1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami

Před lety v PrazePražskýDEN.cz1. února 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vítr v Praze

Valný vítr v noci na včerejšek zuřivší působil mnohé nepříjemnosti vozkům do Prahy jedoucím. Čirá tma zvěstovala nebezpečí neschůdné cesty a několika mlékařkám přihodila se ta nemilá nehoda, že se jim vozík do příkopu u silnice svrhl. Želežničné vlaky počínají taktéž pro neschůdné cesty a špatné počasí nepravidelně docházeti. Na kamenném mostě sebral vítr několika ženštinám a pánům, již o půlnoci z plesů domů se vraceli, klobouky s hlav a jedné ženštině docela pláštník. – Pražský denník, 1. 2. 1868

Sebevražda zločince

V zemské trestnici oběsil se ve středu ve svém vězení jistý Josef Petr z Bulic u Opočna, jenž byl pro těžké uškození na těle a pro krádež v Kutné Hoře na pět let odsouzen do těžkého žaláře. – Pražský denník, 1. 2. 1868

Sebevražda mládence

Lakyrnický chasník P., mladík to asi 21 letý, nalezen byl ve čtvrtek v jedné zahradě před žitnou branou oběšen na stromě. Týž se chtěl dřív sírkovinou otráviti, napil se, ale jen si popálil ústa, načež se oběsil. Proč to udělal, neví se. – Pražský denník, 1. 2. 1868

Sebevražda z nouze

V Chotimoři přeřezal si v neděli jistý muž, k němuž z celé krajiny lidé jakoby k advokátovi chodívali, žíly na rukou, čímž se ukrvácel. Špatné důchody v domácnosti byly příčinou skutku tohoto. – Pražský denník, 1. 2. 1868

[related-post id=“5025″]

Schůze

Výbor pro zřízení národního divadla v Praze odbývá dnes o 6. hodině večer schůzi v místnostech staroměstské radnice. Jednati se bude o zprávě a o návrzích stavebního odboru, o zprávě komise o rovnání se se společností řetězového mostu ohledně stavby divadelní; o zprávě a o návrzích slavnostního výboru; konečně o volných návrzích. – Národní listy, 1. 2. 1868

Nepřehlédněte

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

Domácí pečený čaj pro chladné dny připravíte až překvapivě snadno • Naše babičky měly spoustu triků, jak se v chladných zimních dnech příjemně zahřát. Jedním z nich byly pečené čaje. Právě ty se nyní po letech opět vrací do módy. Nejenže krásně provoní celou domácnost a pohladí po duši, ale jejich příprava je snadná a bude vás bavit.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

10. 2. 1868: Ženich se nedostavil na svatbu. Nevěsta nepřestává doufat • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Šest nalezených mrtvol za dva dny. Praha má za sebou víkend smrti • Praha má za sebou tragický víkend. Na různých místech metropole bylo krátce po sobě objeveno hned několik bezvládně ležících těl bez známek život. Policisté všechny případy vyšetřují, dosavadní výsledky naznačují, že mezi zemřelými jsou s největší pravděpodobností čtyři osoby bez přístřeší.

Smutná víkendová bilance. Na různých místech v Praze bylo objeveno šest mrtvol.

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 7. 1890: Nové podniky v Praze a náhlé úmrtí květinářky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 5. 1868: Celá Praha se chystá na velkolepou slavnost • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnostK slavnosti položení základního kamene k národnímu divadlu dějí se již přípravné práce v oněch ulicích, kudy se průvod ubírati bude. Na Josefském a svatováclavském náměstí, ve třídě Ferdinandově a na staveništi národního divadla budují se tribuny pro diváky. U vchodu do Kolovratské třídy jsou po obou stranách postaveny dvě pyramidy. Blíže spořitelny zbuduje se slavnostní brána. Včera dojelo sem do Prahy několik venkovských povozů s chvojí, by jí se ozdobily v ulicích postavené brány a tribuny. Okna v oněch domech, okolo nichž průvod se ubírati bude, jsou již z velké části zakoupena a některé z nich se dosti vysoko prodávají, což platí zvláště o oněch, jež se blíže staveniště národního divadla nalezají. – Pražský denník, 8. 5. 1868 KandelábryPlynové kandelábry na pražských náměstích stojící budou znovu a sice bronzovou barvou natřeny. Na zkoušku jsou prozatím kandelábry tyto na Štěpánském náměstí před chrámem sv. Mikuláše na Malé straně a na malém staroměstském náměstí barvou touto natřeny. Obarvením tímto, jež vkusněji nad předešlé se vyjímá, přispěje se značně k ozdobení velkolepých těchto kandelábrů. Jak se doslýchá, mají kandelábry již o slavnosti sv. Jana na všech místech rozsvíceny býti. Zbývá dosud ještě jen na ovocném trhu a na senovážném náměstí kandelábry postaviti. Na prvějším místě jest již potřebné lešení kol podstavce postaveno. U kendelábru mezi hybernáckou ulicí a prašnou věží byly kol podstavce čtyři nárožní kameny v těchto dnech zasazeny, by se podstavci jízdou neuškodilo. – Pražský denník, 8. 5. 1868 [related-post id="9937"] Uprchlík ze žaláře chycenKoncem října 1867 uprchl z pražské zemské trestnice jeden na sedm roků těžkého žaláře odsouzený trestanec a nemohl být nikterak vypátrán; trestanec tento z Kuří Vody rodilý byl ve společnosti jistého lupiče z Ruppersdorf od četnictva libereckého v úterý v Šimonovicích u Liberce v jedné stodole zatčen a k soudu libereckému odevzdán. Oba měli několik nabitých pistolí a zlodějská nářadí. – Pražský denník, 8. 5. 1868 Vražda na LetnéC. k. úřadové neustávají v neunavném pátrání, kdo by byl mladík, jehož mrtvola v masopustě byla pod belvederskou restaurací nalezena a kdo její vrah. Nyní zdá se, ze pátrání to povede přece k cíli, neboť podle všeho byl zavražděný nejspíš syn jedné hospodyně z blízka od Klatov. – Pražský denník, 8. 5. 1868

Národní divadlo uvede surrealistickou operu Láska ke třem pomerančům • Láska ke třem pomerančům patří k nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům Sergeje Prokofjeva. Surrealistická opera s pohádkovým příběhem, plná nádherné hudby, ale i vtipu, ironie a satiry, přitahuje a baví publikum na prestižních scénách po celém světě. Ovšem v Praze se hrála pouze v roce 1963 — poprvé a naposledy. Tento „dluh“ tuzemským příznivcům opery nyní splácí Národní divadlo. Sto let od vzniku Lásky ke třem pomerančům ji 16. května uvede ve velkoryse pojaté novodobé premiéře.

Sebevražda přímo během představení. Národní divadlo zažilo velký policejní zásah • Dvě desítky policistů a drama, na jaké Národní divadlo dlouho nezapomene. Mladá dívka chtěla spáchat sebevraždu přímo během probíhajícího představení. Nakonec se ukázalo, že šlo o vtip.

10. 4. 1868: Kavárnu pod Letnou bude provozovat pan Procházka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Drátař v ouzkostech Policejní strážník pozoroval ve středu odpoledne u Šlikova paláce malého drátaře, jak na kolemjdoucích žebře. I chtěl jej zatknouti. Jak to ale drátařík pozoroval a již vyváznutí neměl, odhodil pasti, které měl, a spatřiv, že je v prostřed ulice kanál otevřen, hajdy skočil do kanálu a zmizel. Kanálem pak běžel až pod uhelný trh, kdež nedaleko hostince »u Šturmů« zdráv zase vylezl. Strážník ho ovšem víc nedostal. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Zpronevěření Vdova po jednom hostinském na Malé straně odevzdala před pěti lety jednomu obuvníkovi a jeho ženě dva kufry k uschování. Když je teď nazpět žádala, ukázalo se, že jsou kufry už dávno všeho prádla a šatstva zbaveny. – Pražský denník, 10. 4. 1868 [related-post id="9067"] Zabavené doutníky Ve středu byla u oujezdské brány zabavena bedna, která sem byla po plzeňské drázce přivezena. Bylo sice udáno, že se v ní nalezá sklo, ale při bližším prohledání se nalezlo v ní 105 liber cizozemských pašovaných doutníků, které ovšem zabaveny byly. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, která svým krásným položením jakož i velmi pěknou úpravou zajisté vítaným bude místečkem Pražanům přešedším nový třetí náš most, pronajata bude kavárníkovi p. Procházkovi za 903 zl. roční činže. – Národní listy, 10. 4. 1868

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 6. 1868: Nazí muži ve Vltavě pohoršují pražské ženy a dívky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Něco o veřejném koupání-se na Smíchově Arciť nemůže být příhodnějšího a pohodlnějšího místa ku koupání-se ve Vltavě, jako v části proti Podolu až skoro ku Bráníku; kdo v neděli dělá výlet na parníku do Chuchle neb na Zbraslav, spatří proti Podolu a dále velké množství se koupajících mužského pohlaví, jak malých taktéž i hodně dospělých, ale bohužel bez všeho studu do vody jdoucích, aniž by kdo z nich na to ohled bral, že parník tak blízko okolo nich jede, a na něm krásná pleť rozličného stáří se nalezá. Ano mnozí nestydové ještě hulákajícím voláním slávy a jinými pokřiky pozornost na sebe obracejí. Bylo by zajisté záhodno, by policie takovým bezstoudným výstupům přítrž učinila a když ne jinak, tak alespoň v tu hodinu v neděli a ve svátek, kdy parník odjíždí a přijíždí, těm osobám, které plovacími spodky aneb jinak stoudně oděny nejsou, koupat se nedovolila. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Zabavené maso V úterý bylo jedné učitelské vdově v Karlíně zabaveno několik liber masa a zničeno, poněvadž bylo již nahnilé. Taktéž zabaven byl téhož dne v Brusce celý vepř, jejž chtěl kdosi do Prahy dopraviti, ač již byl nahnilý. Vepř odevzdán byl pohodnému. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Bouřka v Praze Bouřka v Praze, která ve středu večer hlavní město zastihla, řádila ve spojení s lijákem po všech ulicích pražských. V polou sv. Václavského náměstí až i částečně do Vodičkové ulice naplavilo se téměř jezero vody, anto kanály nebyly s to přívalu vod postačiti; stála tu chvílemi voda na půldruhého střevíce a naplnila také sklepy, sklady i nádvoří cukráře pana Hermanna, kdež na čtvrt lokte zvýší stála. Dům na Poříčí, o kterémž jsme se včera zmínili, že doň uhodilo, jest dům u zlatého slunce č. 1045, v němž se nachází železný sklad p. Fr. Šimka. Svědkové patrně viděli, jak se blesk nad tím domem rozštěpil na svě polovice; jeden papršlek svezl se po střeše, srazil ve dvoře se zdi u prvního patra maltu a zmizel v dlažbě na dvoře; druhý papršlek vjel z ulice do železného skladu, přitlačil tu účetníka ku zdi a zmizel, zanechav sírový zápach. Zápach ten byl ostatně v celém domě. Mimo to udeřil blek též do vesla velké lodě, jež stála na Vltavě nedaleko občanské plovárny a v půli je přerazil. Jiný blesk vjel do věže chrámu sv. Mikuláše na Starém městě, ale beze vší škody se ztratil. – Pražský denník, 5. 6. 1868

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.