Evžen Korec: Trh s hypotékami je paralyzovaný, uzavřelo se o deset tisíc úvěrů méně než loni

ZprávyEvžen Korec21. června 20192 minuty čtení

Foto: Unsplash

Dění na českém hypoteční trhu je stále paralyzováno opakovanými zásahy České národní banky (ČNB). Nástup teplejšího počasí sice způsobil, že počet sjednaných hypotečních úvěrů v květnu podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostl meziměsíčně o 582 a naopak průměrná úroková sazba klesla na 2,8 procenta. Pokud se ale podíváme na loňský květen, tak zjistíme, že v letošním pátém měsíci banky uzavřely o 842 hypoték méně. Od začátku letošního roku pak hypotéku získalo o více než deset tisíc klientů méně (přesně o 10 245 hypoték).

Kdybychom šli ještě o rok dále, tak bychom zjistili, že za prvních pět měsíců roku 2017 bylo uzavřeno dokonce o 17 600 hypoték více.

Zcela jasně se tak projevuje destruktivní politika centrální banky, která od získání hypotéky a tím i vysněného bydlení odstřihla obrovskou spoustu lidí. To je také jediný viditelný dopad, které opatření ČNB měla. Naše statistiky totiž ukazují, že ceny bytů i přes tento propad na hypotečním trhu stále rostou v jednotkách procent. Pokud tak chtěli centrální bankéři svými nesystémovými a nepromyšlenými zásahy bojovat proti údajné realitní bublině, tak se jim to moc nepodařilo. Spíše naopak. Podíl investorů s vlastními penězi mezi zájemci o nový byt roste a bude se ještě zvyšovat.

Naopak spousta lidí, kteří by dříve na hypotéku dosáhli a spláceli by tak vlastní bydlení, bude muset dávat měsíčně podobnou částku někomu jinému. ČNB je totiž odsoudila do pasti nájemního bydlení, které by si jinak sami nezvolili.

V tomto světle je proto zcela mimo přiznávat ČNB vyšší pravomoci formou zákona, který do sněmovny poslala vláda. Centrální banka by měla nechat úpravu parametrů hypoték a výběr konkrétních klientů na komerčních bankách. Ty to díky propracovaným hodnotícím systémům zvládají nejlépe z celé Evropy. Makroekonomických experimentů ze strany ČNB jsme si užili už dost.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Podvodníci opět prozvánějí česká čísla. Zpáteční telefonát může vyjít hodně draho • Lidé vlastnící mobilní telefon v České republice opět čelí nebezpečnému triku, kterým se z nich útočníci snaží vylákat peníze. Podvodné prozvánění se nazývá wangiri a v posledních dnech se s ním opět setkává stále více lidí.

Praha drží v rámci bytové výstavby jedno prvenství • Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě. Proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.

Praha je 82. nejdražším městem světa. Od loňska výrazně poskočila • Analytická společnost Economist Inteligence Unit zveřejnila svůj každoroční žebříček nejdražších měst světa. Praha od minulého roku poskočila o 13 pozic nahoru a je tak 82. nejdražším městem na světě.

Praha v žěbříčku meziročně výrazně poskočila nahoru.

Nové byty v Praze dál zdražují. Růst se nezastaví ani letos • Růst cen nových bytů v Praze stále nekončí. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 103 413 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 6,4 procenta. V roce 2018 přitom nové byty zdražovaly o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,69 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 5,35 milionu korun a o dva roky dříve na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL.

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo • Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu.

Pronájem nebytových prostor bude mít nová pravidla • Praha připravila nové znění vzorových podmínek výběrových řízení na pronájem nebytových prostor ve vlastnictví hlavního města. Jejich součástí jsou i smlouvy na dobu určitou a neurčitou. Nabídky podané ve výběrových řízení se budou nově hodnotit podle několika kritérií tak, aby pronájmy nebyly jen pro turistické prodejny, ale sloužily i Pražanům.

Praha v budoucnu neposkytne pronájem obchodům s kýčovitým zbožím.

Poslední hrací automaty zmizí z Prahy za tři roky, schválili zastupitelé • Po téměř pětihodinové diskusi ve čtvrtek pražští zastupitelé odsouhlasili novou obecně závaznou vyhlášku, kterou se vymezují podmínky provozování hazardních her na území hl. m. Prahy.

Evžen Korec: Systémovou podjatost stavebních úřadů vyřeší jen centrální úřad pro větší stavby • Snaha řešit zablokovaný proces povolování staveb se v poslední době značně zadrhává. Nejprve prosákla informace, že z připravované novely stavebního zákona vypadne takzvaná fikce souhlasu, nyní zase pražský magistrát podle médií ustoupil tlaku městských částí a přestal připravovat vznik centrálního stavebního úřadu pro velké stavby. Jeho zřízení by přitom vyřešilo systémovou podjatost stávajících 22 místních stavebních úřadů lokálním politikům. Bez těchto dvou klíčových opatřeních bohužel nelze zásadnější zlepšení čekat.

Praha schválila investiční rozpočet. Nejvíc peněz půjde na dopravu • Pražští radní v pondělí schválili, že na investice hlavního města půjde v letošním roce 19,4 miliardy korun. Jde o nejvyšší částku, kterou Praha v novodobých schválených rozpočtech na investice vyčlenila.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Výhra v loterii jako cesta do propasti. Příběhy lidí, které peníze zničily • Představujete si občas, jak by výhra v loterii změnila váš život k lepšímu? Lidé nejčastěji říkají, že by splatili své dluhy, nakoupili si nové oblečení, nastěhovali se do luxusního domu, něco rozdali rodině a za zbytek peněz by si radostně užívali zbytek života. Jenomže zkušenosti některých reálných výherců už tak růžové nejsou.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Praha patří mezi nejoblíbenější destinace pro pořádání kongresů • Podle žebříčku, který každoročně sestavuje nejvýznamnější Mezinárodní kongresová asociace ICCA, je Praha 8. nejoblíbenějším městem pro pořádání kongresů. V roce 2017 se jich zde uskutečnilo celkem 151 a Praha v TOP10 předstihla portugalský Lisabon a jihokorejský Soul. První v žebříčku se umístila španělská Barcelona se 195 kongresy. „Dlouhodobá podpora a grantová politika hlavního města Prahy v posledních letech přináší své výsledky. Přispěla k tomu bezpochyby i spolupráce města s podnikateli, kteří se na tvorbě systémové podpory v oblasti kongresů výrazně podíleli. Již řadu let se pohybujeme kolem elitní desítky, přičemž pro Prahu hovoří především pozitivní bezpečnostní situace, dostatečné ubytovací kapacity na příslušné úrovni a také dopravní infrastruktura, která, jak se ukazuje, patří mezi nejkvalitnější na světě. Praha se stala skokanem roku, když si v první desítce v minulém roce polepšila o tři příčky. Je to hmatatelný důkaz, že systematická podpora je v této oblasti klíčovým nástrojem. Pro nás je to signál, že jdeme tím správným směrem,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Mezinárodní kongresová asociace ICCA (International Congress and Convention Association) každoročně sestavuje žebříček nejpopulárnějších kongresových destinací světa. V loňském roce se nejvíce kongresů konalo ve španělské Barceloně (celkem 195), druhou a třetí příčku obsadily se 190 kongresy Paříž a Vídeň. Praha se svými 151 kongresy se dostala na 8. příčku (v roce 2016 se v Praze konalo 126 kongresů) a předstihla tak nejen zmíněná města Lisabon a Soul, ale také nizozemský Amsterdam. O úspěšnosti Prahy svědčí i to, že ICCA svůj vlastní kongres uspořádala v loňském roce v Praze. „V současné době bychom měli bez nadsázky hovořit o kongresovém průmyslu vzhledem k vysoké přidané hodnotě tohoto odvětví a faktu, že účastníci kongresů jsou primárně na pracovní cestě, nikoliv osobní návštěvě, kterou reflektují statistiky cestovního ruchu. V našem případě jde zejména o kongresy v oblasti medicíny, průmyslu a obchodu. Kromě prvotního finančního příjmu pro město, kongresy přinášejí nové poznatky a špičky ve svém oboru se podělí o své znalosti. Aby se Praha a Česká republika držely na světové úrovni, musíme v podpoře kongresového průmyslu pokračovat,“ dodává radní Wolf.

KOMENTÁŘ: Hypotéky loni pokořily rekord. Letos to bude mít trh těžší • Jednoznačným vítězem loňského roku je bezpochyby hypoteční trh, který vloni dosáhl na nevídaný rekord. Banky poskytly hypotéky v celkovém objemu 254,023 miliardy korun, čímž o 28 miliard korun překonaly dosud rekordní roky 2016 a 2017. Zároveň to představuje meziroční nárůst o 40 procent, vyplývá z dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Banky loni uzavřely celkem 92 226 hypotečních úvěrů, což bylo o 21 838 více než v roce 2019. Koronavirová krize, která už mnoho měsíců drví většinu ostatních segmentů ekonomiky, jakoby se hypotékám vyhýbala.

Jackpot 192 milionů Kč vyhrál šťastlivec z Prahy. Část mu sebere stát • Středeční losování Sportky vyneslo sázejícímu z Prahy pátou nejvyšší výhru v historii této nejoblíbenější české loterní hry. Za svůj plný tiket včetně doplňkové hry Šance v hodnotě 220 Kč získal výherce 192 024 310 Kč. Stát mu prostřednictvím nové 15% daně pro milionové výhry částku sníží o 28 803 646 Kč.

Praha 10 rozdělí milion korun mezi podnikatele z okolí Starostrašnické • Rada MČ Praha v 10 schválila peněžitou pomoc pro malé podniky v rámci výzvy „Covid-Starostrašnická“, vyhlášené v červenci. Rovným dílem 22 727 Kč podpoří 44 podniků, které o podporu zažádaly a splnily podmínky výzvy.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Architektonicky odvážný dům v Praze 8 podepřou sochy Davida Černého. Recepční bude robot • V hlavním městě po letech konečně opět vyroste odvážná a zajímavá budova. Projekt Nová Invalidovna v Praze 8 v sobě propojí osobitou invenci umělce Davida Černého a architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka. Výsledkem bude skloubení odvážné architektury s moderními technologiemi. Projektové a architektonické práce zajišťuje studio Qarta architektura. Investorem a developerem projektu Nová Invalidovna je společnost Trigema.