Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod

MagazínTereza Běhalová31. března 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Studii na toto téma provedli nyní Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Podařilo se jim shromáždit data ze 165 zemí světa o porodech dvojčat v letech 2010 až 2015. Ty pak porovnali se statistikami z let 1980 až 1985.

Zatímco v osmdesátých letech připadalo celosvětově na tisíc porodů 9,1 dvojčat, v současnosti už je to 12. V rámci jednotlivých kontinentů ale tento podíl rostl nerovnoměrně. Zatímco v Asii se zvýšil o 32 procent, v Severní Americe to bylo o 71 procent a v Africe se prakticky nezměnil, napsal zpravodajský server BBC News.

Co za tím vězí?

Zajímavé je, že přes 80 procent všech dvojčat na světě se rodí v Africe a Asii. To je ale do značné míry dáno velikostí populace v Asii a vysokou porodností v Africe. Za nárůstem podílu dvojčat na ostatních kontinentech může podle závěrů studie asistovaná reprodukce.

Současné metody umělého oplodnění zvyšují pravděpodobnost mnohočetného těhotenství. To ovšem přináší i řadu negativních aspektů. Dvojčata se častěji rodí přečasně, jsou menší a samotný porod může být i mnohem komplikovanější. Narození hned dvou potomků současně pak pochopitelně představuje zvýšenou zátěž pro rodiče.

Celosvětová populace dramaticky roste

Podle údajů OSN se každý den narodí na světě 385 tisíc dětí. Zhruba 150 tisíc lidí denně zemře. Celkový počet obyvatel planety Země dosáhne tímto tempem hranici 8 miliard nejpozději za dva roky. Ještě kolem roku 2000 nás přitom nebylo ani 6 miliard.

Nepřehlédněte

Přijďte si zpříjemnit začátek školního roku do Centra Černý Most: Zábavné odpoledne plné edukativních aktivit  • Konec letních prázdnin se blíží a školáky čeká návrat do lavic. Pro úspěšný start školního roku připravilo Centrum Černý Most zábavný a edukativní program plný oblíbených aktivit. Od září po celý školní rok se pak opět rozběhnou populární kroužky, např. angličtina s rodilým mluvčím, dětská jóga nebo workshopy s tygříkem Maxíkem.

Pozor na nebezpečnou hračku. Pro děti představuje velké riziko • Česká obchodní inspekce (ČOI) varuje před nebezpečnou hračkou, která může pro nejmenší děti představovat velké zdravotní riziko. Jedná se přívěsek na klíče v podobě panenky s copánky.

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy • Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Den matek připomíná výjimečné místo mateřské lásky v našich životech • Den matek, který letos připadá na neděli 12. května, je speciální příležitost, kterou každý rok oslavujeme, abychom uctili ženy, které nás přivedly na svět. Matky, ať už biologické, ale i adoptivní nebo náhradní, v našem životě hrají roli, která přesahuje obyčejné hranice. Jejich láska a obětavost formuje naše bytí, posiluje naši víru v sebe sama a vyplňuje nás pocitem jistoty, který se jen těžko nahrazuje. Matka nám dává první dar – samotný život, a hned poté další, které nás ovlivňují po celý zbytek naší cesty.

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel • Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady.

Rozvod rodičů poznamená člověka celoživotně, potvrdila studie • Životy dětí z rozvedených rodin se značně liší od těch, jejichž rodiče stále žijí spolu. Zdaleka přitom nejde jen o praktickou stránku věci, jako je například oddělené trávení času s každým rodičem zvlášť. Nová vědecká studie potvrdila, že následky rozvodu si děti přenáší i do dospělosti a do svých vztahů.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Jak dětem nezkazit život. Cenné tipy nejen pro rodiče • Každý normální rodič touží po tom, aby z jeho dětí vyrostli šťastní a úspěšní jedinci. Snažíme se jim poskytnout to nejlepší prostředí pro jejich růst a osobnostní vývoj. Ve snaze je chránit před nástrahami složitého světa a usnadnit jim život se ale občas můžeme dopustit chyb, které by jim naopak mohly v dospělosti uškodit. Jak tedy dětem nezkazit budoucí život?

Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Příliš spánku škodí. Vědci zjistili, kolik hodin denně je ideální stav • Pokud si rádi pospíte, pozor, abyste to nepřehnali. Lidé, kteří pravidelně spí příliš, mohou být ohroženi onemocněním srdce a cév. Tvrdí to nová studie vědců, publikovaná v magazínu European Heart Journal. Lékaři varují i před odpoledním šlofíkem. Kolik hodin spánku je tak akorát?

I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi? • Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček...

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Děti do 15 let mohou po Praze cestovat zdarma. Svůj věk ale musí prokázat • Děti od 6 do 15 let mohou pro své cesty po Praze v rámci Pražské integrované dopravy (PID) uplatnit nárok na bezplatnou přepravu. K tomu ovšem při odbavení potřebují prokázat svůj věk.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Nejoblíbenější dětská jména se nemění, přibývají ale nová neobvyklá • Češi dávají svým potomkům nejčastěji tradiční jména. Mezi dětmi narozenými v lednu letošního roku bylo opět nejvíce Jakubů a Elišek. Statistici ale zaznamenali i několik neobvyklých jmen. Křestní jména dětí narozených v lednu sleduje Český statistický úřad od roku 1999. „Nejoblíbenějšími dívčími jmény byly letos v lednu Eliška, Anna a Sofie. U chlapců to byl Jakub, Jan a Adam. Sofie i Adam jsou v první trojici poprvé v historii sledování,“ hodnotí letošní výsledky Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Na prvních třech místech se u chlapců od ledna 1999 vystřídalo pět různých jmen, u dívek to bylo deset. Například Tereza skončila letos pátá, nejhůř v historii sledování, Tomáš se podruhé za sebou nevešel na jedno z prvních třech míst. Kromě celkového vítězství bylo jméno Jakub nejoblíbenější i v krajích, a to v jedenácti z nich včetně Prahy. V Ústeckém a Jihočeském kraji zvítězil Jan, ve Zlínském Matyáš. V celkovém pořadí desátý Dominik byl v Karlovarském kraji první společně s Jakubem. U děvčat se na první místa dostalo šest různých jmen. Nejčastěji Eliška a Anna. Celkově šestá Karolína vyhrála v Karlovarském kraji, osmá Viktorie v Pardubickém. Ve Zlínském kraji vyhrála Kristýna, která v rámci celé ČR skončila na 10. místě. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13708"] „V lednu jsme zaznamenali i několik zajímavých a neobvyklých jmen. U chlapců například Albín, Gaston, Mikeš, Kaitonebo Ragnar. Z dívčích jmen bych uvedl Andělínu, Caitlín, Lujzu, Sibylu nebo Lily Hope,“ doplnil Tomáš Chrámecký z oddělení vnější komunikace ČSÚ. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13710,13713"] Mezi otci bylo nejvíc Janů, Petrů a Martinů. Matky se nejčastěji jmenovaly Lucie, Jana a Petra. Nejvíce párů, kterým se v lednu narodil potomek, byl Petr s Lucií. Ze statistik vyplývá, že dědění je výrazně častější u chlapců. Celkově má zděděné jméno 17,0 % synů a pouze 4,1 % dcer. U dívek jsou rodiče zase kreativnější. Od ledna 1999 se v první dvacítce nejoblíbenějších jmen vystřídalo 35 různých dívčích a 28 chlapeckých jmen.