Novorozená sloní samička vyšla poprvé na procházku

ZajímavostiPražskýDEN.cz8. dubna 20201 minuta čtení

Foto: Zoo Praha

Během slunečného a teplého nedělního odpoledne se sloní samička narozená v Zoo Praha 27. března 2020 poprvé podívala ven.

Pod bedlivým dohledem matky Tamary a tety Janity se seznamovala s venkovním výběhem Údolí slonů. Poprvé se setkala i se svým otcem Ankhorem.

S doposud nepoznaným prostorem – venkovním výběhem Údolí slonů – sbíralo slůně zkušenosti necelé dvě hodiny.

„Téměř po celou dobu se drželo u své matky Tamary nebo slonice Janity. Obě slonice jej bedlivě střežily,“ říká kurátor chovu savců Zoo Praha Petr Brandl.

Poprvé se sloní samička setkala také se svým otcem Ankhorem. Zatím jen přes mříže. Přímé setkání se všemi samci, včetně jejích bratrů Rudiho a Maxe, ji čeká teprve až povyroste a naučí se bezpečně pohybovat ve výbězích.

Nepřehlédněte

Pražané mají srdce. Loni pomohli zachránit tisíce volně žijících živočichů • Rekordních 4 712 pacientů přijala v loňském roce Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Mezi 141 různými živočišnými druhy převažovali jako tradičně ptáci.

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

Sen o novém bydlení se stal pro pražské kotuly realitou • Zoo Praha vybudovala nový domov pro kotuly veverovité. Návštěvníci tak mají možnost pozorovat dovádění tlupy těchto čilých jihoamerických opiček na novém místě v sousedství gibonů stříbrných.

Kotul veverovitý je čilá opička, která v poměrně početných skupinách tráví většinu dne hledáním potravy vysoko v korunách stromů. V Zoo Praha má chovná skupina k dispozici krásnou vzrostlou moruši.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

Kriticky ohrožené volavky císařské se snaží zachránit odborníci z Prahy • Zoo Praha pomáhá v Bhútánském království zachránit kriticky ohroženou volavku císařskou. V celém areálu výskytu této velké volavky přežívá již méně než šedesát jedinců, z toho polovina právě v Bhútánu. I tam ji však ohrožuje výstavba hydroelektráren. Proto již před několika lety započaly přípravy projektu na její záchranu, do kterého byla přizvána Zoo Praha.

Sklípkani v Zoo Praha. Unikátní výstava začíná již tuto sobotu • V Galerii Gočárovy domy v pražské zoo bude od soboty 8. září k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž začne ve 13 hodin za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Pražská zoo chce výstavou vyjít vstříc veřejnosti. Poprvé totiž výstavu sklípkanů uspořádala před rokem a pro velký zájem ji pak prodlužovala. I proto teď tyto fascinující živočichy, kteří se během 300 milionů let téměř nezměnili, do Galerie v Gočárových domech vrací. Milovníci největších suchozemských bezobratlých živočichů se mohou těšit na více než čtyřicet druhů sklípkanů. K vidění budou i některé velmi vzácné – dosud nepojmenované druhy, sklípkan největší vážící až kolem 200 gramů nebo sklípkan krásnonohý coby nejkrásnější zástupce rodu. [gallery size="full" columns="1" ids="12349"] Výstava Sklípkani bude otevřena denně od 10 do 17:30 hodin a potrvá do 4. listopadu. Každou zářijovou neděli mezi 14. a 15. hodinou proběhne také doprovodný program s odborným průvodcem, včetně bližšího seznámení se sklípkany s využitím binokulárních lup.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci výstavy Sklípkani mohou tyto fascinující živočichy prohlédnout i pomocí binokulárních lup. Na snímku sklípkan Lightfootův.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Kočky versus psi. Které zvíře je lepší pořídit si domů? • Kočky a psi jsou nejoblíbenějšími domácími mazlíčky po celém světě. Ať už preferujete společnost koček nebo psů, každé z těchto zvířat má své jedinečné vlastnosti a charakter, které mohou ovlivnit vaše rozhodnutí o tom, které zvíře si pořídit do domácnosti.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu. Možná dostane i medaili • Na nadcházející víkend si Zoo Praha připravila zajímavý program pro návštěvníky všech věkových kategorií. V pátek, kdy mají školáci pololetní prázdniny, proběhnou mimořádná komentovaná krmení a setkání u mnoha druhů zvířat. V sobotu lachtan Meloun zahájí olympiádu speciálním vystoupením a slavit se budou 5. narozeniny orangutaní slečny Diri. Na neděli se pak mohou těšit všichni milovníci želv.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu v Zoo Praha speciálním vystoupením.

Na křídlech motýlů. Botanická zahrada ukáže exotické cestovatele • Už posedmnácté se letos do skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy vrátí exotičtí motýli. Tentokrát se představí v možná překvapivé roli, a to coby cestovatelé. Dozvíte se, odkud a kam se motýli přesouvají, kolik kilometrů dokáže motýl uletět za jediný den, který druh uletí největší vzdálenost, a mnoho dalších zajímavostí.

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus).

Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost • Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Návštěvníci kunratického zookoutku zabili tříletého daňka Alfonse • V kunratickém zookoutku došlo minulou sobotu ke smutné tragédii. Jeden z obyvatel zdejšího výběhu, tříletý daněk Alfons, uhynul. Na vině je nezodpovědné chování návštěvníků, kteří nedbali varování a zvířeti hodili do výběhu zkažené jídlo.

Nezodpovědnost návštěvníků stála život nevinné zvíře.

V pražské zoo se vylíhlo mládě tučňáka přímo před očima rodičů • V pražské zoologické zahradě v Pavilonu tučňáků se 18. října vylíhnul přímo před zraky svých rodičů tučňák Humboldtův. Aktuálně váží 406 gramů a jeho rodiče – samec Kulička (z pražského odchovu) a samice Plzeňačka (původem z Plzně) – se o něj od počátku vzorně starají. V bezpečí nory, kde zatím mládě tráví čas, jej zahřívají svými těly, a samozřejmě ho krmí natrávenými rybami.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

Největší i nejmenší štíři světa jsou nyní k vidění v pražské zoo • V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě můžete až do 26. května 2019 vidět unikátní kolekci štírů. Jedinečné tvory zájemcům přiblíží i komentované prohlídky, které se konají každou neděli.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků.