V Motole provedli mimořádně náročnou transplantaci plic

ZprávyPražskýDEN.cz19. února 20214 minuty čtení

Operační sál (ilustrační foto)

Foto: CC0 Pixabay.com

Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce.

Samotný zákrok i celý pooperační průběh byl komplikovaný především proto, že pacientka byla neuvěřitelných 143 dní připojena na umělou plíci, i když dosavadní rekord byl pouhých 79 dní. V důsledku toho došlo při preparaci plicního zkratu k devastujícímu poškození srdce, především levé komory a následnému opakovanému pooperačnímu selhávání srdce.

Už od počátku hospitalizace pacientky ve VFN řešili zdravotníci její velmi kritický stav. Do nemocnice byla přijata s masivním chrlením krve z plic a srdečním selháváním. Byla připojena na plicní ventilátor a ECMO (mimotělní membránová oxygenace). Už tehdy bylo evidentní, že transplantace plic pro ni znamená jedinou možnou šanci na další život. V té době však ještě nebyla zařazena do transplantačního programu a ani její zdravotní stav nebyl natolik dobrý, aby byla schopná takto složitý chirurgický výkon s náročnou pooperační péčí podstoupit.

Nejprve ji proto lékaři z VFN za asistence odborníků z německého Regensburgu připojili na přístroj zajišťující mimotělní výměnu plynů (NOVALUNG), tzv. umělou plíci. „Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic, ale bohužel se nám to nepodařilo. Její stav byl tak těžký a závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím originálním, co by jí umožnilo rehabilitaci a mobilizaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce,“ popisuje doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., vedoucí lékař intenzivní péče KARIM VFN a 1. LF UK.

Plíce byly podle doc. Balíka hypertenzí natolik poškozeny, že se jimi krev neprotlačila a bez podpory mimotělního oběhu by pacientka už dál nepřežila. Takto jí bylo umožněno žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, kdy byl průtok krve zprava do levého srdce poháněn její vlastní pravou komorou. Tělo tak mělo čas se zotavit a připravit na transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou. Nikdo nepředpokládal, že kombinace nepříznivých faktorů jako např. vzácnější krevní skupina, absence ČR v Eurotransplantu, nebo pandemie koronaviru povedou ke kritickému nedostatku dárců a 143 dnům na této podpoře srdce a plic. Naštěstí se ale pacientka nakonec dočkala a 18. června 2020 byla ve FN Motol konečně transplantovaná.

[related-post id=“38907″]

Operace byla náročná i vzhledem k tomu, že zmiňovaný přístroj je koncipován jen na překlenovací období v délce 14 dní, tedy přechodně krátkou dobu, než nemocný podstoupí vlastní transplantaci. To, že doba, po kterou na ní byla pacientka v tomto případě připojena, ji několikanásobně přesáhla, způsobilo v jejím organismu zásadní změny, které komplikovaly nejen samotnou transplantaci, ale i později vlastní pooperační průběh. „Němečtí kolegové jistě vůbec netušili, že pacientka zůstane na tomto přístroji tak dlouho. Jeho vlastní odstranění pak bylo vzhledem k tzv. přestavbě levé komory a masivním srůstům s levou srdeční komorou velmi náročné a zásadním způsobem ovlivnilo bezprostřední potransplantační průběh,“ říká MUDr. Jan Burkert, Ph.D., kardiochirurg a primář Oddělení transplantací a tkáňové banky.

Jak pacientku, tak i zdravotníky tak po operaci čekala další velmi náročná a riziková etapa plná maximálního nasazení, ale i velké nejistoty. „Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádalo několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ vzpomíná prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí transplantačního programu transplantací plic. Podle něj se pacientčin stav podařilo uspokojivě stabilizovat až za týden od provedení operace.

To, že mohla být pacientka z FN Motol propuštěna před Vánoci, byla zásluha mnoha týmů zdravotníků z několika klinik. Nejen toho chirurgického, ale i anesteziologického pod vedením MUDr. Františka Mošny a MUDr. Jana Berouška, jako i dalších specialistů z Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, a dále intenzivistů a internistů.

Pro všechna zásadní rozhodnutí v průběhu léčby byl ustanoven konziliární tým odborníků z VFN a FN Motol. Celý úspěch je tak výsledkem vynikající spolupráce mezi specialisty obou těchto nemocnic.

Nepřehlédněte

Nemocnice Na Františku přejde pod správu pražského magistrátu • Hlavní město převezme od MČ Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. Radnici městské části zůstane budova a pozemek. Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského změna zřizovatele umožní rozvoj zdravotní péče v Praze. Dohoda navazuje na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

V Motole se narodila čtyřčata. Rodiče čeká pořádný zápřah • V pondělí 11. června se ve FN Motol manželům Josefovi a Heleně narodila čtyřčata - Anežka (1400 g), Monika (1530 g), Klára (1450 g), a Ondřej (1660 g). „Rozhodnutí, kterou porodnici zvolit, nebylo vůbec těžké. Ve FN Motol jsme chtěli rodit nejen pro to, že tady přišel na svět už náš prvorozený syn Vojta a znali jsme skvělý přístup lékařů a sestřiček, ale i z toho důvodu, že pokud by došlo k nějakým nenadálým komplikacím, má motolská nemocnice tzv. vše pod jednou střechou a bylo by o naše děti určitě výborně postaráno,“ říká tatínek Josef. Celý porod proběhl bez komplikací, maminka i všechny čtyři děti jsou v pořádku. V péči zdravotníků zůstanou pravděpodobně ještě několik týdnů. Republiková rarita Podle statistik se jedná o dvaadvacátá čtyřčata od roku 1950 a první za posledních 15 let. V roce 1974 byly zaznamenány celkem čtyři takové porody. Po dvou čtyřčatech se narodilo v letech 1959, 1987 a 2001. Od roku 2013 má Česko také svá první paterčata. [gallery size="full" columns="1" ids="11081,11082,11083,11084"]

Pod falešnou identitou oklamal dvě nemocnice i přítelkyni. Hrozí mu osm let vězení • Kriminalisté čtvrtého policejního obvodu pátrají po totožnosti muže, kterému byl na cizí kartu pojištěnce voperován v nemocnici v Praze 4 kardiostimulátor. Zdravotní pojišťovně tím vznikla škoda ve výši tři čtvrtě milionu korun. Muže nejdříve ošetřovali v druhé polovině roku 2012 v nemocnici v Kolíně. Následně byl převezen do nemocnice v Praze 4, kde podstoupil dvojnásobnou hospitalizaci a voperování kardiostimulátoru. Poté se muž dostavil ještě několik kontrol. Na poslední, která měla být v květnu 2017, už ale nepřišel. Policisté řeší případ od srpna 2017. Zatím se jim podařilo získat fotografii hledaného a dopátrali se i jeho bývalé přítelkyně, se kterou žil asi tři roky. Jak se později zjistilo, i jí o své pravé totožnosti lhal. Muž tehdy vystupoval pod jménem Daniel Aubrecht. V souvislosti s vyšetřováním už byly zahájeny úkony trestního řízení pro trestný čin podvod, za což hrozí až osm let odnětí svobody. Pokud muže na fotografii poznáváte, nebo máte informace místě jeho pobytu, ozvěte se na linku 158. [related-post id="10187"]

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Lékaři z Motola loni transplantovali srdce pěti dětským pacientům • Lékaři Dětského kardiocentra FN Motol provedli v loňském roce celkem pět transplantací srdce – třem chlapcům a dvěma dívkám. Jedná se o rekordní počet transplantací uskutečněných během jednoho roku, a to za posledních deset let. Od roku 2013, kdy MZ ČR schválilo Dětské kardiocentrum jako transplantační centrum pro srdce u dětí, zde bylo provedeno celkem 17 transplantací. 

Transplantaci srdci loni úspěšně zvládla i pětiletá Adélka.

Operace tepny bez řezu skalpelem. Homolka drží světové prvenství v robotické cévní chirurgii • Pět až sedm malých vpichů namísto podélného řezu celé břišní stěny. Pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nemusí podstupovat otevřenou operaci. Stačí jen miniinvazivní robotický zákrok.

Idiopatická plicní fibróza se zpočátku hlásí nenápadně. Důležitá je včasná diagnóza • Pražané si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí jedenáct ambulancí. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři potvrdili IPF dvěma pacientům. U jedenácti dalších objevili jiné plicní nemoci, jako jsou například astma či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). 

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Ministr odvolal ředitelku Bulovky Vrbovskou kvůli pochybným finančním operacím • Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) dnes odvolal ředitelku Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou. Řízením nemocnice byl dočasně pověřen její statutární zástupce František Novák. V nejbližší době bude vyhlášeno řádné výběrové řízení na pozici nového ředitele.

Odvolaná ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská.

Rakovina plic zpočátku nebolí. Příznaky lidé často řeší až v pokročilém stádiu • Tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách po celém Česku dnes vyrazily do ulic prodávat tradiční žluté květy měsíčku lékařského se stužkou meruňkové barvy. Hlavním tématem 23. ročníku veřejné sbírky Český den proti rakovině jsou nádorová onemocnění plic.

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život • Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Jean Reno poslal povzbudivá slova českým zdravotníkům • Slavný francouzský herec Jean Reno zaslal prostřednictvím sociálních sítí pozdrav všem zaměstnancům i pacientům pražské Nemocnice Na Homolce. Video zveřejnila nemocnice v pondělí a okamžitě se stalo hitem. Hvězda francouzského filmu v něm dodává odvahu zdravotníkům a pacientům.