Unikátní vánoční poselství prezidenta Masaryka je aktuální i po 85 letech
V prosinci 1933, tedy přesně před 85 lety, pronesl v Praze tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk před filmovými kamerami vánoční poselství obyvatelům Československa. Vznikla tak tradice prezidentských vánočních a novoročních projevů, která s nejrůznějšími obměnami přetrvala až do současnosti.
Dlouhá léta jsme byli zvyklí sledovat v televizi prezidentské projevy na Nový rok. Tuto tradici pozměnil současný prezident Miloš Zeman, novoroční projev přesunul už na 2. svátek vánoční, aby tak navázal právě na Masaryka.
Novoroční prezidentské projevy se vysílaly v televizi až od 60. let. Předtím byly promítány v kinech a slyšet je mohli i posluchači rozhlasu.
TGM mluvil k národu prostřednictvím novoročních rozhovorů pro tisk, ale až v roce 1933 natočil poprvé na kameru pro filmový týdeník vánoční poselství míru a naděje. Jednalo se o první a zároveň také poslední takový projev. A i když šlo v jeho případě vlastně o výjimku, svým způsobem se zasloužil o vznik tradice.
Před Vánocemi roku 1935 se novým prezidentem stal Edvard Beneš, jeho projev byl tedy vlastně inaugurační proslov, takže další vánoční poselství bylo proneseno až v roce 1936.
Masaryk v unikátním záznamu vzpomíná na své dětství, varuje před válkou a nabádá spoluobčany, aby se nerozčilovali politikou a hospodářstvím.
[youtube]_ajerv52dAE[/youtube]
Celý text Masarykova vánočního poselství
Naše děti se již připravují na svátky vánoční, i vzpomínám svého dětství, když jsem se spolužáky v naší vesnici koledoval od domu k domu: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.
Od té doby minula léta a léta zkušeností, zvláště také politických. Prožil jsem zejména světovou válku a uvědomil jsem si, co válka a bojovný militarismus, vedoucí k válce, znamená. I vzpomínám zase a stále těch slov evangelia a opakuji je vroucně a s plným přesvědčením, v naději, že se všichni, moji spoluobčané a občané všech států, konečně rozhodneme pro Ježíšovo přikázání čistého lidství.
Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní; v celém veřejném životě, v hospodářském a politickém, musíme se vzdát vší násilnosti.
Světová válka zrodila světovou Společnost národů; docela správně jsme se tenkrát rozhodli, že lze pokoj a mír zabezpečit po dobrém. Pokládám Společnost národů za dobrý prostředek k utužení vzájemnosti národů; je-li potřeba nějakých oprav její organizace, dohodněme se o nich odkrytě a mužně. Dělejme konečně všichni politiku rozumnou a poctivou. Znám Oxenstiernovu charakteristiku politiky. Měl pravdu pro dobu starého režimu – dnes, po tolika válkách a revolucích, musíme švédského státníka korigovat uznáním zásad svobody a bratrství platných pro jednotlivce, státy a národy. Nevidím v dnešní době žádného politického problému, který by státníci čestní a rozumní nemohli společným úsilím rozřešit mírně.
Děkuji Fox-Filmu, že mně svou velikou organizací poskytl příležitost občanům republiky, Spojených států a občanům ostatních států přát šťastné a veselé svátky – Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!
