slon indický

Nově narozené sloní samičky se poprvé setkaly s otcem • Samičky slona indického Lakuna a Amalee, které se narodily letos na jaře v pražské zoo, strávily ve čtvrtek 13. srpna několik prvních hodin ve společnosti svého otce Ankhora. V kontaktu s ním sice byly již dříve, doposud ale vždy pouze přes hrazení oddělených výběhů.

Obě pražská slůňata už jsou k vidění ve výběhu • Samička slona indického, která přišla na svět v sobotu 9. května, se minulý týden poprvé podívala i do venkovního výběhu Údolí slonů. Skupinu samic s mláďaty budou moci návštěvníci sledovat venku za dobrého počasí vždy po poledni.

V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví • Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

Novorozená sloní samička vyšla poprvé na procházku • Během slunečného a teplého nedělního odpoledne se sloní samička narozená v Zoo Praha 27. března 2020 poprvé podívala ven.

Pražská zoo se raduje z narození sloního mláděte • V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického. Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.

Nově narozené mládě slona indického.

Nejnovější pražská slůňata už váží přes tunu. V březnu přijdou na svět další • Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi ze Zoo Praha v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max váží 1332 kg. V noci už obě mláďata spí odděleně od matek, které teď chovatelé připravují na – patrně březnové – porody.

Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů.

Pražská zoo v očekávání. Příští rok se narodí dvě sloní mláďata • Zoologickou zahradu hl. m. Prahy nejspíš v příštím roce čeká dvojnásobná radost. Max a Rudi, první sloní mláďata počatá i narozená v Praze, by měli získat sourozence. Jejich matky Janita a Tamara, původem ze Srí Lanky, jsou totiž opět březí. Otcem obou očekávaných mláďat je Ankhor, původem z Barmy.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

Nepřehlédněte

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

Pražská zoo prohloubí spolupráci s Mongolskem na záchraně ohrožených druhů • Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a státní tajemník Tsengel Tsegmid podepsali memorandum o ochraně ohrožených druhů živočichů v Mongolsku. Aktivity Zoo Praha, které se v Mongolsku dosud soustřeďovaly na návrat a ochranu koně Převalského, se i díky tomuto memorandu rozšíří také na další kopytníky. „Kůň Převalského je pro nás doslova ikonickým druhem a v neztenčené míře se mu chceme věnovat i nadále, v červnu ostatně proběhne další transport čtyř klisen do Gobi,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Současně však chceme přispět i k ochraně dalších, mimořádně výjimečných a současně ohrožených druhů, zejména sajg mongolských a velbloudů divokých. Pokud jde o sajgy, již financujeme jejich výzkum. V případě ochrany velbloudů divokých podpoříme strážce Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A, ale především bychom se měli podílet na managementu jejich záchranného chovu v lidské péči.“ Podpis Memoranda proběhl u příležitosti návštěvy delegace z Mongolska na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo • Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.

Zoo poprvé ukáže vzácného živočicha. Je jediný v Česku a řediteli připomněl Marka Ebena • Návštěvníci pražské zoo budou moci poprvé naživo spatřit nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného Cooper přicestoval do Prahy v prosinci z německého Hannoveru. Nejprve ale musel několik týdnů strávit v povinné podovozní karanténě v zázemí. Veřejnosti se poprvé představí tuto sobotu 8. ledna v expozici Darwinův kráter. Oficiálně ho přivítají herec a moderátor Marek Eben a cukrář Josef Maršálek.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Tučňáci Humboldtovi ze Zoo Praha rostou jako z vody • Už kolem 2,5 kilogramu váží dvě letošní mláďata tučňáků Humboldtových. Vylíhla se v únoru v Zoo Praha, jejich rodiči jsou samice Sněhurka a samec Kulička. Zatím zůstávají v hnízdě a chovatelé je vyndávají jen kvůli pravidelné prohlídce a vážení.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu. Možná dostane i medaili • Na nadcházející víkend si Zoo Praha připravila zajímavý program pro návštěvníky všech věkových kategorií. V pátek, kdy mají školáci pololetní prázdniny, proběhnou mimořádná komentovaná krmení a setkání u mnoha druhů zvířat. V sobotu lachtan Meloun zahájí olympiádu speciálním vystoupením a slavit se budou 5. narozeniny orangutaní slečny Diri. Na neděli se pak mohou těšit všichni milovníci želv.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu v Zoo Praha speciálním vystoupením.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Ježura australská se vylíhla v pražské zoo. Jde o mimořádný úspěch • V pražské zoo se v dubnu vylíhlo mládě ježury australské. Matka se o něj dobře stará. Malá ježura se pravidelně krmí mateřským mlékem a rychle přibývá na váze. Právě během vážení se ježuří mládě podařilo poprvé vyfotografovat.

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Místo techniky živá zvířata. Ovce a kozy spásají pražské louky a stráně • Ve vybraných pražských lokalitách se i tento rok objevila stáda ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem se spásání porostů. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský