Žena za pultem

Nepřehlédněte

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Hlasatelky se vrací na obrazovky. ČT spustí nový kanál pro seniory • Česká televize spouští v pondělí 23. března nový program ČT3. Důvodem je především snaha televize pomoci nejohroženější skupině - starším lidem, kteří jsou v této době nuceni zůstávat doma.

Praha chce koupit dům, kde zemřel Jan Palach a farář Josef Toufar • Vedení pražského magistrátu oznámilo, že chce začít jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Komplex dvou budov by se měl v budoucnu proměnit na důstojné místo, které by připomínalo historické milníky Česka v průběhu dvacátého století.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici již delší dobu chátrá. Jana Palacha a Josefa Toufara připomíná kresba designéra Otakara Duška.

VIDEO: Na Václaváku se demonstrovalo proti komunistům a Babišovi • Stovky lidí dorazily v neděli na Václavské náměstí, aby si připomněli 70. výročí komunistického puče z roku 1948. Demonstraci v den výročí tzv. "Vítězného února" svolali zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů. Organizátoři akce varují před návratem komunistů k moci a vládou jedné strany. Po období komunistické totality podle nich zůstala pouze "spálená země" a statisíce obětí.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

My všichni školou povinní. Během natáčení zemřela Dana Medřická. Hrát měl i Tomáš Holý • Se začátkem školního roku televizní stanice pravidelně reprízují dnes už kultovní seriál My všichni školou povinní. Určitě budete souhlasit, že hned při poslechnu úvodní melodie Petra Hapky se v člověku probudí nostalgie, prapodivná smutná nálada a někdy možná až úzkost. Čím to, že si tento seriál i po letech udržuje obrovský zájem diváků?

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život • Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.