RUBRIKY
HLEDAT

sochy

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh • Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou.

Smíchovskou náplavku zdobí pět plechových záchranných člunů • Sochařský festival Sculpture Line se v samém závěru letošního ročníku rozrostl o dílo Lifeboats (Záchranné čluny) německého umělce Johannese Pfeiffera, které vytvořil přímo pro Prahu. Ve středu zakotvilo na Smíchovské náplavce mezi kobkami 16 a 17.

Veřejný prostor v Praze v létě zaplní sochy renomovaných autorů • Sochařský festival Sculpture Line již počtvrté obsadí pražská veřejná prostranství a originálně doplní a oživí rušná místa v centru i prostory mimo hlavní tepny města. Od poloviny června až do konce září budou obyvatelé i turisté na svých cestách potkávat instalace renomovaných domácích i zahraničních autorů. K vidění bude například obří Hlava Kurta Gebauera na Novoměstské radnici, majestátní Trůn Antonína Kašpara na Vyšehradě, provokativní kostlivcův Like od Kryštofa Hoška na Jungmannově náměstí, Bronzoví hráči Michala Gabriela u Bastionu, železný Keř Jakuba Flejšara ve Františkánské zahradě, křiklavý Nenažranec Andreje Margoče u Tančícího domu, Kapsule Tomáše Medka před Černou labutí či industriální Dynamicon Štefana Milkova na náměstí Václava Havla. Před budovou ČEZ „vyroste“ téměř třímetrový ocelový Strom od Ivy Mrázkové a její Feminité ozdobí Ministerstvo kultury. V ulici Na Příkopě najde svůj nový domov socha Rememberence of a Desire od německého sochaře Jörga Plickata, jeho další instalace s názvem Valse bude k vidění na náměstí Republiky. Původem estonská sochařka Inga Aru vytvořila dvojici soch s názvem Muse of Industry, které budou vítat kolemjdoucí před obchodním domem Kotva. [related-post id="10732"] Letos poprvé nemíří Sculpture Line pouze do ulic, festival doprovodí interiérová výstava v pražském Mánesu. Ta od 15. do 29. června nabídne přehlídku menších plastik a interiérových soch. Poté se výstava vydá do dalších českých a moravských měst, kde Sculpture Line rovněž probíhá (Pardubice, Plzeň, Broumov, Liberec, Jablonec, Ostrava, Trutnov, Brno, Vratislavice).

Nepřehlédněte

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

20. 11. 1889: Zařizování telegrafů a telefonů a schůze pražských hospodských • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

17. 3. 1868: Podvodník prodal nezkušené dívce falešný zlatý řetízek k hodinkám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 8. 1890: U soudu hrála nemocnou žebračku, přitom si žije na vysoké noze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Staroměstská tržnice na svou rekonstrukci stále čeká • Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů. Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké plány magistrát s tržnicí má? 

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem • Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 5. 1889: Omrzelost životem dohnala mladého muže k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové přechody a méně zábradlí. Karlovo náměstí prochází další fází rekonstrukce • V uplynulých dnech začala další etapa proměny Karlova náměstí. Dělníci se pustili do rekonstrukce vozovek a chodníků po obvodu náměstí. Největší novinkou budou nové přechody. Práce by měly skončit na konci srpna.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár