transplantace plic

Nepřehlédněte

Tuberkulóza v Česku stále není vymýcena. Počty nakažených jsou vysoké • Vykašlávání krve, pocení, slabost, teplota, bolesti na hrudníku – to jsou některé z typických příznaků tuberkulózy, nemoci, kterou se nedaří i přes veškerou snahu zcela vymýtit. Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje. Tento den (24. 3.) si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Lékaři z Motola loni transplantovali srdce pěti dětským pacientům • Lékaři Dětského kardiocentra FN Motol provedli v loňském roce celkem pět transplantací srdce – třem chlapcům a dvěma dívkám. Jedná se o rekordní počet transplantací uskutečněných během jednoho roku, a to za posledních deset let. Od roku 2013, kdy MZ ČR schválilo Dětské kardiocentrum jako transplantační centrum pro srdce u dětí, zde bylo provedeno celkem 17 transplantací. 

Transplantaci srdci loni úspěšně zvládla i pětiletá Adélka.

Operace tepny bez řezu skalpelem. Homolka drží světové prvenství v robotické cévní chirurgii • Pět až sedm malých vpichů namísto podélného řezu celé břišní stěny. Pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nemusí podstupovat otevřenou operaci. Stačí jen miniinvazivní robotický zákrok.

Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.

Bude Nemocnici Na Františku provozovat soukromá firma?

Pod falešnou identitou oklamal dvě nemocnice i přítelkyni. Hrozí mu osm let vězení • Kriminalisté čtvrtého policejního obvodu pátrají po totožnosti muže, kterému byl na cizí kartu pojištěnce voperován v nemocnici v Praze 4 kardiostimulátor. Zdravotní pojišťovně tím vznikla škoda ve výši tři čtvrtě milionu korun. Muže nejdříve ošetřovali v druhé polovině roku 2012 v nemocnici v Kolíně. Následně byl převezen do nemocnice v Praze 4, kde podstoupil dvojnásobnou hospitalizaci a voperování kardiostimulátoru. Poté se muž dostavil ještě několik kontrol. Na poslední, která měla být v květnu 2017, už ale nepřišel. Policisté řeší případ od srpna 2017. Zatím se jim podařilo získat fotografii hledaného a dopátrali se i jeho bývalé přítelkyně, se kterou žil asi tři roky. Jak se později zjistilo, i jí o své pravé totožnosti lhal. Muž tehdy vystupoval pod jménem Daniel Aubrecht. V souvislosti s vyšetřováním už byly zahájeny úkony trestního řízení pro trestný čin podvod, za což hrozí až osm let odnětí svobody. Pokud muže na fotografii poznáváte, nebo máte informace místě jeho pobytu, ozvěte se na linku 158. [related-post id="10187"]

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Jean Reno poslal povzbudivá slova českým zdravotníkům • Slavný francouzský herec Jean Reno zaslal prostřednictvím sociálních sítí pozdrav všem zaměstnancům i pacientům pražské Nemocnice Na Homolce. Video zveřejnila nemocnice v pondělí a okamžitě se stalo hitem. Hvězda francouzského filmu v něm dodává odvahu zdravotníkům a pacientům.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Noční můra na operačním sále. Co zažívá člověk, který se probudí uprostřed operace • Procitnutí z narkózy během operačního zákroku děsí nejednoho pacienta. Šance, že se něco takového stane právě vám, přitom není vůbec malá. Ve Velké Británii před několika lety proběhla rozsáhlá studie, která zjišťovala, kolik lidí se předčasně probere z narkózy přímo na operačním sále. Odborníci zkoumali záznamy ze tří milionů operací. A výsledek byl děsivý. Tato hrůzostrašná situace nastane v přibližně v jednom z devatenácti tisíc případů. Naprostá většina lidí se naštěstí probere buď chvíli po usnutí, kdy ještě operace ani pořádně nezačala, nebo v jejím úplném závěru. Ti, kteří ale procitli uprostřed operačního výkonu, popisují své zážitky jako neskutečné peklo. Mozek je zcela při vědomí, ale zbytek těla je paralyzován narkotiky, takže není možné se pohnout nebo křičet. Pacienti cítí buď neskutečnou bolest v operované oblasti, nebo velmi nepříjemný pocit tlaku. Člověk se prý připadá, jako by byl pohřbený ve vlastním těle. U někoho může taková zkušenost zanechat nejrůznější traumatické následky na celý život. Nepředstavitelná muka Asi nejznámější je případ Američanky Carol Weihrer, která před lety podstupovala operaci vynětí oka. Hrůzostrašný zážitek popsala ve své knize Oběti anestezie: „Na vytáhnutí oka z důlku je potřeba velká síla. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah. Byl to nejotřesnější zážitek mého života, je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet.“ Příčinou náhlého probuzení z narkózy nejčastěji bývá buď špatná kombinace léků, nebo fakt, že tělo reaguje na uspávací látky odlišně, než je tomu u většiny ostatních lidí. V dnešní době se již podobným případům dá předejít. Některé nemocnice jsou vybaveny přístrojem, který monitoruje mozkovou aktivitu během operace. Všude jinde navíc lékaři během operace hlídají činnost srdce, hladinu oxidu uhličitého i další aspekty, které signalizují probouzení pacienta. Některé léky však stresové odezvy těla potlačují, a tak se čas od času někdo bohužel skutečně probudí.

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.

Idiopatická plicní fibróza se zpočátku hlásí nenápadně. Důležitá je včasná diagnóza • Pražané si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí jedenáct ambulancí. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři potvrdili IPF dvěma pacientům. U jedenácti dalších objevili jiné plicní nemoci, jako jsou například astma či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). 

Rakovina plic zpočátku nebolí. Příznaky lidé často řeší až v pokročilém stádiu • Tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách po celém Česku dnes vyrazily do ulic prodávat tradiční žluté květy měsíčku lékařského se stužkou meruňkové barvy. Hlavním tématem 23. ročníku veřejné sbírky Český den proti rakovině jsou nádorová onemocnění plic.

Motolská nemocnice modernizovala intenzivní péči pro novorozence • Celkem 7 špičkově vybavených pokojů bude ve FN Motol od tohoto týdne využívat tým specialistů ošetřující nejmenší pacienty, kteří vyžadují intenzivní zdravotní péči. Maximální kapacita oddělení je 20 lůžek. Naprosto unikátní v tuzemských poměrech jsou 2 boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence. Ty umožňují spolu s miminkem hospitalizovat i jeho maminku nebo další rodinné příslušníky. A to přesto, že se jedná o superspecializované pracoviště, tzv. jednotku intenzivní a resuscitační péče.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.