték loni propadl o třetinu, což se projevilo i na prodeji nemovitostí.

Evžen Korec: Přínosy nového stavebního zákona budou zjevné až za několik let • Dlouho očekávaný a vyhlížený stavební zákon dnes vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení, kde se k tomuto dílu ministerstva pro místní rozvoj budou moci oficiálně vyjádřit ostatní resorty a příslušné úřady. Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.

KOMENTÁŘ: Hypotéky v lednu zlevňovaly. Poskytnutých úvěrů na bydlení ubylo • Pro zájemce o bydlení s nedostatkem vlastních peněz začal letošní rok pozitivně. Průměrná úroková sazba poklesla i v lednu a klesá tak už deset měsíců v řadě. Podle aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex klesla průměrná úroková sazby hypoték o dva bazické body na 1,94 procenta.

KOMENTÁŘ: Stavební úřady se musí dostat z vlivu obcí, sněmovna to podpořila. Moc času ale nezbývá • Setkal se s tím snad každý developer, investor a často i drobný stavitel. Vedení obce nesouhlasí s novou výstavbou, a tak nepřípustně tlačí na stavební úřad, aby stavební řízení co nejvíce blokoval či dokonce úplně zastavil. Stavební úřady jsou sice nyní de iure na obcích nezávislé, de facto ale rozmarům místních radnic stále podléhají. Může za to mnoho let přehlížená takzvaná systémová podjatost. Poslanecká sněmovna dnes podpořila verzi nového stavebního zákona, která s touhle letitou praxí jednou pro vždy skončí. Stavební úřady se podle ní definitivně přesunou z obcí přímo pod stát.