Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici

ZprávyKristián Vích29. listopadu 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.

Počátkem roku 2018 dosáhl počet obyvatel České republiky 10,610 milionu a byl nejvyšší od konce druhé světové války. Podle nové demografické projekce Českého statistického úřadu se bude počet obyvatel zvyšovat ještě dalších jedenáct let, poté se trend obrátí.

„Předpokládáme, že na konci dvacátých let budeme mít přibližně 10,8 milionu obyvatel, což bude nejvíce v tomto století. Období šedesátých a sedmdesátých let by naopak mělo být charakteristické největšími početními úbytky. Počátkem osmdesátých let poklesne velikost české populace na 10,4 milionu osob. Na konci století by pak měl počet obyvatel dosahovat přibližně 10,5 milionu osob,“ uvádí Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

[related-post id=“14577″]

Kromě roku 2018 by se o růst populace měly zasloužit pouze zisky obyvatel zahraniční migrací, které jsou ve střední variantě projekce očekávány ve výši 26 tisíc ročně. Ztráty přirozenou měnou totiž nebudou malé. Největší převaha zemřelých nad narozenými se očekává v polovině 60. let 21. století, a to téměř 45 tisíc osob ročně.

„Demografický vývoj následujících desetiletí bude ve znamení stárnutí populace. Počet obyvatel ve věku 65 a více let, který na počátku roku 2018 poprvé přesáhl hranici dvou milionů, by se měl nadále každoročně zvyšovat a kulminovat až na konci padesátých let na úrovni 3,2 milionu. Zastoupení seniorů v populaci by mělo vzrůst ze současných 19 % až k 30 %,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Naděje dožití se zvýší

Prognóza počítá s růstem naděje dožití při narození do konce století o 11,6 roku u mužů a 9,4 roku u žen. Počet osob ve věku 15 až 64 let by se měl snížit z letošních 6,9 milionu do roku 2060 na 5,9 milionu a jejich podíl v obyvatelstvu klesnout z 65 na 55 %. Zastoupení dětské složky v populaci je očekáváno na konci století ve výši 14 %. Průměrný věk obyvatel se podle výsledků prognózy do počátku 60. let vyšplhá ze současných 42,2 roku až na 46,9 roku a v 90. letech poroste až na 47,4 roku.

„Bude se zhoršovat bilance počtu osob ve věku potenciální ekonomické aktivity a neaktivity. Na počátku roku 2059 by mělo na 100 osob ve věku 20 až 64 let připadnout 99 osob ve věku 0 až 19 či 65 a více let. Na hranici 90 na 100 a výše se však bude pohybovat již od konce čtyřicátých let. V současnosti je hodnota tohoto indexu 65,“ připomíná Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nepřehlédněte

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Během pandemie Češi více telefonují. Roste i průměrná rychlost internetu • V Česku roste počet lidí využívajících tarifní služby v mobilní síti. V roce 2020 bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno 10,7 milionu aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,5 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2020 jich tak v Česku byly necelé 4 miliony. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Sčítání lidu startuje tento týden. Na splachovací toaletu už se ptát nebude • V noci z pátka na sobotu odstartuje online část letošního sčítání lidu, domů a bytů. Statistici tentokrát nebudou zjišťovat majetkové poměry obyvatelstva ani zdravotní stav. V dávné minulosti to přitom bylo běžné.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Sčítací komisaři začali obcházet domácnosti. Mluvčí popisuje, jak návštěva probíhá • Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce.

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Sčítání pokračuje rychlým tempem. Jak poznat, že formulář byl správně vyplněn • Sčítání lidu, které s komplikacemi odstartovalo minulou sobotu, pokračuje nyní již bez problémů. Podle aktuálních údajů obdržel Český statistický úřad (ČSÚ) již přes 1,2 milionu vyplněných elektronických sčítacích formulářů, což představuje zhruba 2,5 milionu sečtených osob.

Praha si nechala spočítat skutečný počet obyvatel. Od oficiálních údajů se liší • V hlavním městě žije dlouhodobě o čtvrt milionu lidí více, než jich je trvale přihlášeno. Vyplývá to z průběžné analýzy, kterou pro vedení města vypracovává odborná firma.

Problémy s financemi má čím dál méně českých domácností • Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech, které provedl Český statistický úřad.

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Růst HDP podpořila loni hlavně spotřeba domácností • Meziroční tempo hospodářského růstu v průběhu celého roku 2019 zpomalovalo. Celkově se hrubý domácí produkt loni zvýšil o 2,5 %. Domácí spotřeba přitom tvořila stabilní pilíř růstu. Pokračující navyšování mezd se ale promítalo do cenového vývoje, zejména u služeb. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Internet používá drtivá většina obyvatel Česka • Internet v roce 2019 používalo již 81 % Čechů starších 16 let, chytrý telefon pak 70 % z nich. Téměř všichni patnáctiletí pak mají doma přístup k internetu a mohou používat mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Česko v číslech. Bezplatná publikace shrnuje náš každodenní život • Český statistický úřad (ČSÚ) vydal publikaci s názvem Česko v číslech, popisující demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky, včetně hlavního města Prahy. Kniha je rozčleněná do 28 tematických kapitol. Na 150 stranách čtenářům nabízí infografiky, kartogramy a krátké shrnující texty. V elektronické verzi je kniha dostupná zdarma.

Počet obyvatel Česka se do poloviny století příliš nezvýší. Změní se ale věkové složení • První polovina tohoto století nejspíš nepřinese žádné výrazné změny v počtu obyvatel. Značně se ale změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.