Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu

ZajímavostiKristián Vích18. října 20182 minuty čtení
Zlatý řetěz pražských primátorů.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie?

Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa.

Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří.

Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy.

Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Nepřehlédněte

5. 3. 1868: Malého chlapce srazil vůz na Karlově náměstí. Zraněním podlehl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Málem umrznul Na pólo zmrzlý byl včera ráno od dělníků nalezen na rejdišti Vltavy jistý dřevoštěp. Ležel tam v koutě u nahromaděného kamení, aniž by byl dbal na pokřik dělníků, by se odtamtud odstranil. Dělníkům bylo divné, že tak tvrdě spí, i chtěli ho probuditi, shledali však, že spáč celý stuhlý jest. Odnesli ho do jedné blízké kořalny, kdež teplem opět poněkud k sobě přišel. Byl večer před tím notně se napil a blíže řeky místo k přenoclehování si vyhledal, kdež také usnul a následkem nočního mrazu stuhnul. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Neštěstí Předevčírem dopoledne byl na Karlovu náměstí poražen vozem malý hošík a tak strašně porouchán od kol, že v několika okamženích ducha vypustil. Neopatrný vozka byl zatknut, ačkoli ujeti chtěl. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Zmizela Včera oznámil na úřadě příslušném krejčovský pomocník Josef Kellner, v domě č. p. 325-3 bydlící, že dne 1. t. m. manželka jeho Barbora K. z bytu zmizela a marné dosud bylo vše jeho pátrání po ní. Poněvadž pohřešená celých šest měsícův churavěla a při tom patrné známky zádumčivosti a choré mysli jevila, obává se muž její, že snad stala se obětí chorobomyslnosti své. – Národní listy, 5. 3. 1868 [related-post id="6475"] Nové stavby v Praze Největších proměn doznává z měst pražských za posledních let bez odporu Nové město. Ukazujeme zejmena na senovážné náměstí, na ulici ječnou, lípovou a na ulici u blázince, kdež v posledních čtyř, třech letech vzrostly celé řady nových velkých domů činžovních. Však proměny dějí se dále. V nové poštovské ulici staví se právě naproti hostinci „u Fleků“ velký dům činžovní; v ulici hradební mezi koňskou a žitnou branou dostavuje se rovněž čtyřpatrový a v ulici u blázince trojpatrový dům činžovní; v továrně na stroje Breitfelda a Eyvanse dostavuje se nové křídlo továrny a v ječné ulici staví se 2 domy činžovní. S jara počne se stavěti značnější dům v ulici slunečné vedle hostince „u královny anglické“ a podobně promění se zahrada „u Hopfenstocků“ v staveniště, jež koupil p. Barroch dle doslechu za 29.000 zl., aby zde vyvedl dva větší domy činžovní. Však proslýchá se jestě o celé řadě nových staveb příštím jarem. – Národní listy, 5. 3. 1868

10. 9. 1868: Léto pomalu končí. Pražské plovárny se začnou brzy rozebírat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.

2. 12. 1868: Neštěstí v továrnách a doznání mstivého žháře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Barokní klenot v srdci Prahy prošel rekonstrukcí a otevírá se návštěvníkům • Brány Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.

Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy • Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

30. 10. 1889: Tajemství domu na Maltézském náměstí a pohřeb bez mrtvoly • Život našich předků na konci 19. století byl v mnohém odlišný od toho našeho. Dobové novinové články však dokládají, že někdy lidé řešili téměř stejné situace, se kterými se potkáváme i my. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.