Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka

ZajímavostiKristián Vích5. října 20184 minuty čtení

Žena za pultem

Foto: Archiv

Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Ženu za pultem začal  v roce 1975 natáčet tým tvůrců okolo scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Jaroslava Dudka. Dietl psal roli Anny Holubové na tělo herečce Janě Hlaváčové, ale uvažovalo se i o Jiřině Bohdalové. Když však s námětem přišel do Československé televize, dostalo se mu odpovědi, že si seriál nikdo neobjednal a ještě ke všemu není vůbec angažovaný. A že pokud se na realizaci vůbec najdou peníze, hlavní roli bude muset hrát někdo jiný, kdo je víc spjatý s KSČ.

Volba nakonec padla na Jiřinu Švorcovou, údajně proto, že už delší dobu neměla apolitickou roli. Fakt, že představitelka hlavní role byla členkou ÚV KSČ, je také zřejmě jeden z důvodů, proč Žena za pultem po revoluci dostala nálepku propagandistického seriálu. Navíc, vzhledem k tomu, že byl zaměřen na pracující, nevyskytují se v něm postavy vysokoškoláků ani intelektuálů.

S Jiřinou Švorcovou došlo ještě k jedné významné změně v hereckém obsazení. Josefa Abrháma, který by se prý ke Švorcové typově nehodil, vyměnili tvůrci seriálu za Petra Haničince.

Vinohradský ansámbl

Režisér Jaroslav Dudek pracoval v Divadle na Vinohradech. Do rolí si tak v mnoha případech vybral herce, které dobře znal – třeba Hanu Maciuchovou (lahůdková Olinka), Zdeňka Řehoře (zástupce vedoucího Vilímek), Jaromíra Hanzlíka (závozník Oskárek), Danielu Kolářovou (prodavačka Soňa) nebo Danu Medřickou (matka Anny Holubové). Členkou divadla byla ostatně i hlavní herečka Jiřina Švorcová.

Herci při natáčení prokázali nesmírné nasazení. Například Vladimír Menšík, představitel vedoucího prodejny Karase, byl těžce nemocný a po každém natáčecím dni ho pravidelně převáželi do nemocnice. Přímo na place si dokonce musel píchat injekce. Asistovala mu u toho Lenka Termerová (koktavá Jiřinka), která jako jediná z celého štábu při pohledu na jehlu zajíždějící pod kůži neomdlévala.

Jiří Lábus v seriálu ztvárnil roli kýchajícího mladíka s rýmou. Na scénu se prý připravil inhalací pracího prášku. Díky tomu měl pak červený nos i slzy v očích.

Není bez zajímavosti, že Janě Bouškové, představitelce protivné dcery Michalky (kterou by nejeden divák s chutí okamžitě proplesknul) hrála babičku Dana Medřická. Jana Boušková si o několik let později vzala v reálném životě za muže jejího syna Václava Vydru.

Samoobsluha zázraků

V konfrontaci s realitou připomínal seriálový obchod spíš samoobsluhu zázraků. Normálně se na banány, mandarinky nebo kaviár stály fronty (pokud tedy vůbec byly k dostání, což se stávalo spíše výjimečně), ale v seriálu se pod tíhou těchto artiklů prodejní pulty a regály doslova prohýbaly. Jiřina Švorcová vzpomínala, že všechny lahůdky byly pečlivě naaranžované a herci si nesměli nic vzít. Dodavatelem „nedotknutelných“ rekvizit bylo lahůdkářství U Anděla na Smíchově. Seriálová prodejna stála rovněž na Smíchově, na náměstí 14. října. Dnes byste ji tam už ale hledali marně.

Pohoršení soudruzi

Když byl seriál dokončen, tvůrci ho předložili ke schválení. Cenzoři během projekce dnes už legendární „postelové“ scény Jiřiny Švorcové s Petrem Haničincem doslova zkoprněli. Na tehdejší dobu šlo o natolik pikantní záběry, že vedení strany vyjádřilo pochybnosti, zda je vhodné, aby rozvedená soudružka, matka dvou dětí, žila tak nevázaným sexuálním životem.

[related-post id=“25536″]

Statečná žena do celého světa

Diváci v Československu mohli první díl Ženy za pultem sledovat v pondělí 10. prosince 1977. Seriál si získal nesmírnou popularitu a ze všech herců se přes noc staly celonárodní hvězdy. S velkým úspěchem se poté vysílal i ve spřátelených socialistických zemích – třeba na Kubě nebo v NDR, kde se pod názvem „Die frau hinter dem Ladetisch“ dočkal až do pádu berlínské zdi celkem deseti repríz. Naopak poměrně vlažně přijali Ženu za pultem diváci v Sovětském svazu.

Po sametové revoluci se u nás seriál dlouhou dobu nevysílal, mj. proto, že byl kritiky označován ze čirou propagandu bývalého režimu. Když se pak v roce 2002 k repríze odhodlala soukromá TV Prima, úvodní epizodu si podle peoplemetrů pustilo 1,8 milionu diváků. A své věrné diváky má Žena za pultem dodnes, ať už si o ní každý myslíme cokoliv.

Nepřehlédněte

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Sbohem, soudruzi! Skupina umělců vyzývá, aby voliči definitivně skoncovali s komunisty • Šestnáct osobností z oblasti kulturní scény se připojilo k iniciativě, která vyzývá spoluobčany k účasti v nadcházejících parlamentních volbách. Zároveň chce dosáhnout toho, aby v Poslanecké sněmovně v budoucnu již nebyl žádný komunista.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život • Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Socialistická recitátorka Pelikánová sklízí dodnes jen posměch. Její život byl smutný a tragicky skončil • Odkaz socialistické recitátorky Ludmily Pelikánové přetrval i čtvrt století po její smrti. I když úplně jinak, než by sama chtěla. Může za to hlavně legendární vystoupení v pořadu Křeslo pro hosta, které dodnes koluje na internetu a baví desítky tisíc lidí.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Část diváků brzy přijde o televizní signál. Problém to může být hlavně pro seniory, říká psycholožka • Místo oblíbených televizních pořadů jen černá obrazovka. Přesně to hrozí už na konci listopadu části diváků, kteří dosud nejsou připraveni na nový vysílací standard DVB-T2. Vypínání stávající pozemní vysílací sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 postupně čeká celou Českou republiku.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Ústřední ředitel Jan Zelenka, první muž Husákovy normalizační televize • Podobu televizního vysílání v 90. letech u nás výrazně formoval Vladimír Železný, spoluzakladatel a ředitel soukromé TV Nova. Ten ale zdaleka nedosáhl takového vlivu, jaký měl v médiích v předchozích dvou dekádách Jan Zelenka, ústřední ředitel Československé televize.

Jan Zelenka šéfoval Československé televizi úctyhodných dvacet let.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Praha chce koupit dům, kde zemřel Jan Palach a farář Josef Toufar • Vedení pražského magistrátu oznámilo, že chce začít jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Komplex dvou budov by se měl v budoucnu proměnit na důstojné místo, které by připomínalo historické milníky Česka v průběhu dvacátého století.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici již delší dobu chátrá. Jana Palacha a Josefa Toufara připomíná kresba designéra Otakara Duška.