Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10

ZprávyPražskýDEN.cz • 19. prosince 2017 • 1 minuta čtení

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

Foto: MČ Praha 10

Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

“Získali jsme mapové podklady z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, a to historické ortofotomapy, které jsme poskládali tak, aby si každý mohl prohlédnout, jak se městská část Praha 10 v čase územně vyvíjela. Cílem je, aby se mohl každý náš obyvatel podívat, jaká je historie domu či ulice, ve které bydlí,” vysvětluje radní pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík. Mapové podklady sahají až do roku 1938.

Zajímavé je, že už takřka před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality, takřka takové, jakou známe z internetových satelitních map dnešní doby. Zatímco dnes se zemský povrch fotí družicemi, původně sloužila k focení letadla. Snímky se dochovaly a tak nebyl problém z nich vytvořit souvislý mapový podklad.

“Mezi jednotlivými časovými úseky se dá libovolně přepínat, nebo si po výběru jednotlivých let spustit časový záznam jako film. Důležité je, že je mapa implementována do Google mapy, tudíž v ní lze vyhledávat podle názvů ulic,” vysvětluje Zoufalík.

Vstoupit do diskuze

historie historie Prahy letecká mapa Praha 10 stará letecká mapa

Nepřehlédněte

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

18. 9. 1868: Pražská rodina si najala služku. Vyklubala se z ní zlodějka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie O zasypání na Smichově na staveništi zahrady knížete Kinského dovídáme se, že mělo větší neštěstí za následek, než jsme včera pověděli. Když se hlína v gruntech sesypala, přitlačilo to 30letého dělníka Jos. Knížka z Třebenic na protější zeď, tak že se mu zlomil vaz a ubohý již jen co mrtvola vytažen jest. Zanechal po sobě vdovu a dvě malé dítky. Nádenník Martin Katzl byl velmi těžce poraněn na obou nohách a nadenník Josef Roman na rameně, tak že oba dopraveni jsou do nemocnice. Jediný Josef Kuklík vyvázl z nebezpečí a jen lehké poranění odnesl. Stavbu toho domu vede si železniční úředník pan Antonín Srb, jejž zastupuje tam obyčejně palír pan Štětka. Mrtvola zasypaného Knížka odnešena byla do košířské umrlčí komory. Včera v 1 hodinu s poledne prohlížela soudní komise zemská staveniště, kde dělníci zasypáni byli. Mrtvý Knížek pak byl včera o 3. hod. odpoledne lékařsky ohledáván. – Pražský denník, 18. 9. 1868 Zlodějka Jedna rodina v Králodvorské ulici v Praze přijala před pěti dny služku, rodilou z Hostinného. V úterý si služka ale přivstala, oblékla se do šatů paniných, vzala si za 80 zl. prádla a šatstva a 109 zl. na hotovosti a ujela pryč po železnici. Když se bratr okradené paní o chvíli později vrátil jiným vlakem do Prahy, nalezl v nádraží sestřina psa, který nejspíš služku byl doprovázel. Tak se aspoň zvědělo, kterým směrem zlodějka ujela. – Pražský denník, 18. 9. 1868 [related-post id="12409"] Výtržnost na Vltavě Výtržnost se udála předvčírem v poledne na Vltavě, kde před jezem u starom. mlýnů se nastavilo asi 50 plavců s vory, kteří před ustanovenou dobou skrze vrátka chtěli proplouti. Obecní strážník, jenž s jedním mlynářem jel na lodici k plavcům, aby pořádek zjednal, byl výhružkami obsypán a musel se vzdáliti. Na to plavci násilně otevřeli vrátka a plouli dále. Policejní úředník ale je pronásledoval a vyšetřil jmena jejich, aby proti nim vyšetřování bylo zavedeno. – Pražský denník, 18. 9. 1868

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 7. 1890: Nové stavby na Vinohradech, zmlácená prodavačka a smrt při koupání • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

19. 11. 1889: Řešení nedostatku lékařů a odpor proti pivním tlakostrojům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 6. 1890: Podezřelý nález a nové schody u Emauzského kláštera • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868