Zbrklé rozvolňování povede k nárůstu mrtvých, varuje molekulární biolog

Vláda představila nový mechanizmus uvolňování restrikcí nazývaný PES (Protiepidemický systém ČR). Ten je založený na výpočtu indexu rizika kalkulovaného z dosud známých parametrů epidemie COVID-19 a určuje, jaká opatření za jakého konkrétního stavu se uvolní.

Musím ale varovat před bezhlavou aplikací a neuváženým rozvolňováním pravidel. Možná to bude ode mě znít trochu paradoxně, protože i naši firmu Ekospol současná omezení zásadně zasáhla. A to už ani nemluvím o táborské zoologické zahradě, která kvůli dvojímu nucenému uzavření pro veřejnost sčítá milionové ztráty. K problematice se ale nyní vyjadřuji hlavně jako vystudovaný molekulární biolog a genetik a dlouhodobý vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Československé akademie věd, kde jsem se podílel na vývoji diagnostik a vakcín.

Myslím, že některé parametry v PES by měly být zásadní a nepřekročitelné. Nemělo by se stát, že zlepšení mnoha méně vyznamných ukazatelů by převážilo stagnaci či zhoršování jediného, byť zásadního ukazatele. Tím zásadním ukazatelem míním počet nově nakažených za den. Toto číslo ovlivňuje, kolik lidí zemře. Jestliže se nyní pohybujeme kolem 3000 nově odhalených případů denně, při dvouprocentní smrtnosti to znamená, že zemře ccca 60 lidí. Pokud nyní začneme rozvolňovat, začne se zvedat i počet nakažených a tím pádem i mrtvých.

Není to vůbec planá hrozba. Koronavirus zvyšuje počet mrtvých, a to nejspíš výrazně více, než se dosud uvádělo. Jasně to dokazují aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněná tento týden v úterý. Z nich vyplývá, že letos v říjnu počet zemřelých v Česku výrazně vzrostl. Jen ve 42. týdnu tohoto roku zemřelo podle ČSÚ 2892 lidí. To je přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let. Jde tak o nárůst o takřka 40 procent. Ministerstvo zdravotnictví přitom až dosud uvádělo, že ve 42. týdnu kvůli COVID-19 zemřelo 485 lidí. To je o něco více než polovina nárůstu uváděného ČSÚ. Je tedy možné, že v souvislosti s koronavirem zemřel takřka dvojnásobný počet lidí, než se dosud uvádělo. U řady zemřelých pravděpodobně nebyl virus ani vyšetřován.

Tato zatím poslední data ČSÚ navíc neukazují ten nejhorší stav. Týkají se totiž doby, kdy byl počet úmrtí teprve v polovině svého růstu. Průměr úmrtí se za tento 42. týden dostal k 69 za den, zatímco listopadový vrchol křivky ukazoval 213 úmrtí denně. Z tohoto pohledu byl zatím podle ministerstva zdravotnictví nejhorší 45. týden s 1479 mrtvými v důsledku COVID-19. Reálný nárůst mrtvých však bude nejspíš ještě vyšší, jak ukazuje rozdíl mezi daty ministerstva zdravotnictví a údaji ČSÚ za 42. týden. Odlišné údaje jsou jednoduše vysvětlitelné – skutečně nakažených nejspíš bude mnohem více, než kolik jich zachytí testy. Je jen otázkou, jak velká tahle skupina nezachycených nakažených je. Z dat ČSÚ nepřímo vyplývá, že by jich mohlo být jednou tolik, než kolik je oficiálně potvrzeno.

I proto musím důrazně varovat před bezhlavým uvolňováním současných omezení. Jakékoliv rozvolňování bude jen za cenu většího počtu zemřelých. Ideální by bylo počkat, až počet nově nakažených klesne pod hranici 500 denně. Teprve potom se můžeme pomalu vracet k normálu. Spěchat se v tomto případě rozhodně nevyplatí.

Autor je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Zároveň působí jako generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a. s. a ředitel ZOO Tábor.