Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni

ZprávyPražskýDEN.cz • 5. května 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Údaje o počtu zemřelých vychází z běžné evidence demografických událostí, kdy za každé úmrtí na území ČR je vyplňováno matričními úřady statistické hlášení o úmrtí.

Počet zemřelých v jednotlivých prozatím hodnocených kalendářních týdnech roku 2020 se pohyboval v rozmezí 2 220 (3. týden) až 2 335 (5. týden). Výsledky za uplynulé kalendářní roky dokládají, že týdenní počet zemřelých v průběhu celého kalendářního roku se poměrně výrazně mění.

Obvyklý je takový sezónní průběh, kdy nejvyšší je počet zemřelých právě v prvních deseti týdnech roku, tedy v zimních měsících. Průměrný počet úmrtí během prvních devíti týdnů roku za období let 2011–2019 dosahoval počtu 20 986. Většina úmrtí (po celý kalendářní rok) se dotýká osob seniorského věku.

„Podle předběžných výsledků tvořili zemřelí ve věku 65 a více let 84 % celkového počtu zemřelých v prvních devíti týdnech roku 2020. Ve stejném období roku 2019 byl příslušný podíl 83 %. Aktuální data případný vliv pandemie koronaviru ještě nepostihují,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

V roce 2019 vrcholil počet zemřelých v 7. kalendářním týdnu (2 509 zemřelých), více než 2 400 zemřelých evidovaly i ostatní týdny v období 5. až 8. týdne roku 2019. Vyšší týdenní počty zemřelých v předcházejících letech korespondují s výraznějšími epidemiemi sezónní chřipky, které dočasně zhoršují úmrtnost mj. u chronicky nemocných osob.

Vstoupit do diskuze

ČSÚ demografie obyvatelstvo populace smrt úmrtí

Nepřehlédněte

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici • 10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

Sčítání pokračuje rychlým tempem. Jak poznat, že formulář byl správně vyplněn • Sčítání lidu, které s komplikacemi odstartovalo minulou sobotu, pokračuje nyní již bez problémů. Podle aktuálních údajů obdržel Český statistický úřad (ČSÚ) již přes 1,2 milionu vyplněných elektronických sčítacích formulářů, což představuje zhruba 2,5 milionu sečtených osob.

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Tragická nehoda ve Spálené. Cizinec na Nový rok usmrtil chodkyni • Jen pár hodin po začátku roku 2018 museli pražští policisté vyšetřovat tragickou dopravní nehodu ve Spalené ulici. Způsobil ji cizinec pod vlivem alkoholu.

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Jak si úspěšně vypěstovat depresi, aby vám vydržela do konce života • Smutek je nedílnou součástí života. Funguje jako nutný ventil extrémních zátěžových podnětů, kterým jsme čas od času vystavováni. Bez smutku by navíc člověk ani nevěděl, co jsou pravé opaky – pocity radosti a štěstí. Když ale špatná nálada trvá příliš dlouho, může se jednat o závažné onemocnění zvané deprese. Část odborníků přitom zastává názor, že někteří lidé si mohou za vznik depresí sami.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence • Každý z nás dluží přírodě svoji smrt, napsal kdysi Sigmund Freud. Jakkoliv se to může zdát nespravedlivé, kruté a nepochopitelné, jednou tento svět nakonec opustíme všichni. Bez výjimky. Lidé paradoxně většinou přijímají svou vlastní smrtelnost mnohem lépe, než odchod blízkých lidí. Jak se tedy se ztrátou blízkého člověka vyrovnat?

9. 1. 1868: Sbírka na pomník Boženy Němcové a náhlá smrt obchodníka • Sněhová nadílka komplikuje provoz na dráze, nový pražský purkmistr dostává gratulace ke zvolení a Americký klub dam pořádá sbírku na pomník spisovatelky Boženy Němcové. Prolistuje si s námi Národní listy ze čtvrtka 9. ledna 1868.

Proč je dobře, že každý život nakonec skončí? • Život je nádherný dar, plný vzestupů a pádů, radosti a smutku, výher a ztrát. Ale stejně jako každý příběh má i život svůj začátek a konec. Ačkoli může být těžké se s tímto faktem smířit, existuje několik důvodů, proč je dobré, že každý život nakonec skončí.

Počet obyvatel Česka se do poloviny století příliš nezvýší. Změní se ale věkové složení • První polovina tohoto století nejspíš nepřinese žádné výrazné změny v počtu obyvatel. Značně se ale změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Zemřela Gabriela Vránová. Ikona Vinohradského divadla prohrála boj s nemocí • Po těžké nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála i v mnoha televizních seriálech a inscenacích. Vránová podle zpráv z médií dlouho bojovala s rakovinou tlustého střeva. V loňském roce prodělala operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor. Od té doby se snažila znovu nabrat sílu, ale práci odmítala. Gabrielu Vránovou díky jejímu specifickému hlasu znali posluchači zejména z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Jejím hlasem mluvily ve filmech třeba Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Narodila se na Slovensku do učitelské rodiny. Dětství prožila v Brně, kde v roce 1960 absolvovala JAMU. Jejím prvním působištěm bylo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, odkud po dvou sezonách v roce 1962 přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Zde působila až do roku 2016 (s přestávkou mezi roky 2004-2012). Hrála v televizních seriálech F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Chalupáři. Nezapomenutelnou televizní rolí je psychicky labilní učitelka Hedvika Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Objevila se ale i ve filmech Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku. [youtube]ZskZUteu7-I[/youtube]