vichřice

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 4. 1868: Oslavy prvního máje v Bubenči zahájí velký koncert • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost prvního máje Slavnost prvního máje bude jako obyčejně v Bubenči velkým koncertem zahájena, který v tamní hostinské zahradě o 2. hod. odpoledne započne. Hostinský p. Pecold získal pro koncerty jež tam po celé léto vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek odbývány budou, hudební sbor pěšího pluku arcivévody Karla s kapelním mistrem p. Strebingerem. – Pražský denník, 29. 4. 1868 Pojmenování silnic V radě města Prahy uzavřeno, aby silnice, spojující silnici Belcrediovu se Stromovkou, pojmenována byla „silnicí Bělského“ a aby na obou těchto silnicích postaveny byly kamenné sloupy s jich jmeny. Také dán rozkaz úřadu stavebnímu a hospodářskému, aby nárožní nápisy v ulici trubní nahradil nápisem „ulice Alžbětina.“ – Národní listy, 29. 4. 1868 [related-post id="9783"]

27. 3. 1889: Choromyslní lidé v Praze nedostávají péči, jakou by si zasloužili • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

5. 3. 1868: Malého chlapce srazil vůz na Karlově náměstí. Zraněním podlehl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Málem umrznul Na pólo zmrzlý byl včera ráno od dělníků nalezen na rejdišti Vltavy jistý dřevoštěp. Ležel tam v koutě u nahromaděného kamení, aniž by byl dbal na pokřik dělníků, by se odtamtud odstranil. Dělníkům bylo divné, že tak tvrdě spí, i chtěli ho probuditi, shledali však, že spáč celý stuhlý jest. Odnesli ho do jedné blízké kořalny, kdež teplem opět poněkud k sobě přišel. Byl večer před tím notně se napil a blíže řeky místo k přenoclehování si vyhledal, kdež také usnul a následkem nočního mrazu stuhnul. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Neštěstí Předevčírem dopoledne byl na Karlovu náměstí poražen vozem malý hošík a tak strašně porouchán od kol, že v několika okamženích ducha vypustil. Neopatrný vozka byl zatknut, ačkoli ujeti chtěl. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Zmizela Včera oznámil na úřadě příslušném krejčovský pomocník Josef Kellner, v domě č. p. 325-3 bydlící, že dne 1. t. m. manželka jeho Barbora K. z bytu zmizela a marné dosud bylo vše jeho pátrání po ní. Poněvadž pohřešená celých šest měsícův churavěla a při tom patrné známky zádumčivosti a choré mysli jevila, obává se muž její, že snad stala se obětí chorobomyslnosti své. – Národní listy, 5. 3. 1868 [related-post id="6475"] Nové stavby v Praze Největších proměn doznává z měst pražských za posledních let bez odporu Nové město. Ukazujeme zejmena na senovážné náměstí, na ulici ječnou, lípovou a na ulici u blázince, kdež v posledních čtyř, třech letech vzrostly celé řady nových velkých domů činžovních. Však proměny dějí se dále. V nové poštovské ulici staví se právě naproti hostinci „u Fleků“ velký dům činžovní; v ulici hradební mezi koňskou a žitnou branou dostavuje se rovněž čtyřpatrový a v ulici u blázince trojpatrový dům činžovní; v továrně na stroje Breitfelda a Eyvanse dostavuje se nové křídlo továrny a v ječné ulici staví se 2 domy činžovní. S jara počne se stavěti značnější dům v ulici slunečné vedle hostince „u královny anglické“ a podobně promění se zahrada „u Hopfenstocků“ v staveniště, jež koupil p. Barroch dle doslechu za 29.000 zl., aby zde vyvedl dva větší domy činžovní. Však proslýchá se jestě o celé řadě nových staveb příštím jarem. – Národní listy, 5. 3. 1868

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.

23. 11. 1889: V Praze chybí cihly a jejich cena roste do astronomické výšky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.

24. 1. 1868: Další hrůzné detaily o vraždě mladého chlapce na Letné • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

23. 7. 1890: Dovoz a vývoz rostlin, záhadné úmrtí a utonulé dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 12. 1868: Neštěstí v továrnách a doznání mstivého žháře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.