Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu

ZajímavostiKristián Vích18. října 20182 minuty čtení
Zlatý řetěz pražských primátorů.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie?

Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa.

Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří.

Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy.

Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Nepřehlédněte

Proměnu Prahy za posledních 200 let ukazuje nová výstava • Kudy tekla Vltava v době našich praprababiček? Jak vzniklo Jižní Město? Jak se proměnil Karlín od Sametové revoluce? A co se změnilo ve vaší čtvrti? To vše se dozvíte na nové interaktivní výstavě s názvem „Dvě Prahy: Město z ptačí perspektivy“ v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Výstava ukazuje prostřednictvím plánů a leteckých snímků vývoj hlavního města za posledních dvě stě let. Od 3. do 29. března 2020 se může každý proměnit v průzkumníka své pražské čtvrti a navštívit ji v letech od počátku 19. století do současnosti.

Výstava v Centru architektury a městského plánování.

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 10. 1889: Pražské ženy děsí Jack Rozparovač. Některé ani nechtějí vycházet ven • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Svátek slaví Diana. Co přesně toto jméno znamená a kolik jich v Česku máme? • Čtvrtý lednový den patří v České republice všem ženám, které od svých rodičů dostaly jméno Diana. Odkud se ale vlastně vzalo? A proč není ani zdaleka tak populární, jak by se mohlo díky slavným nositelkám na první pohled zdát?

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

20. 7. 1890: Vynález telefonního automatu a sebevražda nešťastných milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

25. 11. 1889: Buršácká maškaráda, nocleh s překážkami a milovník kožichů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 7. 1890: Dítě v Michli spadlo do studny. Podařilo se ho zachránit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.