Evžen Korec: Trh s hypotékami je paralyzovaný, uzavřelo se o deset tisíc úvěrů méně než loni

ZprávyEvžen Korec21. června 20192 minuty čtení

Foto: Unsplash

Dění na českém hypoteční trhu je stále paralyzováno opakovanými zásahy České národní banky (ČNB). Nástup teplejšího počasí sice způsobil, že počet sjednaných hypotečních úvěrů v květnu podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostl meziměsíčně o 582 a naopak průměrná úroková sazba klesla na 2,8 procenta. Pokud se ale podíváme na loňský květen, tak zjistíme, že v letošním pátém měsíci banky uzavřely o 842 hypoték méně. Od začátku letošního roku pak hypotéku získalo o více než deset tisíc klientů méně (přesně o 10 245 hypoték).

Kdybychom šli ještě o rok dále, tak bychom zjistili, že za prvních pět měsíců roku 2017 bylo uzavřeno dokonce o 17 600 hypoték více.

Zcela jasně se tak projevuje destruktivní politika centrální banky, která od získání hypotéky a tím i vysněného bydlení odstřihla obrovskou spoustu lidí. To je také jediný viditelný dopad, které opatření ČNB měla. Naše statistiky totiž ukazují, že ceny bytů i přes tento propad na hypotečním trhu stále rostou v jednotkách procent. Pokud tak chtěli centrální bankéři svými nesystémovými a nepromyšlenými zásahy bojovat proti údajné realitní bublině, tak se jim to moc nepodařilo. Spíše naopak. Podíl investorů s vlastními penězi mezi zájemci o nový byt roste a bude se ještě zvyšovat.

Naopak spousta lidí, kteří by dříve na hypotéku dosáhli a spláceli by tak vlastní bydlení, bude muset dávat měsíčně podobnou částku někomu jinému. ČNB je totiž odsoudila do pasti nájemního bydlení, které by si jinak sami nezvolili.

V tomto světle je proto zcela mimo přiznávat ČNB vyšší pravomoci formou zákona, který do sněmovny poslala vláda. Centrální banka by měla nechat úpravu parametrů hypoték a výběr konkrétních klientů na komerčních bankách. Ty to díky propracovaným hodnotícím systémům zvládají nejlépe z celé Evropy. Makroekonomických experimentů ze strany ČNB jsme si užili už dost.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Negativní dopady pandemie pocítila skoro polovina zaměstnanců v Česku • Negativní důsledky opatření proti pandemii nemoci COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců, což je 45 % všech ekonomicky aktivních lidí v ČR. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Novoroční ohňostroj ani videomapping nebude. Praha chce šetřit • Hlavní město nebude organizovat novoroční videomapping ani ohňostroj. Magistrát chce v souvislosti s pandemií koronaviru šetřit. Dalším důvodem je též nejistota v možných hygienických opatřeních při pořádání hromadných akcí.

Dopravní podnik loni hospodařil se ziskem. Efektivitu chce v budoucnu zvýšit třeba omezením duplicitních spojů • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dosáhl za loňský rok 2018 zisku po zdanění ve výši 1,529 miliardy korun. To je o více než 200 miliónů korun méně, než kolik tvořil přiznaný přiměřený zisk ze strany vlastníka. Podepsaly se na tom především rostoucí náklady. Společnost to uvedla v tiskové zprávě.

„Ajťáci“ si za loňský rok polepšili. Nejvíc vydělávají v Praze • Průměrná hrubá měsíční mzda odborníků informačních a komunikačních technologií v Česku v loňském roce vzrostla meziročně o 8,5 % a překonala hranici 58 tisíc korun. Průměrná mzda ostatních zaměstnanců přitom byla o 22 tisíc nižší. Nejvíce si odborníci v této profesi vydělají v Praze. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Praha letos investuje stovky milionů korun do oprav škol • V rámci letních prázdnin je v hlavním městě rekonstruováno velké množství škol. Letos do oprav a vybavení investuje pražský magistrát dokonce nejvíce peněz v historii, a to celkem přes 250 milionů korun. Mezi největší akce se řadí například rekonstrukce bazénu na Třebešíně nebo renovace barokního paláce, kde sídlí Pražská konzervatoř. Radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková zveřejnila seznam nejvýznamnějších rekonstrukčních prací na školách a školských zařízeních v metropoli, které se s ohledem na provoz škol uskutečňují převážně v letních měsících. Letos investice přesahují čtvrt miliardy korun. Jedná se o největší množství finančních prostředků takto vynaložených od roku 2001, odkdy je hlavní město zřizovatelem příspěvkových organizací školského typu. Mezi nejnákladnější investiční akce patří celková rekonstrukce bazénu na Střední průmyslové škole na Třebešíně. Zde bude namísto nevyhovujícího bazénu ze sedmdesátých let minulého století instalována nerezová nádrž a nové technologie, které vyjdou celkem na 36 milionů korun. Obdobně nákladná je také rekonstrukce fasády a střechy barokního Pálffyho paláce a oprava mramorového schodiště jeho hlavního křídla, kde sídlí Pražská konzervatoř. „Celkově se jedná o desítky různých oprav, menších rekonstrukcí a pořízení nového vybavení například do dílen, školních kuchyní a jídelen. Velké množství oprav se věnuje také kotelnám, podlahám nebo sociálním zařízením. Další miliony korun investujeme do nových serverů, zabezpečení a bezbariérových přístupů do budov,“ vysvětluje radní Ropková. „Cílem rekonstrukčních prací je modernizace podmínek pro vzdělávání žáků a studentů odpovídající jedenadvacátému století,“ dodává radní. Praha zřizuje dohromady 178 příspěvkových organizací, které vyučují ve více než třech stovkách budov.

Výhra v loterii jako cesta do propasti. Příběhy lidí, které peníze zničily • Představujete si občas, jak by výhra v loterii změnila váš život k lepšímu? Lidé nejčastěji říkají, že by splatili své dluhy, nakoupili si nové oblečení, nastěhovali se do luxusního domu, něco rozdali rodině a za zbytek peněz by si radostně užívali zbytek života. Jenomže zkušenosti některých reálných výherců už tak růžové nejsou.

Cestovní ruch v Česku vydělal 295 miliard korun • Česká ekonomika profituje z pozitivního vývoje cestovního ruchu. V roce 2018 v tomto oboru pracovalo 240,6 tisíce osob a tvořil 2,9 % HDP. Finanční přínos z turismu na našem území se zvyšuje nepřetržitě od roku 2011. Vyplývá to z dat, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Evžen Korec: Přínosy nového stavebního zákona budou zjevné až za několik let • Dlouho očekávaný a vyhlížený stavební zákon dnes vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení, kde se k tomuto dílu ministerstva pro místní rozvoj budou moci oficiálně vyjádřit ostatní resorty a příslušné úřady. Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.

Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?

Stavebnictví se v říjnu vrátilo k dvojcifernému propadu • Pomyslného Černého Petra si letos zdá se vytáhlo české stavebnictví, které drtivě zasáhla koronavirová krize. Už od jara se nemůže vymanit z problémů, když stavební produkce každý měsíc jen klesá. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že propad pokračoval i v říjnu, kde se stavební produkce meziročně snížila o 10,5 procenta. A na lepší časy se jen tak neblýská. Stavební úřady totiž v říjnu vydaly o 7,6 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto staveb se propadla dokonce o 35,9 procenta. Otázkou tak zůstává, jak hluboko české stavebnictví ještě klesne.

Evžen Korec: Hypoteční trh se pomalu zotavuje z tvrdého knockoutu od ČNB, stále však zůstává dole • Český hypoteční trh letos připomíná boxera, který se po tvrdém háku na bradu potácí po ringu a marně hledá dřívější stabilitu. Tím protivníkem, který hypotékám zasadil drtivý úder, je Česká národní banka (ČNB), která výrazně zpřísnila poskytování hypoték.

Studenti se nastěhují k seniorům. Praha 3 chce propojit lidi dvou generací • Radnice Prahy 3 přišla s nápadem, jak dát studentům šanci dostupného bydlení a seniorům odpomoci od izolace, do níž se často v pozdějším věku dostávají. Projekt dvougeneračního soužití se již osvědčil v zahraničí. Zájemci ale musí splňovat několik podmínek.

V cestovním ruchu je zaměstnáno téměř 8 procent Pražanů • Cestovní ruch v roce 2018 reprezentoval 2,9 % hrubého domácího produktu a zaměstnával 240,6 tisíce osob. Třetinou se na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha. Klíčovým oborem zůstává turismus také pro Karlovarský kraj. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

O bydlení nepřijdete, uklidňuje pražské policisty a strážníky radní Zábranský • Praha pronajímá své byty mimo jiné i několika stovkám policistů, městských strážníků a hasičů. Kvůli dopisu odeslaném magistrátním odborem bytového fondu nyní několik strážníků a policistů získalo dojem, že město chce jejich nájemní smlouvy bez náhrady ukončit. Vedení Prahy je ale uklidňuje, že pokud nájemci dodržují pravidla, tak taková situace nemůže nastat. Údajně chce jen napravit situaci, kdy v bytě o větších rozměrech občas bydlí pouze jeden člověk, zatímco jsou tyto byty vhodnější pro větší rodiny.

Smíchov, Letňany, Vysočany. Tady Pražané nejvíce kupují nové byty • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě stále preferují dvě městské části – Prahu 9 a 5. Právě zde se dlouhodobě prodává nejvíce nových bytů a nejinak tomu je i letos. Třetí místo s odstupem drží Praha 10. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany. V Praze se během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. „Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Tyto dvě městské části tak obhájily své pozice s minulého čtvrtletí. Na třetím místě s odstupem zůstala Praha 10 se 186 prodanými byty. Největší zájem je letos o stále atraktivnější Smíchov, kde si zájemci během prvních třech měsíců letošního roku pořídili 138 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se celkem prodalo 30 nových bytů. Jde o úplně stejné číslo, jako v posledním čtvrtletí loňského roku. „Statistiky prodaných bytů nejlépe ukazují, o jaké lokality je mezi kupujícími největší zájem. Lidé dlouhodobě upřednostňují místa s dostatkem zeleně, plnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností. To všechno jim mohou nabídnout pouze projekty v širším centru a okrajovějších částech Prahy. Naopak nejužší centrum některé z těchto benefitů většinou nenabízí. Pokud k tomu přidáme výrazně vyšší cenu bytů v centru, je důvod nezájmu o tyto lokality jasný,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. [related-post id="5620"] Podle něj by proto měl z reálné poptávky po nových bytech vycházet také připravovaný Metropolitní plán, který v představené podobě jde spíše opačným směrem. „Rekultivace opuštěných a zanedbaných brownfieldů je správným krokem, horší už je to s deklarovaným zahušťováním už tak přetíženého centra města. Prodejní statistiky jasně dokazují, že lidé centrum nevyhledávají a raději bydlí o něco dále, avšak uprostřed či blízko zeleně. Metropolitní plán by to měl vzít v potaz a připravit dostatek vhodných pozemků v lokalitách, kde lidé opravdu chtějí bydlet,“ apeluje Korec. Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které EKOSPOL zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1160 nových bytů, což bylo meziročně o čtvrtinu méně. Šlo o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let. Počet dostupných bytů se už šesté čtvrtletí v řadě pohyboval kolem kritické třítisícové hranice. [related-post id="9027"]

Malé veřejné zakázky v Praze mají být od července průhlednější • Hlavní město mění od července pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Rozhodli o tom pražští radní. Nově bude nutné otevřeně a transparentně soutěžit zakázky už od 500 tisíc korun.

Zazimování chaty nebo chalupy není radno podceňovat. Ne vždy škodí jen zloději • Počasí se pomalu ale jistě chystá předat nadvládu zimě a mnoho chatařů se proto chystá svou druhou nemovitost připravit na zimní spánek. Několik měsíců tak bude jejich letní sídlo bez dohledu, což výrazně nahrává všem nepoctivcům. Policie každoročně eviduje několik tisíc vykradených rekreačních objektů, počet vloupání však bude nejspíš ještě o něco větší. Přestože odhodlaného zloděje neodradí sebelepší zabezpečení, některá opatření mohou nevítaného pobertu odradit. Například důkladné zabezpečení vstupních dveří a oken.

V Česku vyrostlo nejvíce nebytových budov za posledních 15 let • V roce 2020 se meziročně dokončilo o 4,2 % více nových nebytových budov než v roce předchozím. Největší budovy budou sloužit průmyslu a skladování, byly na ně vynaloženy i největší investiční náklady. Nejvíce budov se dokončilo v Jihomoravském kraji, největší budovy jsou v Praze. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Platy učitelů rostou. V Praze ale stále nedosahují místního průměru • Platové ohodnocení českých učitelů se nadále zlepšuje. V loňském roce sice tempo růstu zpomalilo, přesto si učitelé polepšili v průměru o více než 3 600 Kč. Ukazují to data, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).